Šílený Max: Zběsilá cesta

// Ono je to už v tom názvu. Šílenost, která se nějakým způsobem dostala do kin a tam rozplakala tisíce chlapů po celém světě - protože něco takového v kině za a) nebylo od prvního Matrixu a za b) zase x let nebude, jelikož jedinej, kdo na to šel, bylo těch pár tisíc chlapů. Já si to každopádně užil, jenom s těmi slzami si počkám do dalšího shlédnutí. 8/10 edit:// Nemá cenu chodit kolem horké kaše, ten film je prostě unikátní a zaslouží si plnou palbu. (16.05.2015)

Tak šílený film jsem hodně dlouho neviděl. Skoro to vypadá, jak kdyby si George Miller natočil svůj nejujetější sen, tak jak ho fakt viděl a prožil. Nikdo mu do něj nekecal, nekafral a on si to prostě udělal přesně tak, jak chtěl. Šílenství, bezmoc a beznaděj je z postapokalyptického světa dýchat na tisíc dvěstě světelných let. Hardy, Hoult a Theron jsou pak naprosto parádní sázkou na hereckou jistotu. Horší už je to s některými tak moc šílenými momenty, že ani přes ně jsem přejít nedokázal a jediné, co mi po těch scénách zbylo, tak nepochopená tvář, která vlastně doteď pořádně nepostřehla, co to vlastně viděla. Jedno je ale jasné. Tak dobře natočenou akci, kde digitální efekty se ztratí před skutečnou akční jízdou, jsem hodně dlouho neviděl. Jestli jsem vůbec něco takového v tomhle tisíciletí viděl. Těžko říct. Spíš ne. (20.05.2015)

Ja by som Millerovi dal Oscara za réžiu. Celkom vážne. Pol roka sa srať v africkej púšti, kde je 50 v tieni, s týmito arogantnými hercami a všetkými tými rárohami... a nakoniec z toho zostrihať taký nadupaný hypermoderný akčný film, v ktorom v dokonalej skratke fungujú aj motivácie a emócie... fakt veľký, ba priam obrovský rešpekt. (20.05.2015)

(1001) Na úplném začátku mě napadaly takové myšlenky jako "co to sakra je?", "kdo to sakra je?" a "co se to sakra děje?", než si můj mozek vůbec uvědomil, do čeho že se to George Miller vlastně pouští. Nejprve jsem se nechala vtáhnout sentimentem (cit, silné a bezprostřední hnutí mysli, náklonnost nebo odpor, který není závislý na rozumové úvaze) a říkala si, že za Furiosou bych šla. (Charlize Theron tímto filmem udělala pro moje feministické smýšlení o ní mnohem víc než prvoplánovitě "women power" filmy jako Její případ). Během filmu nikdo z jejích protivníků nepoužije fakt, že je žena, jako příležitost k urážce, ach ano. A taky jsem u filmu vydržela 82 minut na rotopedu, což musí být můj osobní rekord. Tak poutavý je to film. Teprve později a postupně mi začalo docházet, že jsem svědkem master class o ukazovat, neříkat. Jemné dramaturgické nuance, kdy se všechny úvodní situace zrcadlí v závěrečných situacích, s pozměněným významem a jasným vývojem. Postavy, postavení, ideologie zachycené in medias res, s kontextem, který je možno uhádnout nebo si ho domyslet. Tenhle zběsilý fantazijní svět mi svými pravidly přišel podobný tomu v Tarantinově Kill Billovi: Tam platí, že když přijmu jako fakt, že gangsteři a nájemní zabijáci používají katany a dodržují kód cti, nemusím se vůbec zaobírat logikou a všechno do sebe perfektně zapadá. Svět Mad Maxe je v tomto ohledu stejný. Civilizace si v pustině žije vlastním životem. Diktátor si s sebou na válečné výpravy bere speciální vůz s bubeníky a kytaristou z pekla. Muž s nadpozemskou silou má rozum malého dítěte a kolem krku nosí náhrdelník z hlaviček dětských panenek. Tvář nejcennější manželky zdobí jizvy, kterými se sama ze vzdoru chtěla zohavit. (28.07.2015)

Klikatá honička prapodivných vehiklů pouští tam a zpět asi jen těžko mohla být natočena efektněji. Byl jsem upozorněn na to, že v kině tohle nafouklé NIC dokázalo svým obrazem a zvukem pobláznit nejednoho diváka, ale mne to u obrazovky nechalo zcela chladným. Vypnout mozek sice umím, občas se mi podaří i vyndat si ho z hlavy, ale neumím ho zamknout do trezoru a ztratit od něj klíče. Abych však jen nehaněl, tak se mi líbila ta skvělá parodie na kytaristu visícího z náklaďáku a ještě to těhotné komando si zaslouženě vybojovalo svou hvězdu. A taky jsem si vědom, že mne za tohle hodnocení nečeká věčná jízda v naleštěném chromu, ale nemohu si pomoci. (30.10.2015)