Dvojka

Nemůžu si pomoct, ale Kristýna Nováková-Fuitová mi tu tak vadila, že jsem si díky ní ten film prostě neužil. Navíc se v něm nic moc neděje a já doufal, že se kamera i někam podívá. Pár krásných lokací tu je, i když jinak je to jen film o hledání sebe sama, lhaní a nenalezení cesty. Není to málo, ale není to ani moc. (19.07.2017)

Takže v Česku někdo přišel s hodně slibným nápadem, ze kterého by mohlo vypadnout velmi silné drama, ale to by to asi nebyl český film, aby se to všechno nepodělalo. Ten příběh není ani moc promyšlený (třeba vůbec nechápu, jak je možné, že ti dva spolu vydrželi pět let, když jsou oba naprosto rozdílné charaktery), postavy jsou poněkud šablonovité a psychologie tu je, ale na té se mohlo přidat. Kdyby to aspoň bylo dobré po filmařské stránce, asi bych i ty 3* dal, přece jenom, úroveň českých filmů je hrozná, jenže tohle je filmařsky ještě horší, než po té příběhové stránce. Možná se Fuit snažil natočit film ve stylu Dogmy 95, ale ta by měla alespoň působit realisticky. Tohle vypadá (snad ani ne vypadá, je) jako neskutečně amatérský film, který je příšerně,rádoby-realisticky natočený (lepší kameru má ve svých filmech i Karel Vachek a Petr Marek, u nich se to taky klepe, ale nějak to alespoň vypadá) a ještě otřesněji zahraný. Těm třem jsem nevěřil ani slovo, navíc mi všichni byli poněkud nesympatičtí a Šimona by snad každý normální člověk po chvíli vyhodil z auta, nebo ho ještě líp nikam nebral. Fakt jediné, co mě zaujalo, byl ten příběh, ale ten samotný v mém hodnocení moc nezmůže. Kdyby Dvojku natočil třeba Bohdan Karásek, mohlo by z toho něco být, ale Fuit to svým neumětelstvím a svojí bezcitností k filmařině zabil. Ani se nedivím, že už pak žádný film nenatočil... 2* (04.07.2020)

Tyhlety filmy točené stylem home videa se zběsilými střihy (párkrát přes osu) a kmitáním digitální kamery sem a tam, nějak nemusím. Vypadá to, jako když někdo schrastil víc peněz, udělal si dovolenou na severu Evropy, a mezitím zfoukl na první rádoby nezávislý filmeček, jehož scénář měl asi tři stránky. Nějak mi vadí i celkové vyznění filmu, toho, co chtěl říct. Někdy jsou herci tak vysmátí, až to působí, že si během natáčení dali nějakého jointa. Ale to jen tak bokem... Pokud to chtělo být psychologickou sondou, chybělo tomu trošku víc - postavy se chovají jako plakáty určité situace, ale my nevíme, proč se tak chovají, a to je pak prd, a ne psychologie. Když nevím, proč jsou ti dva spolu, proč spolu začali chodit (těch pár nahozených vět v kavárně s kamarádkou je povrchních až hanba), co vlastně ona dělá pro záchranu vztahu apod., je to nefunkční. Všechny ty řeči jsou zkrátka jen povrchním pojmenováním problémů vyčnívajícího ledovce, pojmenováním hezky moderně zabaleným, ale mne osobně by zajímaly ty proudy pod hladinou. A ty prostě nejsou. (06.07.2010)

Vytrhněte dva lidi z jejich každodenní rutiny a běžného okolí, a oni už se vám vybarví. Mohla to být jejich šance zachránit upadající vztah, ale nakonec to jen uspíšilo konec. Ano, tři dobře napsané postavy, které se chovají jako obyčejní lidé a ne papírové loutky, bohatě stačí na dobrý film. Jen to dokázat napsat a natočit. Což se oboje povedlo na vysoké úrovni. Pro mne jeden z nejlepších českých filmů roku 2009. (16.03.2010)

Poměrně povedený a příjemně nečekaný filmek, který netrpí neduhy, jež jsou vlastní velkému počtu českých "vztahových" filmů posledních x let. V odvážně dogmatickém stylu je zobrazen rozklad dlouholetého vztahu šetrného, nepříliš ohleduplného a vlastně úplně pitomého Michala a divoké Veroniky, která si chce ještě užít mládí... Katalyzátorem vzájemného odcizení se má stát setkání se Šimonem, k němuž dojde na nedobře zorganizovaném výletě do Švédska... Už od počátku mě iritovala postava Michala. Je bolestivý pohled na hlupáky, zvláště když se chovají tak pitomě, jak to předváděl právě Michal - a to nejen ve vztahu ke své přítelkyni, ale vůbec ve všem. To ale samozřejmě není vada filmu, snad jen jsou Michalovy negativní vlastnosti až přehnaně zdůrazňovány. Iritovala mě také postava Šimona, který si všecko dokázal zdůvodnit a ospravedlnit. Michal se choval jako pitomec, ale pitomost ještě není nemorální. To Šimon, chytrák s duší volnomyšlenkáře, se choval jako prachsprostý zloděj a ničema - zkrátka jako ryze nemorální člověk. Andělem není ani Veronika, která sice cítila trhliny ve vztahu, ale sama se místy chovala jako hloupá husa. V těchto hrubých rysech jsou představeny určité typy charakterů, které v českém filmu nebývají k vidění příliš často - alespoň ne v této uvěřitelné podobě (častěji to bývá ve formě parodie či karikatury). Příběh trojúhelníku hlavních postav je velmi slušně napsaný, nepostrádá dramatičnost ani návaznost na realitu. Celkové zpracování, styl kamery i výběr prostředí dodává filmu na síle a především autenticitě. Doporučuji :-) (07.08.2010)