Kam nikdo nesmí

Velice zajímavá až mystická kamera, za srdce beroucí song Marušky Rottrové, a velmi životná postava v podání Josefa Somra, který tu žel má jen malou roli. Jinak film je skutečně o vyšetřování toho, kdo neposkytl dívce potřebnou pomoc po autonehodě, což se vzápětí překlopí do flashbacků, jak ty vztahy vlastně byly, a v současné linii otec hledá syna a snaží se pochopit i něco o sobě. Jenže ve chvíli, kdy jsou karty rozdány, nepřichází žádný zlom, žádná větší chvíle napětí, a samotný vnitřní - tedy ten psychologický - příběh, jednotvárně klopýtá ke konci. Jednotvárně i v obrazovém pojetí, kde již žádná další překvapení rovněž nečekají. Takový solidní průměr, který by vystačil na středometrážní povídku, ale jako celovečerák ztratí brzy dech. (12.07.2011)

Nebýt toho konce, dalo by se říct, že si to Eda vyšetřil sám... Pro mě neobvyklé herecké složení v trochu netradiční lyrické detektivce hned s několika podezřelými. Podstatnou část filmu tvoří vzpomínky hlavní postavy, jehož hlas považuji za nejhezčí český v historii. Malgorzata byla celkem vzato kočka a na konci ji dokonce donutili k odhalení. Zvláštní roli trochu bohémského a hodně zatrpklého intelektuála tu hraje Josef Somr. Kromě hlavní ženské postavy (jíž hlas propůjčila Marta Vančurová) jsou předabování ještě i Juraj Durdiak (Oldřich Kaiser), Libuše Geprtová (její jmenovkyně Švormová) a také Eugen Jegorov (asi měl příliš mečivý hlas, hlasově ho zastal Oldřich Janovský). Melancholický, ve svém důsledku smutný film o jedné velké tragédii. S žigulem vytočeným do vysokých otáček, Čmaňou lajnujícím kurty a Maruškou krásně k tomu pějící. (29.08.2014)

V soutěži o nejnevýraznější snímek navzdory velkým jménům herců i režiséra si film vede velmi úspěšně. 1) Všichni se tváří, jakoby banality vycházející z jejich úst byly zásadní životní moudrosti. Vypadá to, že si to myslí i scenárista a režisér. 2) Za malou pozornost stojí snad jen pěkný 27letý Juraj Ďurdiak (spisovatelův syn Michal), 26letý Ivan Luťanský (mladší vyšetřovatel) a švihácký zatím ještě štíhlý 32letý Jan Kanyza. (19.08.2019)

Scénárista Václav Šašek není žádné ucho, a tak i když bych souhlasil s bezbarvostí a unylostí z "oficiálního textu distributora," psychologická linie i díky kvalitním hercům docela hodně funguje. Řeší se nadčasová osobní i rodinná dilemata, jen detektivní zápletka je ošizená, vrah se víceméně najednou zjeví (pátrání po něm divák totiž moc nesleduje) a je vymalováno. 50%. (01.10.2020)

Nezajímavá, ukecaná, utahaná rádoby kriminálka, která je spíše psychologickým filmem a jež jsem měl problém sledovat a dokoukat. Navíc se velká část děje odehrává ve vzpomínkách hlavní postavy, v jakémsi rozostřeném pohledu, což mou pozornost ještě více snižovalo. Eduard Cupák byl asi dobrý herec, ale mě nikdy nebyl sympatický, takže jsem spíše se zájmem sledoval vedlejší, mnohem sympatičtější herce. (14.12.2015)