13 samurajů

Takaši Miike má mé sympatie už od nezapomenutelného (ha ha) "Konkursu" a "13 samurajů" mne přesvědčilo, že umí natočit i něco méně ujetého (formálně i obsahově), než je třeba "Ichi, The Killer". Tady se nechal inspirovat samurajskou klasikou a přímočaře vypráví nekomplikovaný příběh třinácti sympatických hrdinů, již mají za úkol odstranit z mocenských struktur lorda Naricuga, vedlejším povoláním čítankově ukázkové sadistické hovado. Na své si přijdou milovníci kurosawovské nebo kobaiashiovské klasiky i Miikeho fanoušci, které jistě potěší apokalyptická jatka ve druhé polovině snímku. Váhal jsem mezi 4 a 5 *, ale zdařilých filmů tohoto žánru není nikdy dost a mimo to je třeba vyrovnat i nějaké to nízké hodnocení místních sračkomilů a tak s klidem zaokrouhluji nahoru. (26.10.2014)

Krom pár okamžiků zbytečného CGI je 13 Assassins bezchybným remakem dokonalého originálu. Miike neměl skutečně co vylepšit. I třeba akční scény, které ne vždy "zestárnou" nejlépe Eiichi Kudo v roce 1963 zvládl takovým způsobem, že dodnes patří k těm nejpovedenějším v celém samurajském kánonu. Miike si tedy na finální megasouboj aspoň nechal ještě víc prostoru a vše natočil neméně působivě. Kôji Yakusho je nejlepším japonským hercem současnosti - o tom žádná - tato hlavní role charismatického samuraje mu ale obzvlášť sedla. Jeho přítomnost ve filmu pro mne naplno ospravedlnila existenci tohoto sice velmi povedeného, nicméně trochu zbytečného remaku. (12.02.2016)

Komu pripadá tri a pol hodinový film Sedem samurajov dlhý a vzhľadom na rok výroby neatraktívny, má možnosť vzhliadnuť veľmi vydarenú súčasnú "vykrádačku". Neviem, či to bol zámer alebo nie, vzdávanie pocty legende ázijského i svetového filmu, je to proste jedno. Nejde si ale nevšimnúť až prílišnú podobnosť v príbehu i v postavách, až na to, že tu je samurajov trinásť. No..., skôr dvanásť a jeden horský "lúskač" ľudských lebiek. Aj preto sa film nevolá 13 samurajov, ale zabijákov. Film zaujme hneď od úvodu, jediný problém som mal s tým, že v úvodných 20-tich minútach je používaných strašné množstvo japonských mien a chvíľu trvá, kým sa človek zorientuje. Príprava na masaker je zaujímavá, rovnako tak aj cesta k nemu. Prvé minúty útoku sú veľkolepé aj uveriteľné. Dokonalá príprava je základ úspechu. Problém som mal, keď nečakane odhodili lúky a šípy práve v momente, keď mohli z bezpečnej vzdialenosti zlikvidovať ešte minimálne 20-30 bojovníkov. Skok zo strechy do davu o počte 130 mužov je už dosť aj pre najlepších samurajov. Našťastie masaker je to poriadny, krv a hlavy lietajú vzduchom. S postupným umieraním oddaných samurajov film naberá reálnejšie kontúry. Napriek spokojnosti je 60-ročný film Sedem samurajov neporovnateľne lepší. 80% (29.09.2011)

Pan Sushi spáchal harakiri s věnováním zlotřilému šogunovu bratrovi, který je hrozný hajzl a myslí si, že na něj nikdo nemůže. Netuší však, že otevřena břišní dutina pana Sushiho rozbuší Bushido Sedmi samurajů. Ti však nechtějí nic nechat Kurosawově náhodě, rychle se rozmnoží ještě o šest a vypraví se tu svini zaříznout. Dříve než tak učiní, musí ovšem dokonale zkonzultovat samurajský kodex, a tak první hodina a něco uběhne stejně svižně, jako přednáška o vlivech východní filozofie na erupci Fujiyamy, záživně podaná osmdesátiletým narkoleptickým lektorem. Ještěže je ale zloduch tolik podcenil, nechal vycvičenou armádu doma a na cestu si vzal jen 200 amatérských, statických kuželek, které by vystrajkoval i bezruký začátečník. Přesila 15,38 : 1 je pro naše milé hrdiny tak akorát, aby se zahřáli na provozní teplotu a Mistrovství světa v porcování Japonců může začít. No co vám budu povídat. Přes hodinu lítají po ulicích, ječí, máchají katanama a klestí si cestu tupým stádem vstříc usmívajícímu se záporákovi. Epické! Když jich však nafiletují 180, aniž by se zadýchali, posledních dvacet začne být nezvykle rezistentních a korigují skóre na 4:2. Tři švihy katanou opět zvrátí výsledek ve prospěch těch hodných a finální souboj manažera odbojové skupinky a nejzákeřnějšího ze zákeřných je tu. Žádné ciráty. Prostě si je vzájemně vrazí do břicha, trochu se na nich poplazí, aby k sobě měli blíž a zřítí se mrtví do bahna. No a já mám za sebou další ujetou, ťamanskou sračku. (04.04.2011)

Vynikající pocta klasické čanbaře: znevážení samurajského kódu, prach, bláto, jízdy na koni, deziluze a nihilizmus jsou typickými znaky samurajských filmů 60. let a nejedná se tedy o nic nového, ba naopak je Miike až atypicky konvenční, což mu však dovolilo natočit jeden z jeho nejpreciznějších filmů, kterým překonává i původní Kudovo dílo. Od předlohy se odchyluje velmi málo, ale konec je, co se týče obsahu, promyšlenější a k jistému významovému posunu v něm přeci jen dochází. Spolu s Tokijskou sonátou Kijoši Kurosawy se u Miikeho jedná také o evidentní snahu zařadit se po bok seriózní umělecké filmové produkce, což dosvědčuje i zvýšený zájem na festivalu v Cannes a Benátkách. (08.05.2011)