Producenti

„Kdo je to?“ – „To jsem já. Max Bialystock.“ – „Výborně. Já myslela, že je to lupič.“ Producenti jsou dosti švihnutým, absurdním filmem a takový je i jeho humor. Začátek se starými dámami, získávání si nejistého účetního, najmutí sekretářky, muzikálová část (s geniálními texty a tematickou choreografií) a pak stylový dojezd s návratem do starých kolejí. Úroveň zábavy je místy jako na houpačce (což ovlivňuje i ústřední dvojice, která místy perlí a jindy zas přehrává až přes míru), přesto převládá kvalita a v mnoha směrech i originalita (nebo neotřelost, chcete-li), a když si k tomu připočtu fakt, že film velmi dobře funguje i jako satira (pro někoho možná především), dávám slušné 4*. „Pánové, málokdo to ví, ale Vůdce byl skvělý tanečník.“ – „Skutečně? To jsem netušil...“ – „Protože jste byli obětí spojenecké propagandy! Samá lež! Lhali vám! O Winstonu Churchillovi vám neřekli ani slůvko špatný, co? To byl jejich Winnie! Churchill s tím svým doutníkem! Se svou brandy a ohavnejma malůvkama! Jo, Hitler, to byl malíř! Za odpoledne vymaloval celej byt. Dvěma nátěry!“ (10.09.2014)

Ale tak určitě. Mel Brooks má za sebou sice lepší a vtipnější snímky, ale nakonec musím uznat, že Producenti mají stále své nepopiratelné kouzlo. Především je vždycky fajn vidět, jak si velký Hollywood, respektive nemenší Brodway, dělá sám ze sebe srandu, a ještě příjemnější pocit se dostaví, když v rozsáhlém zesměšňování dojde řada i na vděčný terč v podobě Adolfa Hitlera a nacistů. A Brooks se zhostil své zlomyslné úlohy vskutku na jedničku, sestavil velmi originální a vtipný scénář a nechal všechny nadané herce vydovádět v takovém stylu, že jeden neví, kam dřív stočit zrak (u mě nakonec triumfoval Dick Shawn, který je coby teplý Hitler opravdu nezapomenutelný). Stáří se sice podepsalo, ale myšlenka zůstává stejně vynikající.. 75% (16.02.2014)

Film, který nedokážu zhodnotit. 90 procent by stálo za pár facek, je to uřvaná, exaltovaná trapárna plná plytkého humoru. V těch 10 zbývajících procentech jsou ale ukryty skutečné perly - vynikající hudební kousky (Love Flower), hlášky ("Hitler with a song in his heart"), úžasně kontroverzní choreografie tanečních scén, u kterých jsem se několikrat zakuckal smíchy ... "Němý film" podruhé rýžuje na podobném schématu a jako celek je rozhodně lepší a vyrovnanější (možná je to tím, že to Brooksovo pitvoření lépe sedí ke konvenci klasické grotesky). Podruhé bych se na to dívat nechtěl, už teď ale vím, že se k některým scénám budu v budoucnu vracet. (30.07.2011)

Max Bialystock a Leo Bloom budú mať veľké „zajačie úmysly” , keď prvý je divadelným producentom, a druhý zase zo začiatku čestným úradníkom, že zakladajú spoločný tandem: ziskuchtivých “PRODUCENTOV” , ktorí chcú uviesť absurdné divadelné predstavenie na Broadwayi o spievajúcom a tancujúcom Führerovi-Adolfovi Hitlerovi (a ten s naprostou bravúrou prekonáva i Diktátora, Charlieho Chaplina), konkrétne s poetickým názvom: „Jar pre Hitlera a Nemecko” , ale s tým, že z toho nakoniec vzíde kolosálny prepadák všetkých čias, čiže aspoň to tak pôvodne zamýšľajú, lebo vtedy by sa rozprávkovo obohatili aj za prispenia mnohých starých dám, ktoré Max krásne obalamutil, a tak mu všetky prispeli nemalé čiastky na rozpočet pre hru, t.j. zisťujú, že výhodnejšie je vytvoriť divadelný neúspech, než úspech, a vtedy by práve vzali nohy na plecia i guču peňazí, a hor sa smer Rio de Janeiro. Väčšina okoľností tomu priamo nasvedčuje, pretože vyberajú podľa nich totálne neschopného režiséra-transvestitu Rogera De Brisa, ktorý by defacto mal byť niečo na princíp Eda Wooda, a la Theatre, či trebárs samotnú hru napísal Franz Liebkind, čo sa ešte tak úplne nestotožnil s koncom „Tretej ríše” , alebo hlavný predstaviteľ je prezývaný, ako L.S.D. (Lorenzo St. DuBois), čo je samo o sebe dosť výstižné, a práve on je neuveriteľným ťahúnom pre nablýskané publikum v deň vypredanej premiéry, ktoré doslova vrie ! _ Mel Brooks sa po prvýkrát etabluje medzi hollywoodsku režisérsku smotánku, a hneď je z toho Oscar pre pôvodný scenár, ktorý je maximálne prešpikovaný samým čiernym humorom, keď Zero Mostel s Geneom Wilderom zo seba vydávajú naprosté maximum, čo sú vôbec schopní zo seba vydolovať ! Zručne im sekundujú-Lee Meredith, Kenneth Mars a Dick Shawn, ale tých som už vyššie spomenul. Premýšľal som nad plným počtom hviezd, ale Brooks trošku na záver polaví, a tak naozaj už nechýbalo veľa, aby som bol ešte o kúsok viac nadšený... (12.10.2019)

"Just say "oops" and get out!"     Totálne šialená komédia plná bizarných postáv, zaradená medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete. Absurdita je tu prítomná v až tak prehnanej miere, že som mal spočiatku dosť rozpačité pocity a trvalo mi dlhšie, kým sa mi podarilo na tú šialenú vlnu nasadnúť. Veď keď si len človek vezme tú iróniu vo fakte, že židovský producent Max Bialystock nakrúca muzikál, ktorý velebí Hitlera, alebo to akým spôsobom ten producent financuje svoje predstavenia! Inak v tomto ohľade ma okamžite napadla kauza Harveyho Weinsteina, len v tomto filme je akoby celá obrátená na ruby. Kým v skutočnosti producent sexuálne zneužíval mladé herečky, ktoré sa museli podriadiť, ak sa chceli presadiť, v tomto filme sa naopak producent necháva sexuálne obťažovať zoschnutými starenami, aby mu tie na oplátku financovali jeho produkcie. Takýto paradox jednoducho nevymyslíš (alebo o tých nekalých praktikách vedeli tvorcovia už vtedy a takto rafinovane to prezentovali?). Ako som už naznačil, po mojich počiatočných rozpakoch prišiel odrazu zlom a od istého momentu (dávanie dokopy tvorivého tímu) mi film začal pripadať vtipný, dokonca som sa až do záveru nedokázal prestať škeriť. Samotný muzikál "Springtime for Hitler" som si už potom celkom užíval, najmä kreácie Lorenza alias Führera ("Lorenzo St. DuBois. But my friends call me L.S.D.") v podaní Dicka Shawna, ktorý mi tu trochu pripomínal Bennyho Hilla.     "Er liebt mich, er liebt mich nicht. Er liebt mich, er liebt mich nicht. Er liebt mich nicht!" "Hey, man. I lieb you. I lieb you, baby. I lieb you! Now lieb me alone." (15.01.2023)