To

"Bohužel" se to může spolehnout hlavně na nekonečné charisma party skvěle obsazených dětí, než na invenční, intenzivní děs, třeba z ranku dvou dílů The Conjuring. Výsledek je tak hlavně velkolepou, barevnou coming-of-age empowering pohádkou, která se ani při eRkovém ratingu nechce příliš umazat, a při níž si lze jen domýšlet, co by s pasážemi denního strašení a strukturou vyprávění udělal Cary Fukunaga, nebo jak by vypadal plíživý, pro dospělé neviditelný děs třeba v podání Davida Roberta Mitchella. Také to má smůlu, že to přichází až po Stranger Things, které hrají na podobné struny nostalgie, osmdesátkových propriet a síly přátelství. Pennywise kvůli častým digi boostům trochu přepálený, neosobitý bubák. Finále dojemné. 65% (06.09.2017)

Dětská dobrodružství s nádechem osmdesátých let započal před pár lety Super 8, ale na plno to rozjel až seriál Stranger Things v roce 2016. Rok pak trvalo, než to po komerční stránce vzorově využili i u filmu To. Ten toho využil opravdu se vší parádou, protože, co jsem četl, tak se z něj stane asi komerčně nejúspěšnější americký horor vůbec. A přitom bych osobně ani neřekl, že se jedná o horor. Dobře, začátek je trošku drsňačina, ale zbytek je úplně klasický dětský letní dobrodružství, kde si s castingem poradili úplně dokonale do posledního detailu. Popravdě mi ta parta až moc připomínala partu v Stranger Things. Jedna holka s klučičím střihem, jeden intoš, jeden ukecanej, jeden černej a tak dále. Na druhou stranu mi ale vůbec nevadí, že tvůrci tuto fungující myšlenku využili a představili právě v To. Naopak. Trošku mi ale po pravdě vadilo, že řada lekaček tu byla až moc umělých a na oko. Po shlédnutí jsem ale usoudil, že jsem vlastně nekoukal na horor, jako spíš na dětské dobrodružství a jako takové jsem si to užil opravdu perfektně. (20.09.2017)

Zfilmovat tak tlustýho Kinga s milionem odnoží a vedlejších příběhů s hustými myšlenkovými a pocitovými zastávkami je odvaha největší a už za to si tvůrců cením. Dopadlo to líp, než jsem čekala, jen bych příběh neporcovala na děti a dospělé, protože sílu IT vidím právě v prolínání strachu dítěte a dospělého s dítětem uvnitř. (10.09.2017)

Takto mala dopadnúť verzia z roku 1990. Dodnes by sme na ňu spomínali ako na jednu z referenčných Kingoviek. A dnešná verzia mala stáť na sofistikovanejšom, wanovskom strašení. Čím ju ale nechcem karhať. Film je zrežírovaný úmyselne "osemdesiatkovo", ctí predlohu i svoje postavy, vďaka kvalitnej práci s nimi ani pri 130 min stopáži ani chvíľu nenudí, v parádnom širokouhlom prevedení nemá jedinú remeselnú vadu, a poteší osviežujúcim záverom, aké sa už dnes v žánri nenosia. A hlavne hneď v úvode brutálne poruší pravidlo, ktoré som nedávno spomínal v komentári k druhej Annabelle - že deťom sa v mainstreamovom hollywoodskom horore nemôže nič stať. Ale k tomu strašeniu, ktoré je preň dosť zásadné - nebál som sa, a ani raz nezlakol. Akurát som s mladými vo finále cítil enormnú teamovú nasranosť a tomu uslintanému šmejdovi som chcel dať strašne do držky. (07.09.2017)

Ešte že máme To CGI, vďaka ktorému už dnes klauni vo filmoch môžu aj behať... Nebolo To samozrejme zlé, koniec koncov s takým monumentálnym rozpočtom by na To musel byť asi väčší babrák než Muschietti. Ale vo všetkých aspektoch sa mi To zdalo slabšie než pôvodná 9O´s verzia a navyše To na mňa pôsobilo dosť vyčerpávajúco, takže mi je jasné, že už sa k tomu v živote nevrátim. A keď si predstavím, aké asi bude predražené, vyumelkované a komerčne obsadené pokračovanie, tak netúžim vidieť ani To. (12.11.2017)