Johnny English se vrací

Druhý Johnny English se vydává - co do atmosféry i děje - po stopách svého předchůdce, a i když nenabízí nic moc nového, jedná se o sympaticky a humorně strávených sto minut u obrazovky. Máme zde opět co dočinění s proradnými padouchy a jsme opět svědky toho, jak se English dostává z jednoho průšvihu do dalšího (matka šéfky a královna by mohly povídat). Nicméně - stále to na mě fungovalo a děj filmu vcelku odsýpal, takže jsem se nestíhal nudit. (05.09.2023)

Johnny English byl ve své době velice zdařilou parodií na bondovky, (nebo možná spíše komediální variací) která se sice pohybovala na rozmezí dementního a povedeného humoru ale dokázala pobavit všechny bez rozdílu věku. Teď po letech (překvapivě docela pozdě) se -už podle názvu- "Johnny English" vrací a potvrzuje nestárnoucí pravidlo "slabší dvojky". Aktinson už působí přejedeným dojmem (konkrétně tedy jeho stále se opakující humor) a 50% humoru je založeno na opakujících se vtipech (neustálé záměny padouchů s obyčejnými lidmi) a originality je zde naprosté minimum. Naštěstí se ve výsledku nejedná o takový průšvih, jaký předpovídaly trailery ale přeci jen by si i ten "Johnny English" zasloužil něco lepšího. (12.02.2012)

Slabší než jednička, ale pořád ucházející zábava. Mě English baví hlavně proto, že paroduje mé milované bondovky. Titulky počínaje, přes výzkumnou laboratoř, padouchy, ženy a rozličnými prostředími a lokacemi konče. Nejen různé odkazy, kde nesmí chybět chytré auto, ale třeba i půvabná Rosamund Pikeová (Dnes neumírej). Občasná trapnost a vata je prostřídána vtipnou honičkou po střechách či rvačkou zakončenou na mořském molu. Čekal jsem trochu více, na jeden mlžný podzimní večer však dostačující. (25.10.2014)

V podstatě platí to samé, co v případě jedničky, akorát s drobnými odchylkami – velké gagy ustoupily drobným vtípkům v pozadí, vypustil se fekální humor a vedlejší postavy tentokrát čistě přicmrndávají hlavnímu hrdinovi, který prakticky nesleze z plátna. V rámci žánru je to pořád nadprůměr, přesto bych čekal, že se tvůrci po rozpačitých reakcích na první díl poučí. A oni si dál brnkají tu svojí. (23.09.2011)

Trochu mě udivuje, jak se většina shoduje na tom, že "dvojka je stejná jako jednička". Jedni to myslí pozitivně, druzí naopak, ale všichni jako by přehlédli, jakou proměnou prošel titulní hrdina a o kolik pevnější v kramflecích je on i scénář. Oba filmy sice hodnotím třemi hvězdičkami, ale každý z jiných důvodů. U prvního filmu jsem měl (možná nesprávný) dojem, že autoři oprášili nějaký zamítnutý koncept regulérní bondovky (napsali celkem čtyři) nebo přinejmenším posbírali nepoužité odřezky filmů s Brosnanem, splácali je dohromady a Rowan Atkinson podobně nahodile přispěl dříve nepoužitými beanovskými gagy nebo variacemi na ty už použité. Nový Johnny English mi připadá mnohem komplexnější - děj postupuje pořád dopředu a i když není dostatečně originální, aby uspěl ve vážném filmu s Bondem nebo Bournem, rozhodně je efektivní - jednoduše řečeno, zajímalo mě, "jak to bude dál". A zatímco English z prvního filmu vzbuzoval spíš zlomyslný posměch a v duchu jsem mu přál jen to nejhorší, jeho reinkarnované já si zaslouží sympatie. Jinak a trochu podrobněji v mé recenzi. 60% (17.10.2011)