Assassin

"Framing heaven" alebo ako filmové obrázky menia precítenosť a ako ich vystavané rámčeky ovplyvňujú i samotný dôraz na atmosféru filmu, ktorá je kľúčovou (ak nie tou najvýznamnejšou) zložkou filmu. Prekrásne kostýmy a stojatý rytmický tón času je taktiež uhladený pomalým a úsporným prerozprávaním, kde sa nevenuje toľko konštrukcii a systému zápletky, ako jej priamej a fantazijnej rozmarnosti. Rezervy vidím určite v premárnení epickosti potenciálnych vykreslení charakterov a ich celoplošnému vymedzeniu (stret smrteľnosti a odpustenia), pretože spoliehať sa len na tú neustálu pomalosť a dopremýšľanie nad dejom je pasé, pokiaľ nie je prehĺbené s ďalšími motívmi, gradáciou a motiváciami postáv, odhaľovaniu zákutí a dôvodov ich konania. Trošku sa vyhrať, nech to umenie má rozvité a forsírované rysy vo všetkých fragmentoch, nie len tých, "do očí bijúcich"! (30.12.2015)

Vizuální slast, ale na mě to bylo až moc lyrické. Čekal jsem spíš něco ve stylu Tygra a draka, takže jsem byl zklamaný i nedostatkem bitek, ačkoliv ty, co tady byly, měly tu nejvyšší kvalitu a to i přesto, že se nejednalo o nějaké choreografické orgie, ale souboje se nesly v básnickém duchu, který mi v těchto sekvencích sedl. Bavila mě i ta holka z Kurýra, která se sice s mimikou absolutně nenamáhala, ale přesto se dá říct, že zahrála výborně. Těch vyložených pozitiv ovšem příliš nebylo. Ale to se dá říct i o negativech. Závěrečné pocity bych charakterizoval jako rozpačitou spokojenost. 60% (14.10.2015)

V první třetině mi občas klipkaly oči, takže jsem nestíhal a nevěděl, koho kdo zachránil, proč a kdo je ta žena v zlaté masce. Nicméně. Surrealistické. Ne obrazově, ale pocitově (u filmu, který vypráví brilantním obrazem, docela zajímavé). ■ P.S. V průběhu filmu mě napadlo, že život vládnoucích vrstev byl primárně nudný. ■ P.P.S. Povívající jemné závěsy, "nahodile" zakrývající obraz, byly geniální nápad. A mlžná mračna, vstupující do scény, byla dokonalá (práce s obrazem, při které si člověk řekne: "uff"). (08.10.2015)

Hele, to točil Bela Tarr a původně se to jmenovalo Wej-pejský kůň, že jo? Jako pardon, kamera, lokace, kostýmy, ano, to je nádhera. Ale způsob vyprávění je hodně nešťastný, protože náznaků je málo, postav a motivů moc, a časem už je to prostě takové - až směšné. Třeba dvouminuotvý záběr na ženskou v masce, která popojde na louce před kameru a pak se pomalu otočí. Nijak s ničím ten záběr nesouvisí. Tohle vůbec je jen leporelo na sebe nenavazujících záběrů. Nebo - jdou dvě baby lesem, potkají se, porvou se, dívají se na sebe - a pak jde každá zase dál svým směrem. Nebo - hrdinka v černém zachrání jednu ženu, vrhnou se na ni a mají ji za útočníka, ona je přepere a pak jen řekne: Ta žena je těhotná. - a jde dál. Takových podobných moudrých vět je tady docela dost a fakt mi to už časem přišlo směšné, tím svým patosem, snahou být to co nejvíc evropsky artové, jak se na sebe postavy dlouze a zádumčivě beze slova dívají... Jo, a vzhledem k názvu, ano, ve filmu jsou asi čtyři náznaky jakože soubojů, ale nebojte se, trvají krátce a choreograficky nic moc. Btw, ten formát 4:3 měl evokovat co, minulost? (02.04.2023)

Z hlediska řemesla se opravdu jedná o zdařilý a do posledního kompozičního detailu promyšlený film. Vše počínají kostýmy a konče hudební doprovodem se snoubí v půvabném celku. Velkou práci si tvůrci dali zejména s plastičností jednotlivých scén, které krom sledování centrálního motivu většinou rozdělují obraz do třetin a se všemi opravdu pracují. Je zajímavé sledovat, jak se zde podařilo dodat třetí rozměr mnohem zdařileji a lehčeji než u těch filmů pracujícím s 3D kamerami. Ale tím to bohužel končí. Tohle je totiž filmová báseň, kde některé věci jsou jen naznačeny a nedořečeny, kde o pocity jde mnohem více než o činy a kde je obraz důležitější než děj. Není to o meditaci, to by musela být střihová skladba ještě pozvolnější a vyprávění mnohem vyprázdněnejší, ale je pravda, že tenhle snímek je mnohem niternější, než by se ze slov o vizuálu mohlo zdát. (11.10.2015)