Post Bellum

"Post Bellum" bylo natočeno na motivy stejnojmenné novely Vladimíra Körnera. Objevilo se v něm i několik motivů z novel "Svíbský les" a "Oklamaný", které v roce 1997 vydala Votobia ve společném svazku "Post Bellum 1866", který krom toho obsahuje i tématicky související novelu "Život za podpis", podle které v roce 1989 natočil režisér Janusz Majewski v československo-polské koprodukci snímek "Kainovo znamení". (29.10.2010)

Jaroslav Brabec se chopil dalšího Körnerova scénáře, přizval tradiční spolupracovníky (a naštěstí i pár mladých tváří) a výsledek se dal předpokládat. Körner už jiný nebude a všichni už víme, jak zhruba ty jeho příběhy skončí. Těch flashbacků mi přišlo zbytečně moc, ale jinak to bylo natočeno výborně (70%). (29.10.2010)

Poslední dobou již několikátá körnerovská látka byla myslím z těch lepších, ale zpracování bylo delší než mělo být, navzdory určité výpravnosti působil film kulisově, herci často jen deklamovali literární monology a hlavní představitel se mi zdál slabší, přesněji řečeno nevhodně vybraný. Čili k dokonalosti tu něco chybělo. Ale rád se někdy podívám znovu a kdo ví, třeba to přehodnotím. Vidím to mezi třemi a čtyřmi hvězdami. (29.10.2010)

Mladičký baron hrdina války,panic, který velí vojenské posádce má depku a zakouká se do vysloužilé prostitutky a pak do mladé nevinné švadleny. Je to na tv film výpravné, celkem syrové ale bez děje. Jenom deprese. PS: Dvě hvězdy za scénu, kdy mladý hrdina jde dát věnec k pomníků hrdinů, ale tam funguje Cinulková s Barešem - já brečel smíchy. (11.11.2018)

Taková patetická nuda, kterou navíc srážejí televizní kulisy, příliš dlouhé dialogy a monology, nepřesvědčivý herec v hlavní roli, jemuž toho mladíka rozervaného nevěřím ani náhodou, ani ta Marika Šoposká se sem příliš nehodí, neb naivně moc nevypadá, Vilma Cibulková hraje opět svoji šarži, a Vladimír Dlouhý glosuje sice hezky, ale je to celé unavené, i on je velmi unavený. Některé záběry kamery jsou moc hezké, jenže pak se začnou opakovat a rovněž znudí, jindy bych ocenil lepší postavení kamery, větší celky, dravější střih. Brabec jako režisér je poněkud povrchní a křečovitý, a předlohy Vladimíra Körnera bohužel skutečně jsou na jedno brdo, takže ty příběhy ztrácejí jakýkoliv punc originality. Navíc je evidentní, že sám autor neví, kterým směrem se sám má často vydat, za čím stát, a tak se snaží být kosmopolitní a mít v knize vše a všechny názory, což pak působí jako mišmaš. (03.12.2014)