Režie:
Jack ClaytonKamera:
Freddie FrancisHudba:
Georges AuricHrají:
Deborah Kerr, Peter Wyngarde, Michael Redgrave, Pamela Franklin, Megs Jenkins, Clytie Jessop, Martin StephensObsahy(2)
Guvernantka na rozsáhlém gotickém panství nabývá přesvědčení, že děti svěřené do její péče posedli perverzní duchové mrtvých členů služebnictva. Adaptace klasického duchařského příběhu Henryho Jamese Utažení šroubu, která se vám díky mistrovské režii Jacka Claytona dostane hluboko pod kůži. (oficiální text distributora)
Recenze (96)
Jeden z nejpůsobivějších filmů o ďábelských dětech, jaké jsem kdy viděl. Vskutku působivá atmosféra v čele s fantastickou hudbou (Oh Willow Waly) a kamerou (hrátky se světlem jsou úžasné). Předlohu jsem nečetl, snad to někdy napravím, nicméně Neviňátka jsou opravdu dobrý film. Atmosféra a napětí postupně houstne (opravdu každou minutou) a ačkoliv tu nejsou žádné strašidelné, děsivé scény, ani lekáčky, mrazení v zádech rozhodně pocítíte, a jistý neklid taky, znepokojivé je to totiž maximálně a mnohem víc, když si uvědomíte, že po konci filmu vlastně nevíte, jak to dopadlo a jak to celé vlastně bylo. A že jste si vychovatelku nejednou spletli s tou druhou vychovatelkou. Tou, která je už mrtvá... Právě díky té nejasnosti je to ještě mnohem lepší. Ta děcka jsou naprosto neuvěřitelná. Hodně silné. 85%. ()
Právě kvůli takovýmto filmům jsem si blíže nastudoval staré anglické horory. Pokud bych měl někomu aspoň jeden poradit byl by to tenhle. Je to celkem nenásilný, ale pracuje to skvěle s lidskými emocemi, strašidelným domem, hudbou a nevinností dětí. To nejhezčí ale je ona fantazie, která filmem prostupuje a vy celý film hádáte kdo je tady šílený, kdo koho mučí a hraje hry. Rozhodně se mi to vyřezalo hluboko pod kůži a cítím, že American Horror Story a další věci moderní doby začínali někde u sídla Bly. ()
Nádherné, strašidelné, znepokojivé, málokdy jsem viděl kameru takhle "malovat" (přestože film je černobílý). Můj favoritní záběr: rozhrnuté křoví, za ním soška dítěte, držící v ručičkách ulomené ruce jiné sochy. A dovolím si přidat návod pro diváka uvyklého polopatičnosti amerických filmů: opravdu je všechno tak, jak to vidí guvernantka? A kdo je vlastně nevinný? Ona, děti, všichni, anebo nikdo? ()
Bezmoc, tíseň, strach v té nejčistší podobě. Nikdy jsem si nepřipadal tak "osamocen" v sále plném lidí. Dokonalá práce s prostředím, ve kterém naprosto absentuje jakýkoli záchytný bod, bezpečné místo či osoba (selhává i stará chůva). A ano, i děti dokáží být strašidelné! Pro mě snad nejděsivější filmový zážitek. ()
Snímek, do kterého se podle mého názoru divák musí hluboko ponořit. Vcítit se do postavy slečny Giddensové, jelikož to, co zažije na panství, kde se má starat o dvě "neviňátka" ještě nikde nezažila. Film si pohrává s tajemným, záhadným prostředí, který mi několikrtá připoměl jiný známý snímek "Ti druzí". Na pomezí hororu a thrilleru se zde setkáváme s rozporuplností ženy, která do té doby žila poklidný život. Prvky tajemna jsou zde hlavně znatelné v okamžiku, kdy se setkáváme i s "těmi druhými". Tak výborně navozenou atmosféru jsem dlouho nezažila, jelikož při pohledu na ženu u řeky mi šel opravdu mráz po zádech. A co teprve muž v zahradě u okna?? Toho vidím do teď. ()
hmm...veľmi zaujímavý horor, ktorý má to správne napätie i atmosféru, záhada sa vinie celým filmom a v klimaxe sa aj tak nič neobjasní čiže je len na vás ako si tento film vysvetlíte :) ()
Bohužel, ať koukám, jak koukám, pro mě bylo sledování tohoto filmu spíše utrpením. Pořád jsem čekal na něco, co prostě nepřišlo. Jednak je mi extrémně nesympatické ono prostředí, myšlenka samaritánství, postava guvernantky, ty sukýnky a kloboučky... i tak, to všechno by se dalo přejít, ale já se u tohoto filmu nebál a nebyly zde ani mírné tendence, které by tohle měly vyvolat. Pořád jsem se držel při pozornosti a pořád čekal a čekal, že něco přijde, ale nic. Nedával bych to za vinu roku výroby, znám horory i z této doby, které mě zaujaly, ale bohužel, tohle jsem opravdu nepobral. ()
Stejne jak pise kolega DaViD´82, i ja byl nadsen uvodnim napevem - aneb Isla Cameron a “Oh, Willow Waly” je proste bozi. Stejne tak, jako cely tento paradni goth-hororovy kousek, s vybornou Deborah v hlavni roli. P.S.: tohle muze byt klidne kandidat na pristi top10. Bomba. ()
Staroanglická duchařina se vším co k ní patří. Tedy prastarým sídlem, rodinou v ohrožení, návštěvníkem z venku, který zlo objevuje a také bohužel šílenou nudou. Hodina čtyřicet je na horor moc a na horor z roku 61 ještě více. Atmosféra i herecké výkony tu jsou, ale celý film se v podstatě nic moc nestane. Brzy je sice nastolena otázka, jestli zde straší dvojice duchů, nebo je vychovatelka šílená, ale pořádného rozuzlení se nedočkáme. A tyhle otevřené konce nemám rád, proto jen za tři. ()
Na tak starý film celkom príjemné zimomravenie. Atmosferické, herecky brilantné ducharské dielo, ktoré určite patrí medzi klenoty hororoveho žánru. Podobné ako The Others, Amenábar sa nechal týmto snimkom isto ovplyvniť. (80%) ()
Dívat se na to dá, ale je poznat, že je to z doby, kdy lidem stačilo méně, aby se báli. Oceňuji špatný konec:) ()
Obrovské plusové body za nejednoznačnost děje. Celou dobu nevíte, jak to vlastně je, kdo má pravdu, kdo lže, kdo začíná bláznit či si jen něco představuje a nalhává. Deborah Kerr je výtečná. No a vidíte, jak šlo natočit skvělý horor bez lekaček. ()
Vizuálně podmanivý gotický horor, jemuž čas přidal na půvabu, aniž by ubral na působivosti. Nic tady není navíc, první scéna nás ve stručnosti uvede do děje, a pak už začne pozvolný, ale o to lahodnější, propad do nejistoty a temnoty. Creepy děti jsou super. 9/10 ()
Věčně vyjukaná paní na hlídání, posluhovačka a dětičky. Paní se něčeho lekne, posluhovačka jí to vymluví a dětičky se chechtají. A takhle to jde furt dokola. Tyhle starý pseudo horory se mi bohužel pod kůži už asi nedostanou. Docela jsem se u toho trápil. ()
Na takto starých hororech většinou moc neulítávám (mám radši 70s a 80s). Tento je ale vyjímka. Ani vlastně nevím co se mi na něm tak líbí, ale má svoje specifické kouzlo, které vás doslova přiková k obrazovce. Atmosféra se dá krájet a celé je to opravdu děsivé, čemuž výrazně napomáhají perfektní herecké výkony hlavních představitelů. ()
Mrazivé filmové zpracování novely „The Turn of the Screw“ literárního autora Henryho Jamese režisérem Jackem Claytonem, který svou gotickou impozantností a tvůrčím tahem na branku cíleně v konkurenci rozvířil vody tvorby Alfreda Hitchcocka. Je potřeba zmínit, že tato novela již byla zpracována v USA pro televizi pod stejným názvem o dva roky dříve, tedy v roce 1959, režisérem Johnem Frankenheimerem, a i později se filmoví tvůrci k námětu hojně vraceli. Tento snímek však již překonán nebyl, a co si budeme povídat, ani už nebude. Takové věrohodné ospravedlnění fyzické a emocionální izolace definující klaustrofobické působení v šíleném stylu vyprávění soustředíc se na delikátní vyváženost dialogů odhalující i skrývající něco, co buduje atmosféru, nejistotu a hlavně hrůzu, už takto pojmout nikdo nedokáže. K tomu napomáhá naprosto profesionální kamera Fredda Francise využívající mnoho skvělých kompozic chytře využívající světlo, stíny a ostrost. Snímek si pevně drží své tempo, čímž nevytváří pocit zbytečného natahování, ani naopak zkratkovitosti. Ony děsivé věci se sice nedějí pořád, ale v tom je právě jádro budování tajemné atmosféry a podivné aury domu. Toto filmové zpracování se považuje za jeden z nejstrašidelnějších z několika mála podobných gotických duchařských hororů, a i když to už z dnešního pohledu vypadá podivně, rozhodně právem. ()
Takmer majstrovské dielo. Krásny príklad toho ako sa tento typ filmu dokáže obísť bez dnes tak populárnych lekačiek. Na druhú stranu bez ktorých sa zasa dnešné filmy neobídu. Je tu urobený kus práce z atmosférou aj keď si myslím, že v niektorých momentoch mohol Clayton viac zatlačiť na pilu. ()
Ano,velmi dobrá duchařina a velmi dobré provedení.Kamera je precizní a dost dobře si hraje s divákem. ()
Na dnešní dobu už sice nestrašidelný horor, za to ale poctiví, napínavý a atmosférický jak než většina moderních rádoby hororů. Tento horor funguje i přes úplnou absenci, krve, monster a vyskakujících přízraků a démonů. Chytrý scénář, skvělá práce kamery, znepokojivá atmosféra a pomalé budování jsou ty elementy, na kterých byl film postaven. Nádherné a poctivé filmařské dílo u kterého se na konci musíte vybrat podle sebe. ()
Tenhle film jsem měl v šuplíku tak dlouho, až přišel Mike Flanagan a vyuzil tutéž předlohu jako kostru Bly Manor, což vám dojde asi po 2 minutách tápání, kde už jste to viděli a pak buch řekne se slovo "BLY". Bohužel ač je hudba a kamera velmi slušná, film má vražedné tempo a je zahraný jakoby byl natočený ve 30. letech. ()
Reklama