Režie:
Stéphane RobelinScénář:
Stéphane RobelinKamera:
Dominique ColinHudba:
Jean-Philippe VerdinHrají:
Daniel Brühl, Geraldine Chaplin, Jane Fonda, Claude Rich, Pierre Richard, Gustave Kervern, Guy Bedos, Lionel Nakache, Philippe Chaine, Caroline Clerc (více)Obsahy(1)
Annie, Jean, Claude, Albert a Jeanne jsou nerozlučnými přáteli více než čtyřicet let. Když jim paměť i srdce začínají pomalu vypovídat službu a na obzoru je přízrak domova důchodců, vzepřou se a rozhodnou se žít společně. Nápad je to přinejmenším bláznivý. Avšak i přesto, že občasné neshody probouzí staré a zasuté vzpomínky, začíná se tu nádherné dobrodružství – společný život v komunitě. V sedmdesáti pěti letech! (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (94)
Pět důchodců v jednom domě, to už je slušná přehlídka zdravotních i jiných problémů. Přestože po sociální stránce to vypadá, že francouzští senioři jsou za vodou. Daniel Brühl jim tam trochu snižuje věkový průměr, tedy klasická úlitba německým koproducentům. Postavy jsou uvěřitelné, dobře zahrané, také většina dialogů působí přirozeně (70%). ()
S důchodci je občas legrace. V tomhle filmu ale nejsou ledajaký důchodci, Pierre Richard například vládne. Musím říct, že u tohodle filmu jsem si fakt suprově odpočinul. Dlouho se mi to nestalo a i proto jsem si pak film pustil u večeře ještě jednou a další den jsem neváhal a u úklidu jsem se do toho opřel ještě jednou. Tady to pozitivno prostě nemá chybu. ()
Skvěle obsazená poeticky dojemná záležitost o stáří s nádherným poselstvím, že se ho netřeba bát, je třeba ho prostě přijmout, jako součást života. V tomhle ohledu mi to strašně sedlo. Kdo by si byl myslel, že s sebou Pierre Richard v devadesátkách mrsknul do žita, šeredně se plete. Pořád dokáže zaujmout a dojmout. A ostatní, s pořád šik Jane Fonda a neskutečně sympatickou Geraldine Chaplin v čele, mu zdatně sekundují. ()
Zrovna minulý týden Jan Svěrák řekl, že Češi neumí točit komedie s přidanou hodnotou - takové, které nejsou jen zábavné, ale nenásilně přimějí k zamyšlení a divák na ně nezapomene hodinu po odchodu z kina. Možná bysme se mohli učit od Francouzů, protože přesně tohle naplňuje Co kdybychom žili společně? Je to určitě jeden z nejzábavnějších filmů o stárnutí, vtipné scény tu působí naprosto přirozeně, navíc nechybí úžasný nadhled hrdinů a dobře napsané dialogy. A i když se občas samozřejmě vzhledem k tématu zahraje na vážnější notu, vůbec to nevadí. Naopak to pomáhá uvěřitelnosti a spolu s černohumornými vtípky tvoří ideální směsici. ()
Jeden z mála francouzských poetických filmů, ve kterém mě nechytla ani atmosféra, ani nálada, ani humor, ani všeobjímající radost ze života. Všechno vyjmenované režisér zakomponoval, svědomitě piplal a za pomoci skvělých herců rozvíjel. Díky nim jsem ještě v první polovině doufal, že si všechno sepne. No nesepnulo. Alespoň jsem zjistil, že Jane Fonda je krásná i po sedmdesátce a Pierre Richard ze svého komediálního talentu neztratil vůbec nic. ()
Galerie (26)
Zajímavosti (3)
- Podľa vlastných slov režiséra bola z pätice hercov jednoznačným ťahúňom Jane Fonda (Jeanne), ktorá veľmi ovplyvnila silu celej skupiny. (Zdroj: ASFK)
- „Keď som začal písať scenár, často som si spomenul na svojich prastarých rodičov, a na to, keď som ako tínedžer sledoval, ako stárnu a ako sa mení ich zdravotný stav. Pamätám si, ako moji starí rodičia netušili, ako sa o svojich stárnucich rodičov postarať, pretože na túto situáciu neboli vôbec pripravení," prezradil režisér Stéphane Robelin. (Zdroj: ASFK)
- Při prvních zvěstech o filmu s ním byli spojování herci Jeanne Moreau a Jean Rochefort. Ani jeden z nich se však nakonec natáčení neúčastnil. (Fugas.cz)
Reklama