Nevědomí

Kosinskiho sci-fi svetom nejde neodpustiť príbehové nedostatky, ak sa vôbec o nejakých nedostatkoch dá rozprávať. Jeho vízie technickej a dizajnovej dokonalosti a ambientné precítenie “zvuku reality” sú natoľko unikátne, že potreba viesť diváka vývojom príbehu popri nich takmer stráca opodstatnenosť. Kosinski prekračuje našu snovú predstavivosť. Žiť v jeho svete by znamenalo nepotrebovať čuch. Oblivion navyše posúvajú kupredu nie streľačky, ale neočakávané zvraty, a atmosféru má prihliadnuc k minimalistickej výprave fantastickú (minimalistickou výpravou rozumej krásne, pusté exteriéry Islandu a Kalifornie, kde nič nebliká ani nesvieti). Zvukovo-hudobné aranžmá v bazénovej scéne, a vôbec bazénová scéna sama o sebe, urobila tento film a skoro aj mňa. Spomenúc na scénu obliekačky v Tronovi začínam dúfať, že Kosinski pokladá prvé kamene nového subžánru transcendentného ero-sci-fi (rozumej erekcia v mozgu). Ak raz Google (a ČSFD) ovládnu svet, budú im k tomu hrať M83. (16.04.2013)

Docela Kosinskiho a Oblivion lituji. Přichází po tolika filmech, které se při sledování plátna divákovi vybaví v mysli (Den nezávislosti, Mad Max, Priest, ...), že o svůj punc originality musí bojovat. Pro mě však má své kouzlo a nehledám v něm zbytečné samoúčelné vykrádání, spíše jen vybírání toho opravdu ikonického, z tohoto žánru. Režisérův cit pro design-architekturu je vidět v každém okamžiku a rozhodně tvorbou obrazů nedokáže zklamat, stejně jako navázáním vizuální stránku (nešlape to, jako v Tron: Legacy, ale spolupráce s m83 funguje, hlavně dominují tři skladby - Starwaves, Temples Of Our Gods a Oblivion, zbytek jen dotváří atmosféru). Oblivion však občas trochu lže. Nejen, že využívá určitě symboly USA pro ten správný "post-apokalyptický" efekt (kolik toho ten Cruise za minutu stihne projet:)), ale také se tváří jako sci-fi z budoucnosti, přitom jde spíše o romantiku a odkrývání pravdy na pozadí zničeného světa. Je zajímavé jemně zahlédnout prvky, které tu v historii byly (důležitost zvědavosti, knihy=vědomí=uvědomění) a budou (komu věřit, vlastní důležitost, láska:)). Nutnost vytvořit film efektní a působivý ve spojení s jednoduchým (a přístupným) příběhem je cítit, ale výtvarná stránka vám nedostatky určitě minimálně na první shlédnutí na velkém plátně zakryje, jako ten nejkvalitnější make-up. A kromě toho, Cruise jede jako za mlada... (spoiler) PS: v které části lodě teda byla ta černá skříňka?;-) Těch několik působivých okamžiků v jinak dobře šlapajícím stroji rozhodně stojí za vidění. PPS: závěrečné FY... čekal jsem tam lepší hlášku, doufám, že na Blurayi bude pár desítek verzí této scény:) (18.04.2013)

Na OBLIVION jsem čekal ve velkém očekávání půl roku, a nic. Dokonce i PROMETHEUS má lepší gigantické motivy, více promyšlenější příběh a kompaktní celek. Přes všechny bombastické efekty, perfektní zvuk a sympatického Toma Cruise OBLIVION nenabízí nic velkolepého a překvapujícího (žádné emoce, žádná postava nemá dobrý charakter - dokonce ani Morgan Freeman). První polovina je skvělá, ale v druhé části trochu ubývá šťáva (pomalé tempo). Kosinski neměl tak důmyslný a sofistikovaný úmysl v závěru jako např. Nolanův Dark Knight Rises, kdy divák musí přemýšlet. Na Kosinskiho TRON: Legacy si ještě počkám. (20.04.2013)

Už se zdálo, že se časová posloupnost rozsype a jednotlivé činy a zvraty navzájem popřou, ale Joseph Kosinski dokázal, že umí. A že když se dlouhé roky snažil svoji látku prosadit, tak věděl, co dělá. Pořádným překvapením ale zůstává fakt, že víc než sci-fi nádech nebo povedená romantická linie ve mně zůstává ústřední poselství o síle ducha a lidského odhodlání. Právě tady se totiž sázka na stárnoucího Cruise ukázala jako dokonalá trefa do černého. Jeho Jack Harper je totiž občas psaný jako relativně dvourozměrná postava, ale právě Tomovo herectví z něj v důsledku dělá obdivuhodného hrdinu. (24.04.2013)

Podle traileru jsem čekal stejný koncept jako měl Prometheus. Tedy vizuálně bombastická, pro milovníky scifi naprosto opojná záležitost, která ke konci není zdaleka tak sofistikovaně zakončená, jak bychom chtěli. Oblivion je ale jiné. Je to mnohem minimalističtější a skromnější film, jehož nejvetší slabinou je Kosinski jakožto scénárista. Věřím, že to zvládl nejlépe jak mohl, ale je mnohem lepší režisér, nežli scénárista. Za největší nedostatek z hlediska scénáře vidím fakt, že se tvůrci nechali inspirovat staršími snímky typu Den nezávislosti, či Matrix. X let zpět bychom měli sliny i na rukávech, dnes je tomu ale jinak. Kosinski ale potvrdil roli neuvěřitelně talentovaného vizionáře v rámci audiovizuálního zpracování a spousta scén je doslova unášejících - za zmínku stojí rozhodně nejlepší scéna v bazéně, která v kombinaci dokonalého nasvícení, hudby, zvuku, skýtá vrcholný pocit nadšení a filmového prožitku. Podobné parády se daly vidět už i u Trona. Kosinski umí vytvořit jiný svět, ve kterém je divák ochoten zapomenout na chvíli na ten svůj vlastní. Jen velmi málo tvůrců toto dokáže. (27.04.2013)