Požáry

Další variace na oidipovské téma, tentokráte na klasický sofoklovský příběh, nikoli na oidipovský komplex, na který bylo natočeno variací nesčetně více. Podobně jako u thébského krále se i příběh arabského Oidipa (oba byli poznamenáni na nohou, i když každý trochu jinak) odehrává ve válce, která umožňuje nebo podněcuje projev veškerých zvrhlostí, které se v míru se zvniterňují do psychických oblastí Ono a Nadjá. Denis Villeneuve rozšiřuje klasické postavy o sourozence, kteří byli počati při incestuálním styku Iokasté a Oidipa, a zároveň příběh modifikuje tak, aby lépe zapadl do jeho pacifistického záměru: zabíjení, mučení a znásilňování má jeden háček – vždy není jasné, kdo trápí koho. (01.06.2015)

Jako loupání cibule, které každá vrstva má o tolik intenzivnější odór, že po spatření jádra už jde jenom zavřít oči. Pekelně silný, mistrovsky vyprávěný příběh s lehce artovým přístupem, ale velmi diváckým tématem. Prostě Villeneuve. Naservírování pointy s uvědoměním si souvislostí mi zde přišlo funkčnější a mnohem emocionálnější než v Arrival, kde mě (překvapivě) docela minulo. Jakto že Mélissa Désormeaux-Poulin po tomto nehraje ve větších věcech?? (05.05.2019)

1+1=1, to bolo pre mňa šokujúce zistenie, chvíľu som zostal sedieť ohromený. Keď to zjednoduším Incendies (výstižnejší by bol preklad Zhorenisko) je film o tom ako minulosť človeka v určitej chvíli dostihne. Tento spletitý príbeh je vystavaný s ľahkosťou, prechody z jedného časového pásma do druhého sú plynulé, zmenu signalizujú tváre matky a dcéry. Rekonštrukcia minulosti funguje ako desivý prejav a súčasne vytvára vnútornú dynamiku príbehu, ktorý nás zavedie do čias občianskej vojny v nemenovanej krajine Blízkeho východu (fakty poukazujú na Libanon). Film je tak trochu postmoderne ladený, pôsobí ako mozaika, ktorá nedáva zmysel, keď je neúplná. V ľudskom živote jednoduchá matematika často neplatí, kto si to včas neuvedomí, zostane prekvapený, ako ja v závere tohto filmu. (04.11.2012)

Prvních 30-40 minut je to v podstatě jen paleta dlouhých záběrů a střípků do zdánlivě složité příběhové skládanky. Avšak jakmile se odkryjí všechny nosné body a celek se začne "slepovat" dohromady, stává se z Incendies úplně jiný film. Naléhavý, nekompromisní, autentický. Každý další záběr je stále víc a víc bolestivější a emocionálně katarzní až do finále. Finále které každého diváka zasáhne různě, ale určitě na něj nikdo jen tak nezapomene. Předtím, než byl Villeneuve velkorozpočtový, temný a vizuálně opulentní, dokázal temnotu natočit i za zlomek rozpočtu, s podobnými filmařskými kvalitami v omšelých kulisách a s neznámými herci. Stojí za to si udělat srovnání. (01.08.2022)

Ano, silné téma, ale podané tak nějak... na jednu stranu drasticky a násilně, abychom jako viděli, jak se muslimové a křesťané vraždili na potkání (teď mám pocit, už vraždí jen muslimové křesťany), včetně zastřelení malého dítěte, aby se nám pak začala skládat podivná historka o rodině, otci a dětech a tak, náboženství ustoupí stranou, objeví se pár multikulturních moderních narážek, a celé to přes veškerou snahu o syrovost vypadá jak vycucané za každou cenu z prstu. Jo, a ten překvapivý a šokující konec, nemůžu si pomoct, ale vzpomněl jsem si v té chvíli na Cimrmany. (15.06.2017)