Top Gun: Maverick

Já vím, že je zase chyba na moji straně přijmu, ale tušil jsem, že mě to nebude bavit a asi i proto jsem to pořád odkládal. Jedničku upřímně nesnáším tohle je určitě dospělejší, ale co naplat nudil jsem se. Příprava týmu na jakože finále filmu se tu protáhne přes půlku stopáže a chybí tu jakýkoliv výrazný wow moment který by mě vytrhnul z nudy. Jenom na toho Vala Kilmera je smutný pohled snad bych mu dal i korunu a nečekaná?! smrt jeho postavy (UPS BROJLER) mě nějak nedojala. No jo jsem cynickej parchant to víme co dál? Tak teda ve finále po nekonečných třech hodinách děje, ehm ono to bylo jen 90 minut?! se teda dočkáme nějakého toho akčního finále, ale jakýkoliv strach o hrdiny tu nehrozí stejně jako chybí jakákoliv fyzická akce. Když už ty vocase sestřelí tak hned hledají nový letadlo aby mohli odletět. Nic pro mě to si radši pustím toho všemi tolik proklínanýho Železnýho orla 3 kde je kromě leteckých soubojů i nějaká ta fyzická akce. Ale pozor? ono je to v černý barvě zatím co tohle je 43 nejlepší film! No jo jsem divnej já vím co už nadělám.45% (09.09.2022)

Největší atrakcí nového Top Gunu samozřejmě nejsou nadzvukové stíhačky, ale Tom Cruise opájející se vlastním hereckým odkazem. Jak tomu u legacy pokračování bývá, zápletka je z 90% kopií/variací událostí z jedničky (úvodní a závěrečné titulky jsou prakticky totožné). Zatímco minule byl Cruise studentem, tentokrát je z něj učitel (a náhradní otec), který zelenáčům ukazuje, jak se to (letecké manévry i akční filmy) má dělat. Díky svému důrazu na lidský element (opakování repliky, že záleží na schopnostech pilotů, ne na možnostech strojů) zachraňuje situaci (i akční žánr, kterému jakože navrací ducha). Zůstává nicméně rebelujícím outsiderem, který jezdí na (stejné) motorce, nosí (stejnou) koženou bundu, neposlouchá autority a nečte manuály. Zároveň ovšem poslušně slouží vojensko-průmyslovému komplexu, čili jde o rebelii pouze vnějškovou. Protože se Maverick rozhodl jít vlastní cestou (tak jako Cruiseova kariéra tvoří samostatný vesmír, který není součástí dominujícího komiksového multiversa), nezapustil kořeny a zůstává solitérem (což je neustále zdůrazňováno tím, jak ostatní postavy spíš zpovzdálí pozoruje, než aby s nimi koexistoval). Obdobně jako poslední bondovka, i druhý Top Gun je plný nostalgického ohlížení za minulostí, připouštění vlastní zranitelnosti a smiřování se s omezeností času, který na zemi strávíme (Cruiseovi bude brzy šedesát). Hledání a promýšlení paralel mezi Maverickem a Cruisem rekapitulujícím svou filmografii a reflektujícím svou hvězdnou image, mě po pravdě bavilo víc než četné letecké scény, které jsou vyjma té poslední, odehrávající se pro ozvláštnění nad zasněženou krajinou, zaměnitelné a tak rychle stříhané, že se stejně nemůžete moc kochat (takže v IMAXu se film vyplatí vidět hlavně kvůli zvuku). To samé platí pro variaci na legendární volejbalovou scénu. Házení ragbyovým míčem na pláži je snímané převážně proti slunci, rozsekané spoustou zbytečných střihů a naprosto asexuální. Provinile přiznávám, že se mi při sledování docela stýskalo po Scottově reklamně-videoklipové estetice a nestoudné objektivizaci polonahých mužských těl. Pro non plus ultra heroický, akčně-melodramatický příběh, který se odehrává v podstatě zcela mimo jakýkoli reálný sociopolitický kontext, ve světě existujícím jen pro prezentaci letecké akrobacie a úsměvu Toma Cruise, by mi taková stylizace přišla i příhodnější. 75% (24.05.2022)

Absolútne si nepamätám jedničku, pričom stíhačky ma asi tak bavia, ako vláčiky. Každopádne musím uznať, že Mavarick má svoju vysokú kvalitu, pričom by dosahoval ešte vyššiu, keby neminuli všetok make-up sveta na TopGanov ksicht. Tešilo ma, kokotkovia americkí, no nejaký propagandistický, idealistický, v závere vďaka opätovnému potlesku na otvorenej scéne, grcanice hodný film môj názor na Vašu vojnovú politiku nezmení. To sa nepodarilo ani Rockymu v Moskve. A to ten aspoň rozjebal našeho Ivana :D (02.09.2022)

Tak nakonec přece jsem se dočkal! Už jsem nikdy nepočítal s tím, že v kině znovu zažiju další Den Nezávislosti, Armageddon či další jim podobné snímky, na které mě tak bavilo chodit na konci 90. let. ...dlouhé roky nic a pak za to vzal Tonda a naservíroval nám tuhle parádu, ve které člověk nemusí řešit lesby, gaye, korektnost, hyperkorektnost, různé kvóty, CGI a nebo snad záporáka s obří rukavicí. Zkrátka vrací se Mev, ano zestárl, ale stále tam má v sobě toho kluka, kterého jsme u něj vždy viděl ve filmech nejraději. Když sedí na baru a pozoruje svou Jennifer Connelly, má to sílu. Když ho z baru vyhodí a on si ve flashbacích vzpomene na Goose, má to mega sílu, při které člověku naskakuje husí kůže. Když potom školí mladé naděje, člověk tak nějak tuší jak a co se bude v dalších minutách na plátně vůbec dít, ale vůbec to nevadí. Tady ne. Tady jsem se dostal zpátky akčním velkofilmům. K takovým ke kterým se hrozně rád kdykoliv vracím. K takovým které se už dnes netočí. S Tondou, který je stále pořádnou a mimořádnou akční stár! Závěrečná mise je už pouze taková třešnička na dortu. Jasné, stručné, dlouhé ani náhodou, ve filmu není nic navíc. Občas písnička z původního filmu. Vzpomínka na Tonyho Scotta a já ti Toníku ještě jednou z celého srdce moc děkuju za tento dárek a zážitek. Pro mě už teď Film roku a doufám že něco tak dobrého v tomhle žánru bude vznikat i nadále. 100% (31.05.2022)