Top Gun: Maverick

Nedávno jsem viděl starý Top Gun v kině a jasně, je to kult, ale zároveň velký 80’s patos, kterému se dneska půl stopáže smějete... Dvojka nemohla být lepší – cool záběry kokpitů a vtahující stíhačková akce, cit ohledně flashbacků a nostalgie, srandičky i sympatický lidský rozměr. Cruise tu nechal srdce a speciálně radost jsem měl z Tellera (super casting do zásadní role). Je to pocta tradici válečných pilotů, aneb vítej světe bezpilotních dronů. (25.05.2022)

Je to krásne. Nostalgická spomienka na kinematografiu, kvôli ktorej sme začali milovať filmy. Letecké scény úplne mega (aj keď tie z Pearl Harbor sú pre mňa stále tesne neprekonané), príbeh poctivo odrozprávaný a hlavne Cruise je úžasný. Najmä vďaka nemu to funguje po emotívnej stránke rovnako ako po adrenalínovej. Omladina sa snaží, no od začiatku je jasné, kto je tu najväčší šéf.  Je to určite lepší film ako jednička. Na druhej strane to rozhodne nebude taký kult. Tá roztomilá 80´s priblblosť (kvôli ktorej originál milujem) sa proste okopírovať nedá a Kosinski rozhodne nie je Scott (aj keď ten by mal z tohto fimu ohromnú radosť). Dokonalá definícia staromódneho blockbusteru a ukážka dôležitosti kín. Doma na akejkoľvek telke to nebude tak odzbrojujúce. A áno, asi 3x som plakal :) 9/10 (28.05.2022)

Hrozně rád bych u tohoto komentáře vynechal taková ta superlativa začínající na „nej“ a přišel s něčím fakt originálním, ale ona by to u tohoto filmu zrovna byla obrovská škoda. Pokračování Top Gunu je totiž neuvěřitelnej nářez. Od začátku do konce. Herecky ve všech ohledech skvělé. Objeví se herci ze staré gardy, objeví se nové tváře. Dojde k nárazu těchto dvou generací, kde je to přesně takové, jak si dovedete, byť jen, představit. Jenže k těm všem emocím plným nostalgie a vzteku k nerespektujícímu mládí je tu Tom, kterej ze sebe udělá absolutního borce. A nejen svou rolí, ale i svým výkonem. Akční scény jsou totiž reálné, žádné efekty, žádné CGI. Prostě totální hukot, ze kterého Vám po poslední půlhodinové akci bude zvonit v uších ještě druhý den. Jestli tohle není nejlepší pokračování osmdesátkové legendy, tak pak už nevím co. Naprosto oprávněně oslavovaný blockbuster dokazující, že dobrý popkorňák stále existuje. (02.06.2022)

Přestože nový Top Gun je na první pohled esence Amerikanismu a koncentrace těch nejtypičtějších klišé, umí s nimi pracovat jako žádný jiný film. Ty scény, kdy za západu slunce o sebe naráží naolejované, vypracované hrudníky, stejně jako vzpomínky na řádění v baru za klavírem - jak to, že Top Gun je umí podat způsobem, který vám vykouzlí úsměv na tváři? Nemůžete se zlobit za zkratkovitost, jednoduchost, ani všemocnost Toma Cruise. Top Gun: Maverick je úžasně guilty pleasure, absolutně uhlazený film, který v prvé řadě hladí diváka. Ultimátní feel good letní biják. 9/10 (03.09.2022)

Po předlouhých 34 letech jsem si před verzí 2.0 pustil jedničku. A i po té době to zase byl Top gay aneb Báječčční müžžži na létajících strojích, tedy přitroublá pozérská patetická kokotina s dialogy jak od kreténa a s odporným prkenným pizizubým a pydlookým slizákem napřesdržku v hlavní roli. Ovšem přitroublá pozérská patetická kokotina s dialogy jak od kreténa, která se v dobách, kdy začínaly uhelnatět plavuně, stala popkulturním hitem, zejména za železnou oponou, protože to zkrátka proti všem těm konzervativním socialistickým sqostům bylo něco jiného, a mně, tenkrát třeba dvanáctiletému panici, se to skoro trefilo do tehdejšího mentálního rozpoložení. Tudíž jsem byl ještě včera, když je mi už mentálně třináct, k reinstalaci spíše skeptický. Naštěstí scénáristé s hlavami vytaženými z prdelí ještě zcela nevymřeli a téměř neuvěřitelně se jim v dnešních časech furtokolových homixových lobotomií povedlo natočit film, u kterého by se hypoteticky nemuseli otravovat jak obstarožní otyloň za zenitem s plísňáky ještě z polské burzy a hrdě se producírující s napodobeninou buzerantských zrcadlovek od Vietnamců (v kině nadpoloviční většina), tak povrchní sluníčkářský mileniální vymaštěnec či školou povinný trotlík s mobilem přirostlým k držce. Je to sice opět jednoduchá pozérská patetická kokotina, navíc schematicky úplně stejná jako její osmdesátková braková předloha, avšak lidé se zjevně od té doby naučili mluvit souvisle, logicky a systematicky, k sájetologickému zachrapovi byl čas vcelku milosrdný a je z něj docela sympatický, mohutně dobarvený, dosolárkovaný a naolejovaný děda s porcelánovým chrupem, snímaný přes milosrdné a dost rychlé kamerové filtry, takže proti němu místy vypadá páprdovitě i o sto let mladší Milouš Talíř s vkusným východoněmeckým pornoknírkem a jeho povislá krabatá kožka se neprovařila ani při opakování tehdejší kültovní scény plážžžového homovolejbalu, nahrazeného nyní plážžžovým homofotbalem. Milosrdní tvůrci prozíravým střihem tentokrát moudře ušetřili diváka i traumatu z kýčovitě osmdesátkové gerontopíchačky atrofovaného šedesátiletého Metuzaléma a svraštělé anorektické padesátky Dženyfer, čili vzniklo více než vkusné (a možná až příliš důstojné) retro s naprosto vynikajícími až dechberoucími aviatickými akčními scénami a několika opravdu chladnými momenty, po nichž nejeden pamětník dozajista zatouží zatáhnout panděro a vypravit se ve skoro pravém koženkovém leteckém bombru a teplouškých slunečních brýlích značky Cuong Trang na diskotéku pro mrtvé a umírající z posledních sil poklátit u „Take my breath away“ pár ještě ne příliš rozplizlých a zatuchlých MILFek. (29.05.2022)