Elysium

Luxusně natočená sračka. Exhibice režírujícího fanboye, který ze sebe lehce sype jednu sci-fi radost za druhou a oslňuje nadupanými scénami i ikonickými záběry které-jste-vždycky-chtěli-vidět. Bohužel tak činí uspěchaně a podle superklišoidního scénáře, jenž nedává smysl. A nemá ani takový tah, ani tak dokonalé mimikry, abyste si toho nestihli všimnout. (20.08.2013)

USB flash hroch, který září vším jen ne štěstím, odstraňuje na Zemi a jejím orbitu sociální nerovnost. Blomkampova „slumová“ forma i cit pro přirozenost a kinetiku akce se ukázaly jako prostředek, který jednak umožní částečně ignorovat tu tupost na cestě za ukončením třídních bojů a taky dostane do hlavy myšlenku, jakpak by to asi vypadalo, kdyby ten fanboy dostal do pazour něco ze série Terminátora (samozřejmě bez stupidního scénáře). Vyšinutý boykie Copley by tam mohl hrát zlý kybernetický organismus, co likviduje protivníky jen pomocí johannesburgského přízvuku.. (13.12.2021)

Druhé sci-fi v týdnu je na mě vážně moc, ale rendering byl skvělej a nemůžu si pomoct Sharlto Copley hrál Krugera snad líp než Matt. Kdyby to přikořenili víc něčím, co by ve mně probudilo nějaké emoce, tak OK, ale takhle to byl horší průměr, nic víc, nic míň. A doktory tam měli podobný jak u nás na poliklinice, pominu-li hezkou sestřičku Frey. (23.05.2015)

Vždycky jsem tušil, že zdravotnické nadstardy povedou k důstojnému umírání obyčejných lidí na chodbě nemocnic, protože lékaři budou těm neobyčejným třikrát denně malovat pokoj dle nálady zazobaných pacientů. Pan Blomkamp je ještě větší optimista než já a tak ty stále bohatší oddělil od těch stále chudších tak důkladně, že se nemohou potkat na ulici ani v ordinacích, protože jedni žijí v Ráji a druzí na zdecimované matičce Zemi. Ale nebojte se. Ve filmu se totiž vždycky najde hrdina, který bude za spravedlnost bojovat do posledního gigabajtu ve svém mozku. Možná to mohl udělat zábavněji, ale jeho průměrný výkon tak nějak korespondoval s průměrným filmem, takže nezbývá než si povzdechnout, že všechno v tomto filmu šlo udělat o dost lépe. Tedy všechno kromě samotného Elysia, které mne uchvátilo vizuální nádherou tak moc, že od nynějška budu dělat měsíčně 3.000 hodin přesčasů v uranových dolech, abych si za 180 let mohl vzít hypotéku na pořízení nějaké menší parcelky mezi Obamou a Danem Nekonečným. (12.11.2013)

Druhý celovečerní film Neilla Blomkampa je rozhodně ambicióznější než debutový DISTRICT 9, ale v porovnání s ním nedosahuje takové míry originality a pozbývá jeho soudržnosti. Nedochází ke spojení různých tradic, modů (např. dokumentárního filmu - observačního, persvazivního) a podvracených žánrových konvencí (zejména cyberpunku, romance a akčního buddy thrilleru) do podoby, která nemá v kinematografii obdoby. ELYSIUM představuje klasicky hollywoodsky odvyprávěný snímek, který spadá do produkčního cyklu levicových dystopických sci-fi (VYMĚŘENÝ ČAS, TOTAL RECALL, HUNGER GAMES). Ta zesilují některé konvence (paralelismus, kontrast, deadline) a zeslabují jiné (utvoření heterosexuálního páru, postavy jsou spíše typy, jejich jednání není vždy jasně motivované) pro umocnění svého společensko-kritického vyznění. O kladech a záporech nesoudržného vyprávění, rozpadlé významové roviny a opojném stylu v krátkosti zde (poslední příspěvek). (02.09.2013)