Konečná

No bylo mě trošičku smutno když jsme si čet články o tom jak Arnie a Sly mají na kontě propadáky a protože jsem přítel starých dobrých akčních časů, rozhodl jsem se, že zvednu svůj, ženami tolik obdivovaný zadeček a na 107 minut ho ubytuju v sedačce multikina. Jako já si nestěžuju ani na sedačku v multikině ani na film. Samozřejmě můžeme spekulovat jak ten film byl ve stínu reflektorů, kdyby v něm nehrál big Arnie, ale taky na to můžeme mrdat a já volím druhou variantu. Osobně jsem se na film těšil a taky trošku obával, ale Arnie ze sebe mačká osmdesátky jak může a já spokojeně předu, protože všechny ty akčnáčky dnešní doby typu spidermana jsou tak nuceně cool, až mám pocit, že sleduju omalovánky, plnejch učesanejch chlapců - manekýnů ve značkovým oblečení, kterým dá marketing dotyčnýho hollywoodskýho studia nápis akční hrdina a vypustí ho rejžovat zlaťáky, jenže já mám radši chlapáky ze starejch časů, co vezmou pořadnou flintu a ulevěj přelidněný planetce o několik zbytečných existencí a neřešej zda maj na hlavě holubí hnízdo. A taky mám rád chlapy co nelítaj dvacet metrů nad zemí přivazený za ocelový lanko a jakože karate, ale co uměj dát starou dobrou ránu pěstí a ucedit u toho sarkastickou hlášku. Jo to všechno mám rád a je fajn že s tím vším co na akčnácích miluju jsem si tady moh podat ruku a říct "těší mě". Tak vítej zpět Arnie, rád vidím že si opustil brány politiky a nastoupil zase do továrny na sny, protože tam si vždycky patřil a doufám že už tam navždy zůstaneš a já se budu vždy těšit na tvou práci, chlapáku . (19.02.2013)

Při žádném ze svých častých útěků do Mexika jsem si nepostavil vlastní most, neřídil jsem cokoli s označením ZR1 a ani jednou jsem si s policejním vrtulníkem nehrál na slepou bábu. Z tohoto úhlu pohledu mi zkrátka tento jednoduchý akční film dodal inspiraci a já jsem mu za to vděčný. Vždyť se tam tak pěkně střílelo, jezdilo i hláškovalo, že jsem ochoten velkoryse přehlédnout tu počáteční pohádkovou fantazii, při které bývalý pan guvernér sází spíše na své analytické myšlení než na tradiční bi-, tri-, quadri- a jakékoli jiné cepsy. (16.06.2013)

Arnold Schwarzenegger je pro mě postava, která je u mě spojená se sobotním večerem, kdy jsem se pokaždé v televizi jako malý capart těšil na nějaký ten akčňák, kde by mě právě on nikdy nezklamal. Takhle to fungovalo celé mládí a já jsem si během toho na Arnolda tak zvykl, že se stal mým největším akčním hrdinou. Pak se na filmy vykašlal, čímž mě obrovsky zklamal, aby se v roce 2013 naplno vrátil a začal opět brutálně hláškovat. Když šel film Konečná do kin, snažil jsem si najít čas, abych na něj zašel. Nakonec jsem si ho v týdnu udělal, abych zjistil, že jsem v kinosále úplně sám, což mě hrozně mrzelo, protože si to podle mě taková persóna určitě nezaslouží. O to smutnější to je, když si uvědomím, že se vlastně jedná o naprosto upřímný nadhled Arnolda, který cynicky naráží sám na sebe a jeho guvernérskou kariéru. Do toho se ale jedná o super příběh, kde si zamilujete snad každou postavu z toho amerického ospalého venkova. Každopádně jsem s filmem měl jeden problém a to byla, občas moc bláznivá, kamera, za kterou se postavil korejský režisér Ji-un Kim. Je to docela zvláštní, že režisér, který ani neumí anglicky najednou točí návrat Arnolda Schwarzeneggera, každopádně dobrá, udělal to slušně, trošku neobvykle, ale dalo se to přelísknout. Snad jenom, že na takové natáčení nejsem zase tak zvyklý. Co se ale týče samotného Arnolda, nevěřil jsem, že by se vrátil v takové formě, jak ho znám, přesto ale předvedl naprosto skvělý výkon, který mě celý ten film prostě nepřestal bavit a já jsem rád, že se zase vrátil do hollywoodských vod. Snad je ještě trošku rozčísne. Mimochodem, když Arnold řekl tu poslední hlášku na emigranty do USA, došlo mi, že ryzích amerických herců, je v tomhle filmu pomálu. Účel? Možná, i tak se jedná o naprosto upřímný film, který 107 minut zaručeně nepřestane nudit a to je ten hlavní důvod, proč ho vidět a dát mu šanci. Arnold je prostě sympaťák. (24.02.2013)

Vynikající moderní western, ve kterém je naprosto všechno, co v něm být má. Plus Arnold Schwarzenegger. Akční scény jsou nápadité a navíc přehledné, herecké obsazení jedna báseň (vyžívající se Peter Stormare!), scénář se veze na nostalgické vlně a díky štědré porci humoru si může dovolit používat i otřepaná klišé, aniž by to člověku začalo lézt na nervy či krkem. Arnold je v roli nekompromisního rakouského nárazníku, který se postaví do cesty prchajícímu grázlovi, prostě báječný. Kritizovat jeho herectví nemá cenu - je to pořád ten samý akční borec, jemuž stačí říct jednu větu, jednou hodit drsným pohledem, pak vystřílet jeden zásobník a vše korunovat jednou vtipnou hláškou. Konečná je zábavná (opravdu dlouhá přestřelka odlehčovaná vtipnými momenty všeho druhu), Konečná je napínavá (první střet se Stormareovou bandou), Konečná bere dech (autohonička v kukuřičném poli mě opravdu odrovnala), Konečná je o hodně lepší než Expendables 2 a stačí jí k tomu překvapivě málo (závěr na mostu). (15.02.2013)

Dobrá zpráva pro všechny atrofované, plešatějící otyloně, kteří v osmdesátých letech tahali na rameni svlečení do půl pasu nějakou tu třímetrovou kládu, aby udělali dojem na naondulované kikiny v plísňácích a síťovaných tričkách a při funění na benčpresu téměř neheterosexuálně, závistivě pokukovali po vybledlých, pokrčených fotografiích Mistra Olympie ve slipech, vytrhaných ze Západoněmeckých časáků, a cpali se rozmixovaným tvarohem a drcenými skořápkami ořechů kvůli objemu. Guvernátor je back, jak ostatně sliboval už nořivřší se se vztyčeným palcem do ingotu se zkapalnělým železem. Roky jsou však neúprosné a už zdaleka nevypadá jako ten přežraný, stažený králík, co si při kolébavé, nemotorné chůzi o sebe frajersky odíral ochlupení na gigantických femorisech a jemuž jsme se všichni tolik chtěli podobat. To, co se z něj vrátilo, spíše připomíná přestárlého šarpeje, kterému někdo omotal kolem krku krepák, a jemuž by to s jeho striemi a nadměrně vytahanou kůži slušelo v dalším pokračování MIB. Avšak kult je kult! Arnieho akcent i po sto letech za oceánem pořád zní, jakoby se každou chvíli chystal navléci do kožených kalhot a začít jódlovat, a jeho herecký talent nehoblovaného prkna prostě přinutí každého pravověrného funouška zamáčknout nostalgickou slzu, trochu opět rozpumpovatl na Kettleru své kefírovité bicáky, ulízat přehazovačku a zkusit ještě z posledních sil zachránit nějakou tu Sáru Connorovou ze spárů robotického dilda. Ruku na Superanabolon, zrovna dvakrát triumfální návrat se nekoná. Možná je to tím, že si scénárista ještě nevšiml, jaký máme dneska rok a v jednoduchosti spojené s topornými hláškami už síla přeci jen není, možná tím, že tam musel za každou cenu narvat supertrapného Jackasse v roli Raimiho retardovaného bratra Mixéra, který by se měl raději nadále nechávat kopat do koulí, žrát hovna a vylizovat houmlesákům podpaždí v reality show pro obráběče kovů a debilní závozníky. Tak či onak, na upocené tři to s namoženým trapézem nakonec vydá a nezbývá, než se děsit, jak bude vypadat babí léto GerontoConana, povislého krále Aquilonie. (09.02.2013)