Hněv Titánů

Nedávno nám bylo dopřáno spatřit už jedny rodinné strasti zasloužilých olympioniků. Toto je o něco méně řídká stolice než Válka Bohů. Hned zpočátku se nám jasně vyjeví, jací jsme my, západníci, necitlivý mamrdi. Hollywoodští hebrejci ve své touze po mamonu zlikvidují, a to pouze kvůli natočení další slátaniny, roztomilou arabskou vesničku kdesi v Maghrebu. Víte, jak dlouho bude trvat přičinlivým Machometánům narovnat ty šutráky a klacky zase do tvaru chatrčí? Už aby se naučili nukleovat, takhle to s námi fakt nejde.... Perseus má vybuzněného synka, výčitky a poslání. Nezničíš ho ohněm, železem ani Titanem. A pak se to sere asi osm hodin. K vidění jsou obří hrátky s kamenným legem, obří jednoočka, obří Časos, obří čurák Agenor a Andro-mrda. Holčina ta naštěstí není až tak androgynní, jak slibuje jméno, přesto z ní zrovna dvakrát nesliním. Viděl jsem, ohodnotil a spokojeně zapomínám. Jenom by mě pořád ještě zajímalo, co na to, jak v americkém podání trojčí jejich Božani, říkají řečtí krizovníci. (08.07.2012)

Nezajímavé antické bludiště a naprostá ztráta času. Liebesman opisuje schéma jedničky a roubuje na něj další nudný příběh, kdy okostýmovaná parta hrdinů cestuje z bodu A do bodu B, a když je časově ve skluzu objeví se rychlý transport nebo dokonce přenášedlo, které je přenese přesně tam, kam je třeba. (21.10.2012)

Zapomeňte už na nějaký přesný řád řeckých bájí. Kdyby to mělo být všechno podle toho, co je psáno a dáno, tak už není co točit. Díky tomu, že jsem neřešil nějaký souvislosti mezi postavama apod, tak jsem si film docela užil. Obraz a hlavně akce stojí za to, bájné příšery (chiméry, kyklopové) se povedly. Konec je trochu slabší a takový šablonovitý, ale celkově je film jako zábava na 100 minut obstojný a srovnatelný s jedničkou, srovnatelně dobrý! 70% (12.07.2012)

Popravdě přemýšlel jsem i o čtyřech, neboť tohle je v mnoha ohledech zajimavější, nabušenější a hlavně to neutápí epično pod návalem hnusného balastu nevkusu jako např. TF2 či pár dalších velkých výplachů.. Ale na druhou stranu stále tu zůstalo od jedničky až moc neopravených chyb na to, abych bez výčitek mohl tu čtyřku dát. Děj je zase typicky toilet-made, fakt nechápu, co se v posledních letech stalo se všemi slušnými scénaristy.. Nové postavy nezajímavé a i když je Andromeda (resp Pike) opravdu fajn kus amazonky, ve zbroji obzvlášt, její postava je jako všechny ostatní zcela bez vývoje (i když se o to asi snaží) a plochá.. No, důvod proč jsem uvažoval dokonce o čtyřech je 1, Značně horší jedničce jsem dal taky 3.. 2, jako demo God of War to funguje přímo mistrovsky - aspon co se vizuálu týče - tak velkolepé srandy jsem neviděl ani nepamatuji a ta hra mi prostě stále musela přicházet na rozum, 3, zlepšily se i další stránky řemesla - např. kamera je určitě klidnější, střih ještě umírněnější a souboje jsou i díky těm vizuálním orgiím velmi eye-candy. 4, velký počet vlasatých chlápků a lepší účes Žejkasullyho.. 5, Když zcela odsuneme mého velkého oblíbence badass mothe... Neesona, má tu parádní roličku další oblíbenec, angličan každým coulem Nighy - škoda, že kvůli těm nešvarům v scénáři se jeho postava nemůže projevit ještě více, ale i na tom prostoru, co má, prostě válí.. No, tak to by bylo asi vše, dvojka je prostě větší, monstróznější, akčnější a když se vypne mozek, jde si to užít parádně. Lepší 3, na 4 ale nepudu, mám pocit, že podruhé by se mi to potvrdilo. (ted jen přemýšlet, jestli nedat TF2 ještě o jednu méně) (20.06.2012)

Nepřátelé se rojí jeden za druhým a Liebesman nechává vybuchovat kdejakou hromadu bláta, ale kouzlo vyprchalo. Worthingtonův sveřepý výraz by bez problémů urval i mnohem slabší film, jenže mezi jeho nepřáteli tentokrát panuje trochu rutina a chybí nezapomenutelné souboje typu škorpionů z prvního dílu. Chiméra nebo zúčtování s Kronem potěší, na druhé straně kyklopové nebo Minotaurus částečně působí jako vynucené atrakce, které podle producentů nesmí v antické fantasy sáze chybět. Když ani Rosamund Pike nedokáže úplně uhrát (trochu zbytečně výraznou a nepochopitelně odlišnou) roli přeobsazené Andromedy, je finální dojem až nečekaně smutný. Co jde ale tvůrcům silně ke cti, je nebojácnost v odpravování nadřazených bytostí. Takhle tvrdý rozstřel jsem nečekal a protože nelpím na dodržování Petiškových zvratů (není to dějepis, ale báje), zůstal jsem alespoň z něj příjemně překvapen. Pocit, že tohle hněvivé tažení proti titánům se dalo uskutečnit o třídu lépe, ale zůstal. (25.06.2012)