Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta

Je to lepší než předchozí film, ale zase ne o moc. Potěšující rozdíl je hlavně v tom, že se tentokrát tvůrci opravdu snažili přijít se zajímavými a neokoukanými nápady, no bohužel zapomněli na příběh. Takřka úplně na něj zapomněli. Na jednu stranu je v pátých Pirátech třeba skvělá scéna s gilotinou, která jako by vzešla z hlavy Gora Verbinskiho, fajn finále na kotvě a několik neodolatelných černohumorných scének (jmenování kapitánem například). Na stranu druhou tam ovšem je také řada až příliš jednoduchého humoru (laciné dvojsmysly jako ze současných tuzemských komedií), který je navíc zbytečně předvídatelný (vždycky bezpečně poznáte, že se blíží vtip nebo "vtip"), pár až příliš překvapivých zvratů, za něž bych někoho nejraději protáhl pod kýlem, a "zábavnost" Jacka Sparrowa má většinu filmu spočívat v tom, že je ožralý jako pes a chová se tedy ještě podivněji než obyčejně. Záporák Javiera Bardema se mi líbil, ústřední pár už tak moc ne... Geoffrey Rush moc prostoru nedostal, ale udělal, co mohl. Hudba byla zoufale nenápaditá. (26.05.2017)

Unavena umělostí a chtěností "Na vlnách podivna" jsem ani nepředpokládala, že bych se plánovala podívat Salazarovu pomstu a tak jsem si o filmu nic nezjišťovala ani nečetla. To vedlo k tomu, že když jsem tedy film prakticky omylem spatřila, byla jsem celkem překvapená a v rámci možností i pobavená. Největší trable pro mou shovívavost způsobují slizké snahy scénáře vyždímat co nejvíc "sparrowovského" humoru přeskakováním hranice do trapnosti a zpátky. Jaká depka to ale je, když v sobě film má cool věci jako piráta, kterému vlají vlasy ve vzduchu jako ve vodě, nebo Barbossovu opulentní "zlatá kostnice" loď, ale protože je to chtěný producentský výpotek za zenitem diváckého zájmu a kvůli tomu přecpaný desítkami dalších atrakcí ve snaze se přece jenom zalíbit a vydělat, tak nebude cítit svěžestí, ani kdyby se na hlavu postavil. (Nejsem si jistá, jestli ta poslední věta dává gramatický smysl, ale pokud ne, tak alespoň vystihne ten všeobjímající zmatek.) (17.09.2017)

Je docela zrádnost novinářských projekcí, že na ně jdete často bez povědomí o přijetí toho filmu. Já při sledování nových Pirátů s určitostí věděl, že tohle je konec, že tahle nesnesitelně úmorná nuda je poslední kapka a nikdo to nerozdýchá. A to jako člověk, co byl smířlivý ke čtyřce. A pak jsem byl po projekci překvapený, kolik spokojených hlasů se ozývalo. Ale to jen tak na okraj. Mně to každopádně nejde na rozum, protože jsem se takhle nudil naposledy... nakonec ani nevím, kdy jsem se tak moc nudil. Možná u Pasažérů? Ani u nich ne. Chybí mi pocit dobrodružství - napojení na postavy. Nejde mi o jejich hloubku ani uvěřitelnost, ale možnost jim fandit - tady mi ta možnost není daná. Jen jeden člověk za druhým (a je jich tak strašně moc) mluví a něco chtějí, jezdí na místa a tam zase mluví... Za nimi jsou renderovány obrazy za stovky milionů, ale mně to nezajímá. Během tohohle filmu jsem si připadal vyčerpaný, zničený a neschopný čehokoliv - opravdu mě to trápilo. Ale asi přeju všem, co si to zvládnou užít, hodně zdraví a štěstí. (24.05.2017)

Piráti jsou po 6 letech zpátky a delší pauza zřejmě prospěla, protože se jedná o jeden z nejlepších dílů. Vysoký rozpočet jde na tom rozhodně vidět ovšem spekuluje se, že dosahoval až 300, někdo říká 400, IMDB tvrdí 230 melounů, nevím kdo má pravdu, ale uvěřitelnější mi příjde 230. Film má slušné tempo, příjemné nové postavy, především Kaya Scodelario je pastvou pro oči, ale i Javier Bardem v roli záporáka byl slušně děsivý. Jack Sparrow pořád stejný. Highlightem pro mne byli mrtví prohnilí žraloci, což jsem zatím nikde neviděl či spektakulární finále. Co zamrzí, že nedojde k žádným šermířským soubojům, většina akce se odehrává pouze mezi loděmi. Kino si film už jen díky vizuálu zaslouží. Oddechová zábava. 80% (27.05.2017)

Ne svým přičiněním jsem bohužel (!) viděl další díl Pitomců z Karibiku. A aniž bych tomu kdy věřil, musím říct, že dalece nejlepším prvkem filmu byly jinak dříve nejslabší postavy - tedy Orlando Bloom. Ani tu moc nechci rozebírat, že Depp mě nikdy nebavil a že tady mě vyloženě sere, spokojím se s konstatováním, že novodobé tak zvaně odpočinkové filmy jsou rok od roku blbější, čímž se stávají náročnějšími na udržení nervových buněk v optimální míře pokoje. Jeden odřenej špuťas je za Bardema a jeho flashback. Co tu dělal poslední žijící The Beatle, to opravdu udivuje. Že by nechtěl zůstat za Rolling Stounem? Ani nezahrál A Hard Day's Night. No Barbossa vypadal mrtvěji, než když byl mrtvý. A Britové by měli Amíky konečně zažalovat, že z nich ve filmu dělají furt dokola pitomce. Nebo to říct tatínkovi, aby jim vyhlásil válku. Faramire, proč? A tak zakončím tento neobjektivní komentář přáním, aby mě už nikdy vlny nezanesly vstříc Páprdům z Karibiku v čele s jednou z nejtrapnějších postav filmových moří, Honzíkem Depkou. (13.05.2019)