Nic k proclení

„Tohle není jen žlutá čára! Belgičané pro ni tělem, duší, loajalitou, silou a odhodláním odvrátili četné brutální útoky barbarských Francouzů, kteří sem během žní pronikali, aby znásilňovali domy a zapalovali ženy...“ A hrdinný celník Ruben musí dál hájit zájmy hrdých Belgičanů, ať to stojí cokoliv! Místy malinko ukřičené, a třeba to střílení mi přišlo docela nepatřičné, ale jinak to byla fajn zábava, která se sice rozjíždí ztuha, za to pak dokáže člověka nejednou solidně rozesmát. A líbila se mi celá řada detailů, ať už šlo čůrajícího chlapečka-podávače drinků, „amblanci“ bez přebytečného „u“, „vespu“ či např. perfektní zásahové auto, které by po „vytunění“ Rubenovi a Mathiasovi záviděli i frajeři z Kobry 11. A přestože jsem se toho trochu bál, konec se naštěstí podařil ukočírovat tak, že neskončil banálně, jakkoliv to bylo na hraně. I proto film nakonec hodnotím slušnými 4*. „Víš, proč mají Francouzi rádi belgické vtipy?“ - „Ne.“ - „Protože se zasmějí hned třikrát. Poprvé když ho slyší, podruhé když jim ho vysvětlíš a potřetí když ho konečně pochopí.“ (12.07.2020)

Ach, špičkování Francouzů a Belgičanů? Člověk si zpočátku říká, že to nemůže být vtipné, navíc když nezná jejich historii. Ještě ze začátku se ten humor jeví dost přehraně. Ovšem pak jsem začal dost dobře bavit, s filmem najel na stejnou notu a výsledný dojem je moc příjemný. Dany Boon umí točit opravdu vkusné oddychovky, kde je mimo humoru i lidskost, trocha výbuchu smíchu, trocha dojetí a výsledný mix se moc pěkně sleduje.. No a Nic k proclení (i přes pár hlušších míst) není vyjímkou a moc rád jsem se jím nechal potěšit. (01.07.2020)

Věděla jsem, že mě nemůže Dany Boon zklamat, protože ho znám už z jiných bezvadných filmů a vím, že má jedničkový komediální talent. Rien à déclarer tudíž splnil má očekávání. Sice mně připomínala ty starší francouzské komedie, ale vůbec to nebylo na škodu, protože byla zrovna tak roztomilá, pohodová a já se skvěle bavila. Scénky těch dvou dokonalých (v úvozovkách) parťáků a nejen ty u mě každou chvilku vyvolávaly salvy smíchu. Namátkou scénka s pouty nebo přidělení Renaulta a jeho následné opravy a zkrášlení neměly chybu. A rozkošný puntík celé této komedii dal už jen přidělený pes na vyhledávání drog jménem Grizzly. Benoît Poelvoorde a Dany Boon se vzájemně skvěle doplňovali, prostě to byla taková sympatická, trochu ujetá dvojka, která si zaslouží čtyřku jak vyšitou A pozor, hlavně se vyhněte hraničním přechodům mezi Belgií a Francií :-) Viděno v původním znění s titulky, jinak to ztrácí ten správný šmrnc. (30.10.2014)

Téměř geniální komediální záležitost. Kdyby i druhá polovina byla taková nálož gagů a humoru, jako ta první, u které jsem se řezal smíchy už od první vteřiny, nedokážu si představit, jak bych dopadl. Možná, že bych se smál ještě teď a nebo bych už dávno smíchy zemřel. Druhá polovina ale už přece jen musela trošku pořešit děj, který byl vynikající, jen ta romantická zápletka tam byla místy trochu na škodu (ale měla svůj perfektní smysl). Dany Boon je perfektní, ale Benoit Poelvoorde je ještě stokrát lepší. Lepší komedii jsem už hodně, hodně dlouho neviděl. Nic k proclení je moje nová láska, kterou budu doporučovat na každém kroku. Vynikající. 85%. (01.05.2020)

těšil jsem se na poctivou klasickou střeštěnou francouzskou zábavu a vyklubala se z toho jen přihlouplá, maloměšťácká a šovinistická komedie, u které jsem se většinou jen trapně pousmíval. Tento styl humoru, kdy se vzájemně lidé shazují a pomlouvají, mi opravdu nesedl. Pro mě velké zklamání na pomezí 1-2 hvězdiček. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (28.11.2015)