Diktátor

Ali G a Borat mě těžce znechutili, Brüno mi sedl výrazně víc, teprve Diktátorem se mi ale konečně Cohen trefil do vkusu, když ve svém posledním filmu překračuje prakticky všechny myslitelné limity a dělá si, svým způsobem vlastně neuvěřitelně bezelstnou a upřímnou (přesto občas velmi drsnou) srandu snad úplně ze všeho. Scéna porodu je fenomenální... (04.01.2013)

Trilógia úspešne dokonaná, po klagenfurtskom moderátorovi Brunovi z "FunkyZeit" a šiestom najznámejšom Kazachovi Boratovi z Astany nastupuje ctižiadostivý diktátor Aladdin z Wadiye. Za doprovodu tyrkysových Lamborghini, "nasty bitches" a nepremožiteľnej ochranky sa vydáva za veľkú mláku zachrániť ohrozenú diktatúru. A potom nečudo, že nielen v uliciach NYC sa ozýva: "Aladeen, Motherfucker." Je to nekorektné korektným, mainstreamovým dialektom kvázi masám neprístupným, ale nakoniec prevažnú množinu (aj menej sčítanejších) pozorovateľov uspokojujúci. Neviem či to bude tým prechodom od fiktívnej dokumentárnosti k priznanej hranosti alebo v tom prvoplánovejšom podávaní jednotlivých gagov, ale každopádne je to stále rovnako hláškovo nevyrovnaná a predsa účinná satira. Opäť maskovaná zhovadilosťou a s ohľadom na mieru únosnosti naťahovaná jak pupočná šnúra. Čomu sa táto pošahane inteligentná obžaloba neľudskosti vysmieva, to si aj uctieva... tým, že nepriamo poukazuje na onu utajovanú špinu-na jej šíriteľov a pripomína im, že to hlavne oni zabili utrpenie sarkazmom. Toto je taký vyfrndžaný Cohenov "payback" nadnárodným korporáciam, nebezpečným náboženstvám, rasám, pohlaviam, vratkej demokracii, ktorý má tu skvelú vlastnosť diváka rožšlahať v nepravidelných záchvatoch smiechu na márne kúsky a zaraz mu už po 3x atestovať, že Sacha nie je žiadny zľaknutý amatér, ale neortodoxný profesionál. "Ugly horse...":-) (30.05.2012)

Sacha Baron Cohen tvrdí, že dělá jednoduše takové filmy, na jaké by se sám rád díval... A pak dodal "and I just happen to wanna watch some really sick stuff". Co na to říct, přistupuje ke svým tématům přímočaře, tvoří na první pohled primitivní a nechutné vtipy, jež svou vulgaritou a urážlivostí přesahují meze takřka všech ostatních komedií, na druhé straně jim ale dodává kousek pravdy a pichlavé satiry, což je kombinace, která sedí jak průměrnému obecenstvu, tak intelektuálům, schopným se nad všechny ty fekálie trochu povznést. Diktátor je z celovečerních filmů Sašy dost možná nejlepší, je napěchován obrovským množstvím drobných vtípků i v rámci již tak zábavných gagů (Cohenoception!), skutečně si zde není vůbec na co stěžovat a kdo hovoří opak, tak se jen odmítá uvolnit... 9/10 (06.08.2012)

I přes vlažné trajlery jsem Cohenovi věřil, že opět potvrdí svůj status nejlepšího komika naší doby, jehož každá komedie je po právu událostí. A taky že jo. Polovinu filmu jsem proslzel smíchy a při vzpomínce na některé scénky (první onanie, zavedení diktatury v alternativním obchůdku, dialog na mostě a samozřejmě proslov o demokracii a diktatuře) a hlášky ("MÁM RÁD VZDĚLANÉ ŽENY. JSOU JAKO OPIČKY NA BRUSLÍCH - JIM TO NIC NEDÁ, ALE NÁS POBAVÍ.") si spolehlivě pobrečím ještě teď. Hustě nasázené, dokonale vybroušené nekorektní fóry nešetří nikoho a nic (ani Tommy Lee Jonese a Harvey Keitela) a kolikrát člověk trne, jak daleko je to za čárou, ale naštěstí je to pořád vtipné. Velký respekt před Edvardem Nortonem za jeho závěrečné cameo. (19.05.2012)

Po šílenostech jako je tahle moc často nesahám, ale jsem ráda, že jsem tentorkát udělala výjimku. Po delší době jsem se totiž dobře bavila u americké komedie. Každý máme samozřejmě jiný smysl pro humor, proto jsou naše názory na komedii často hodně rozporuplné. Já mám jediné měřítko - množství kvalitního a upřímného smíchu. A Aladdin mě rozchechtal hned několikrát. Ideální stopáž nás ušetřila zbytečných hluhých míst, které v komedii nemají co dělat. I když nejsem vůbec fanynkou S. B. Cohena, tady byl dost snesitelný. 4* (04.10.2012)