Kon-Tiki

„Chcete, aby lidé přijali vaši teorii? Chcete mít pravdu? Tak do toho. Plujte z Peru do Polynésie na balzovém voru. Hodně štěstí!“ Ale takové věci byste šíleným snílkům, kteří neoplývají příliš silným pudem záchovy, neměli říkat ani ze srandy…Upřímně, mé sympatie k hlavním hrdinům byly zpočátku spíš na bodě mrazu, neb jsem je vnímal jen jako bandu lehkovážných, naivních floutků (ne proto, v co věřili, ale kvůli jejich absolutní nepřipravenosti). Postupně jsem však vzal postavy na milost a pozvolna jim začal fandit (a přestal vnímat, že tahle „profi“ posádka připomíná spíš hlouček nadšených, bláznivých amatérů). A ona ostatně stačí jediná bouře, aby chlapci pochopili, že tohle nebude sranda. A ač mezi nimi narůstají pochyby, strach, nedůvěra i ponorka, stále si udržují nezlomnou vůli, odhodlání a hlavně naději (a ta umírá poslední). A tak se z toho vyklube poměrně záživná, místy dokonce i strhující podívaná, které rád dám slušné 4*. „Lidi, co mají pocit, že by si měli něco promyslet, by měli zkusit tohle. Pustit se na voru přes Tichý oceán.“ (07.11.2021)

Norové jsou prostě hustí. Nejen že ze dřeva a provazů splácají absolutně neovladatelný vor, na kterém se vydají na to nejzapadlejší místo na planetě, ale ještě u toho předvádí nejultimátnější způsob lovení žraloků na světe. Prostě ho drapnou do ruky za ocas, vytáhnou z vody a v klidu mu nožem vyvrhnou střeva. Vsadím se že Roald Amundsen dělal to samé s polárními medvědy, když si táhl sáně na jižní pól. 8/10 (08.03.2013)

Na jedné straně překrásné scenérie (což bylo vlastně to jediné) a na druhé v podstatě dobrodružné family drama na nedělní odpoledne. Až neuvěřitelně předpověditelný snímek s poselstvím o silné víře, kterou nezlomí nic. Přeskočíme pár desetiletí, budeme chvíli tápat a přijímat nedůvěru ostatních, postavíme, vyplujeme, vyřešíme pár nepříjemností, aby se ve filmu vůbec něco dělo a nakonec...co asi? Thorův vnitřní boj s vlastním rozhodnutím je zde prezentován jako rutinní, každodenní záležitost, o jeho náhodných společnících ani nemluvím, jsou tu skutečně jen do počtu. Když vidím tu početnou koprodukci, marně tápu po jejím důvodu. (Challenge Tour 2015) (20.04.2015)

Měl odhodlání, cíl a hlavně nezlomnou vůli. Nedal vůbec na ostatní, věřil pouze sám sobě, svým schopnostem a dovednostem a dokázal to, čemu se tehdy mnozí vysmívali. Přeplout na balzamovém voru, jen s hrstkou nejvěrnějších Tichý oceán, vzdálenost přes 8 000 kilometrů a dokázat, že Polynésie byla osídlena z východu. Řeč je o legendárním norském mořeplavci Thoru Heyerdalovi, jehož příběh dal vzniknout tomuhle životopisnému filmu. V průběhu zhruba dvou hodin můžeme sledovat jeho plány, starosti a nakonec samotnou expedici, které ze začátku vůbec nikdo nevěřil. Solidně natočený film, kterému klidně odpustím i hodně přehnanou scénu se žralokem, jinak nemám co vytknout. (16.05.2015)

Líbí se mi ten pokus o nijak dramatizující rekonstrukci, jak to asi bylo, na základě deníků a originálních fotek. Ta nostalgická atmosféra na moři je rovněž zajímavá, zvláštní je, jak se chlapi vždy semknou při nějaké katastrofě a skoro si nejdou na nervy. Na druhou stranu snímek tak nějak plyne, dá se mezitím odběhnout, aniž by člověk o něco přišel, plyne, plyne, skoro až meditativně uspávacím stylem, ale posléze poměrně nudně. Kdy tak nějak pořád čekám, že něco přijde, ale ona je to dramatizace bez příkras, tudíž nepřijde vlastně nic. (17.08.2014)