Dracula Daria Argenta

Řemeslně dobře zpracovaný, upoutá vizuálem a hlavně krásnými protagonistkami Miny, Lucy a Tanyi. Lekačky i krvavé scény jsou podle očekávání vyváženě strašidelné a hlavně neočekávatelné (což je na dnešní dobu celkem vzácnost). Příběh ale kvůli kvalitní porci hrůzy vůbec nezůstává pozadu... V mém pohledu jeden z mála novějších Drákulů s velkým D. [KVIFF 2012] (01.07.2012)

Stokerova kniha ma nikdy nebavila. S výnimkou lodnej pasáže. Peklo v podpalubí lode Demeter ale v Argentovom filme nie je. Čo by nemuselo prekážať, keďže príbeh je tak notoricky známy, že drobný experiment mu môže len pomôcť. To sa ale nestalo. Snímka má dve hodiny a cítil som sa ako po maratóne piatich filmov pustených bez prestávky po sebe. Herci sú hrozní (vrátane Rutgera Hauera ako Van Helsinga, Thomasa Kretschmanna ako Drakulu a režisérovej dcéry Asie z xXx), výprava „klasické Taliansko“ (= umelohmotné kulisy, uličky zaplnené troma štatistami v kostýmoch z lacnej televíznej rozprávky, mdlý nočný les), počítačové efekty zlo najhrubšieho kalibru, príbeh ma absolútne nebavil a že sa občas objaví nahota/gore, to mi ozaj ku šťastiu nestačí. Toto v mojich očiach fakt nemá ani na mizerné 2*. (20.11.2016)

Asi jako by se Jakubisko s Vorlíčkem zhulili a četli u toho Stokera. Neatmosférické, překvapivě málo brutální (hodně nepříjemné překvapení), s dialogy, střihem a triky, z nichž ještě 12 hodin po projekci zvracím jako Alík. Být Argentova verze součástí policejních výslechů, přiznám se snad k čemukoliv. 3D ovšem nadprůměrné. (01.07.2012)

Dario Argento zastal pri natáčaní tohto legendárneho príbehu na pol ceste. Neštíti sa síce nahoty a gore, čo sú pravdepodobne hlavné znaky eurohororu v celej jeho doterajšej histórii, ale ten zvyšok je zbytočne predigitalizovaný, umelo, až televízne vyzerajúci a hlavne málo temný. K okázalosti má ďaleko aj titulná postava, v nevhodnom obsadení Thomasom Kretschmannom. Čo už, časy SUSPIRIE a INFERNA sú už v nenavrátne. (14.10.2013)

Ke zhlédnutí zatím (a já pořád doufám, že ne úplně) posledního filmu Daria Argenta jsem měl hned několik důvodů. Halloweenská noc je tím nejprostším. Už dlouho jsem se nekochal Asií Argento. Zrovna opět čtu Stokerova Draculu, tak proč se neseznámit s jeho zatím poslední mě známou filmovou adaptací. A v neposlední řadě jsem o filmu četl a slyšel mnoho nelichotivých komentářů. A to je pro mě vždy dobrý důvod do něčeho jít. Protože se o ne/kvalitách filmů vždycky nejraději přesvědčuji sám na vlastní oči a v nejednom případě jsem překvapen a projevuje se můj slabý/výjimečný (doplňte sami, já se přikláním ke druhé možnosti) vkus. A Argentův Dracula není zase tak špatný, jak jsem čekal. Dost velké zamíchání příběhem a nedržení se předlohy mi nevadilo, naopak jsem to přivítal. Hudba byla docela zvláštní, občas jako když zavítáte 30. 10. do obchůdku se strašidelnými maskami a z repráku tam hraje ta nejkýčovitější halloweenská hudba. Není vůbec špatná, spíše pro tento typ příběhu netypická. A pravda, nejednou jsem se musel zdržet úsměvu. Film má pár zvláštností, které by se daly považovat za negativní, divnou angličtinou počínaje (tak je to hlavně italský film), přes občas podivné chování herců/postav až tradiční zbytečnou délkou a z toho plynoucí občasnou rozvláčností konče. Co mě ale na filmu zarazilo a nemile překvapilo nejvíce, je fakt, že Argento (chápete - DARIO ARGENTO kruciprdel!) přistoupil na tak infantilně levné kýčovité a až směšné digitální triky. To prostě nechápu. (01.11.2015)