Amadeus

Tak tohle je bezesporu velice dobrý film. Pan Forman si dovolil natočit film o životě jednoho z největších hudebních géniů, co kdy žil a všem ukázal, že nato má. Myslím, že jen tak nezapomenu na šílený smích Amadea, kterého mistrovsky zahrál Tom Hulce. K tomu ještě ďábelský Salieri a skvělá hudba, nezbývá mi než film ohodnotit 5*. Poznámka: Pokaždé, když zhlédnu tento film, dostanu obrovskou chuť na Venušiny bradavky... (16.12.2007)

Nikdy mi nevymizí vzpomínka na kinopremiéru v tehdejším Československu. Dohady, jak mohl emigrant natočit film u nás, neměly konce. Radost při sledování filmu - tehdy v kině Vesmír v Č.Budějovicích- mi násobily i pražské exteriéry Maltézského náměstí, kde jsem v době natáčení končil studia na střední škole. Vizuální stránka filmu je naprosto úchvatná, o hudební snad ani nemluvě. Nikdy potom jsem již v běžném kině nezažil, aby si na závěrečné titulky obecenstvo stouplo a spontánně tleskalo...titulky měly dobrých deset minut! Člověk měl skrytý pocit, že lidé tleskají také režimu navzdory. (26.02.2011)

Proč že je Amadeus tak úspěšný a oblíbený? Není to jen díky dokonalé výpravě, preciznímu ztvárnění doby se vší krásou a elegancí, či přesvědčivým hereckým výkonům, je to hlavně vynikající a do jisté míry i zábavná forma retrospektivního vyprávění. Salieri popisuje svůj vnitřní boj s bohem a vnější odboj proti Amadeovi, nedokáže pochopit proč si bůh vybral jako svůj harmonický "nástroj" jakéhosi infantilního a nekultivovaného mladíka, místo něj. Nejlepší ukázkou Mozartovy geniality je tak fakt, že Salieriho úspěšně ve všem porážel, aniž by vůbec věděl, že s ním bojuje. Miloš Forman zkrátka přišel s pravděpodobně nejlepším způsobem, jak převést největšího velikána vážné hudby do tříhodinového kolosu, aniž by hudebně nezasvěcené publikum unudil k smrti... Bohužel pro mě osobně to úplně vrcholná extáze nebyla, takže za jednoho operního barbara - 8/10 (01.11.2008)

Dlhujem Formanovi veľké ospravedlenenie, pretože som si dlho myslel, že tento film ma nechytí. A to je potom skvelý pocit, ak vás film, od ktorého absolútne nič nečakáte (bez ohľadu na počet získaných oscarov) chytí pod krk. Ja sám som ten film nikdy nevyhľadával, pretože doba „kostýmov a parochní“ ma nepriťahuje. Film ma poriadne zaujal už od prvých minút, i keď v postave Amadea by som možno chcel vidieť niekoho iného. Jeho priblblý smiech ide trochu na nervy, ale čo robí z filmu skutočný zážitok je vzťah Amadea a dvorného skladateľa, ktorý k Amadeovi pociťuje na jednej strane veľký obdiv, ale aj závisť a nenávisť. Po všetkých stránkach skvelo spracovaný film, oscary zaslúžené, ale k plnému počtu mi niečo chýbalo. Silné štyri hviezdy. Ha-ha-hááá. 80%.. (12.03.2012)

"This was a music I'd never heard. Filled with such longing, such unfulfillable longing, it had me trembling. It seemed to me that I was hearing the voice of God." Vážnou hudbu mám docela rád, ale nikdy jsem ji neprožíval tak intenzivně jako při poslechu Mozartovy hudby v Amadeovi. Především scéna ve které Mozart, na smrtelné posteli, diktuje Salierimu "Reqiem" - tomu říkám dokonalé splynutí hudby a obrazu. Nepochybuji, že naprostá většina režisérů si při sledování Formanova Amadea musí připadat stejně jako Salieri v opeře při poslechu "Dona Giovanniho". (05.07.2004)