Zátah: Vykoupení

Určite jeden z najlepších akčňákov za posledné roky. Úvod, hlavne prvý stret a masaker na schodišti riadne napumpuje krv do žíl. Neustála streľba a zmätok, do toho presekávanie sa drevenými podlahami do nižších podlaží, následne opäť streľba a bitka s každým, kto príde do cesty... Úvod je jednoducho šialený a zdal sa mi aj dosť reálne podaný. Škoda, že neskôr to už ide s reálnosťou z kopca. Hlavný hrdina holými rukami zabije desiatky chlapov, vydrží stovky najtvrdších úderov do tváre, dokonca i kolenom(!)... No nič. Ako akčný film je to poriadna adrenalínová jazda, aká nevzniká každý deň. Aj preto som ochotný prižmúriť oko nad výdržou hlavného hrdinu a jeho nezničiteľnosťou a dávam filmu v rámci žánru plný počet. Som si istý, že remake from USA nás neminie. 90%. (03.02.2013)

Skvelá akcia a skvelý obrovský činžiak, ale s pribúdajúcimi minútami to začne stagnovať, hrdinovia sa na seba i vinou rovnakých kostýmov dosť podobajú (a teda je ťažké niekomu z nich držať palce) a po stránke logiky počíňanie údajne špičkového policajného komanda nemá valnú úroveň (bezproblémová likvidácia tých, čo strážili vonku na ulici). Dvojka je oveľa lepšia. (05.02.2017)

Jason Statham by neprežil ani jedno poschodie. Nie je to po všetkých stránkach dokonalý film (predsa len by to chcelo výraznejšieho hlavného hrdinu), ale v rámci filmov s ázijskými bojovými umeniami je to asi najlepšia lomenica za minimálne 5 rokov. Intenzívna, tvrdá, brutálna, s fantastickou choreografiou a nápadito natočená. Navyše to navzdory očakávaniam nemá iba zápletku (ostré komando, jeden činžiak a horda "sfetovaných Cigánov"), ale aj dej, ktorý sa takmer blíži k príbehu. (31.05.2012)

V dobrém bojovém filmu musejí být tak jako v životě vnitřní motivace hrdinů stejně úsporné, nezbytné a sladěné jako jejich pohyby. Tady by ale všichni upadli, jakmile by se pokusili o první krok. Nepopírám, že řada scén v sobě má strhující napětí, o to absurdnější a tristnější je pak ale celkový výsledek. A navíc mi často výslovně překážela kamera i střih, abych si mohla onu "choreografii" doopravdy vychutnat, a mnohdy jsem se přistihla, že se spíš jenom spoléhám, že ty pohyby dávají smysl, a při té zastíranosti, rozostřenosti a rychlosti reaguju spíš jenom na rytmus, jediný jednotící prvek filmu. Rytmu se dá ale dopomoct různými vedlejšími prostředky. Čím dál víc ve mně proto už při sledování narůstal dojem, že i v dynamice sil bylo lecos podvedeno kvůli efektu, že "choreografie" vlastně nebudí dojem nezbytnosti, že je do ní pumpován zvenčí, strhujícím rytmem, jemuž je přizpůsobena. Jakmile se vás tohle podezření při sledování zmocní, je výmluvné, že se ho už prostě nezbavíte, ať jste sebepozornější. A i pokud ve mně zásadní nedůvěru vyvolávala jenom skutečnost, že na příběhové rovině filmu logika prokazatelně zneužitá je, tím hůř pro snímek, že si takhle hloupě sám podřezává nejsilnější větev, na kterou se posadil. (02.09.2012)

Škoda rány, která padne vedle!! Čistokrevná rubačka, která neví, kdy přestat a když už se začne přeci jenom zajídat, předhodí nenasytnému divákovi další porci nekompromisní řežby, kdy postupně s dějem opadávají výstřely a létající ledničky a ke slovu přicházejí nože, mačety nebo holé nohy a ruce. Všechna čest choreografii. Herci jdou co se fyzického výkonu na dřeň, hlavního klaďase jakoby údery protivníků motivovaly ještě k vyšším obrátkám. Právě živočišný tah na branku, který mi chyběl třeba u Ong-baka (bavil neošizenou fyzickou akcí, ale nudil opakovanými záběry a mizerným feelingem), je tu poctivý s každou ránou. Děj je jasně nalinkovaný – velký barák, policejní jednotka a banda vrahounů, kteří se nehodlají vzdát. Videoherní koncept pak vydrží až do horních pater, kde na přeživší čeká slušný záporák s výbornými poskoky (démonický Yayan Ruhian zvlášť). Žádné vykecávání, jen jedna lekce anatomie za druhou a divák si užívá, klaní se poctivé dřině a oceňuje přehledné záběry. Neučesané, hektické, zoufalé i brutální. Vedle tohohle vypadá takový Van Damme s hezoučky nasnímaným, efektně sestříhaným a lahodně vypadajícím výskokem jako malý skřítek schovaný pod dekou. (16.07.2012)