Rivalové

Pro mě osobně velmi nečekané překvapení. Kontrast dvou hlavních charakterů je dobře prodaný, i když některé dialogy šustí papírem. Nejvíc mě pobavila scéna se stopováním v Itálii a jako hlavní úspěch filmu považuji, že jsem se furt nemohl rozhodnout komu fandím.Oba charaktery byly fakt naprosto rovnocenné. Jako přidanou hodnotu beru, že jsem film viděl s tátou a ten mi při projekci šeptal tenhle pak taky umřel, tenhle už je mrtvej, tenhle se vyboural a ochrnul atd. Fakt chlapáckej sport. (18.10.2013)

Ukrutně podmanivý námět, vytuněný charismatickými hereckými výkony a dynamickou režií. Rush je skvěle natočenou jízdou, jejíž dvě hodiny kolem vás proletí, ani nemrknete. A přestože jsou samotné scény závodů nasnímané s citem a profesionalitou, ty nejlepší jsou podle mě právě ty, které se odehrávají mimo areály okruhů - za všechny třeba Laudova jízda italským křápem, či Huntovo dostaveníčko s hovadem převlečeným za novináře. Přesto všechno jsou pro mě Rivalové stále spíš skvěle natočeným řemeslem, než filmem, který vás přejede a změní vám život. 80% (09.01.2014)

Na Rivalech se mě líbí jak umě střídá žánry, chvíli výborně nasnímaný závody a chvíli vztahové dějství. Vyjma filmu Le Mans jsem u žádnýho filmu ze závodního prostředí neměl pcoit, že se blíží realitě, chlapi frajeři, ženský s kozama, všude prachů tři prdele a nesmyslené záběry na jakože závodění, všechno tohle spolehlivě zabíjelo reálnost většiny závodních filmů a filmy tak působily jak po ročním pobytu v pavilonu opic. Protože pro rychlý kola mám slabost, byl jsem moc zvědavej na Rivaly a musím říct, že předčily mé očekávání. Vztah mezi Jamesem a Nikim byl nejen dobře napsanej, ale i zahranej (tiskovka, partnerský vztahy, atd. ). Záběry na závodící formulky připomínaly pumpu na adrenalin a jako třešinka na dortu jsou pak filmařsky vděčně rozebrány povahy obou hlavních postav. Po herecký stránce byla odvedena rovněž kvalitka, navíc Chris je slušnou zárukou i pro holky bez lásky k rychlým kolům, že si během filmu nebudou chtít hrát pexeso. (05.10.2013)

„The closer you are to death, the more alive you feel.“ Sport rebelů, snílků a bláznů pod rutinérskou taktovkou esenciálně hollywoodského životopisce Howarda? Proč ne, alespoň se člověk dozví, že rivalita je jako benzín. Občas vzplane, každému nevoní a při správném užití vás posune dál.. Vzpomněl jsem si na vtip, který sice není moc etický, ale ta rakouská krysa si vždycky ze sebe uměla vystřelit: „Tina Turner je přijata na renomovanou kliniku plastické chirurgie v Beverly Hills, aby si nechala odstranit převislé stydké pysky a jelikož chce vše udržet v tajnosti, požádá lékaře o absolutní diskrétnost. Jaké je však její překvapení, když se po zákroku probudí na pokoji obležená květinami a na stolku má gigantický puget růží. Podívá se na přiložený lístek a na něm stojí: „Díky za nové uši, Niki Lauda.“ (03.11.2014)

Faktické hrubky, které ne úplně citlivě mění situace, ale i charaktery postav, jsme schopen nějakým způsobem akceptovat. Občas jsou zbytečné, ale většinou přinášejí snímku více drajvu. Opravdu na škodu jsou jen v pár momentech. Nicméně nemůžu se zbavit hořkého pocitu, že tenhle snímek je zbytečně ukočírovaný v hollywoodských mantinelech. Což je bohužel věc, které jsem se u rutinéra Howarda trochu bál. (22.10.2013)