MINDHUNTER: Lovci myšlenek - Série 1

Skvele napísaný, nakrútený, zahraný a neviem čo ešte krimi seriál pre intelektuálov. Snaží sa o dekonštrukciu klasických scenáristických štruktúr podobných žánrových súputníkov, čím niekoho maximálne ohúri, niekoho zmätie a možno nejaké minimum publika odradí. Mňa na sto percent nepresvedčil, pretože jeho kvality zatiaľ uznávam čisto po racionálnej stránke. Viac tu funguje napätie medzi oponentmi, než pokusy o emócie medzi postavami, čo je ale viac konštatovanie než výčitka. Na dvojku som samozrejme veľmi zvedavý. (14.09.2022)

Potřeboval jsem po několika otravných zklamáních, kde se za šest dílů série stane třetina děje normálního celovečerního filmu, připomenout, že takzvané quality TV seriály místy dokáží obhájit svůj formát. S touto lehkou zahořklostí jsem byl již k Mindhunterovi mírně kritičtější, protože při druhém shlédnutí vyniknou více ty zbytečné osobní přesahy, které sice mají v příběhu svůj význam (kontext Holdenova a Tenchova zázemí, charakterová proměna Holdena, která se ale objeví prakticky odnikud v posledním díle), ale je vidět, že byly připsány hlavně z důvodu, aby seriál obsahoval ženské, potažmo queer postavy (předobraz dr. Carr, Ann Burgess lesba mimochodem není). Přímo právě u doktorky Carr zamrzí, že typově i herecky prvotřídní Anna Torv hraje v zásadě alibi woman, která slouží ději prakticky jen k tomu, aby oba protagonisty povýšeně pochválila, případně pokárala po jejich návratu z terénu. Zbytek seriálu je jinak ale opravdu prvotřídně zpracovaný a trpělivý koncept, který se nesnaží tajit svoji fascinaci zlem a temným post-mansonovským zeitgeistem 70. let, pro který mám konkrétní slabost. Dialogy a herecké výkony obsažených vrahů jsou naprostá masterclass a zejména ke scénám s Edmundem Kemperem se vracím s nasazením hlavního hrdiny. Až mě to znervózňuje. (06.09.2021)

Mindhunter je seriál přesně pro mě. Ještě když jsem chodil na základní školu, dostala se mi do ruky kniha Století detektivů, která posloužila jako základ pro seriál Dobrodružství kriminalistiky, a já jsem zjistil, že sice nemám vražedné sklony (až na výjimečné případy), ale převelice mě zajímá literatura faktu s podobnou tématikou. No, je pravda, že osudy kasařů a defraudantů mě nechávaly vcelku chladným, vrahové (zvláště ti sérioví) mě ale zaujali velice velmi. Kniha Lovec duší Johna Douglase a Marka Olshakera se ke mně dostala pochopitelně mnohem později, ale za tu dobu, co ji vlastním, už jsem si ji několikrát přečetl a na seriál vytvořený na jejím základě jsem se těšil. Můžu říct, že mě tvůrci nezklamali... No, trochu ano. Druhá polovina sezóny byla od té první pocitově dost odlišná, byla i zřetelně slabší, ale já doufám ve zlepšení. Pokud bude seriál popisovat i činy Dennise Radera, měli by mít tvůrci ke zlepšení dost času, vždyť by měli sledovat děj v letech 1974-91, takže jim věřím a těším se. (09.09.2020)

Další ohromná seriálová pecka, o které jsem až do doby, kdy vyšla, netušil, že vůbec existuje. Netflix letos točí jednu velkou parádu za druhou a nejen rozjetými seriály a několika filmy, ale i novinkami se mi ohromně trefil do vkusu. A Mindhunter je ze všech těch letošních novinek Netflixu asi ten vůbec nejlepší. A já mu až na obří titulky přes celou obrazovku a znělku, kterou jsem výjimečně přetáčel, nemám co vytknout. Námět je fantastický a výsledek funguje naprosto perfektně. Herci jsou výborní, skvěle dobová atmosféra strhující a dialogy neskutečně silné a vtahující, hlavně ty přinášejí skutečně prvotřídní zážitek. Zejména první dva díly a hovory s Edmundem Kemperem (podoba jak řemen a ztvárnění role naprosto neskutečné) patří k tomu vůbec nejlepšímu, co jsem letos na filmovém a seriálovém poli viděl. Není to kdovíjak akční a zas tolik se tam toho neděje, ale je to výtečná sonda do mysli sériových vrahů (což já rád) a o jejich zpovídání. Postavy jsou výborně napsané, ostatně jako celý seriál - prostě psychologická lahůdka. A Fincherovy epizody jsou nejlepší. Doporučuji a u druhé série rozhodně nebudu chybět. (24.12.2017)

Finchera nemám moc nakoukaného, tak jsem spíš očekával trošku více neuvěřitelnou variaci na téma filozofie/psychologie. Dostal jsem však chirurgicky přesný materiál s úžasnou a velmi ráznou, osobitou režií. Veškeré ty nájezdy kamery směrem ke tváři těch vrahů, když popisují své zvěrstva, anebo když nějaká postava vede dialog, který jakmile je nějako zásadní či podstatný, kolem herce se rozmlží obraz a zaostří se na něj, tim pádem veškeré důležité dialogy naberou na intenzitě. Groff je fantastickej, jeho proměna ze zelenáče, co vyzvídá na paranoidně otupeného aroganta fakt impozantní. Tam kde pro první rozhovor šel jako uhlazený frajírek, v závěru má rozcuchaný vlasy a rudnou mu oči. Jeho parťák je zase ostřílenej veterán a ačkoliv jsou oba odlišní povahově a přístupem, doplňují se výborně. Soundtrack je lahůdkovej a retro look pohlcující. Akční to není vůbec.. důvod proč dávám "jen" čtyřku, je zřejmě pár hluchých míst a bylo to na můj vkus přeci jen takové pomalejší, ale to už je můj problém. (20.12.2017)