Vrásky z lásky

Ne ne, snažil jsem se, ale nešlo to. Mám úctu ke starším ročníkům, ale hřejivý český film o stáří si představuju opravdu jinak. Výsledek (hodící se spíš na televizní obrazovky) sice nikoho neurazí, jen to není pro jeho kvality, nýbrž pro to, že je dokonale sterilní, uhlazený, nekonfliktní a přijatelný pro všechny. Námět, chování a vývoj postav i situací – to všechno je bez jakéhokoliv závanu originality. Celé se to pohybuje ve vzduchoprázdnu, nejprve chce ústřední duo v téhle seniorské tragikomedii ještě něco zažít (ona konkurz, on cokoliv před operací očí, ideálně setkání se starou láskou, která dennodenně ochutnává šeď domova důchodců), aby pak mohli nabídnout souboj dvou vzpurných povah na cestě do Prahy na onen konkurz. Obě zestárlé hvězdy trezorového Ucha jsou samozřejmě slušné, ale že bych z nich padal na zadek, tak to těžko. Ostatní plní roli hlavně přihrávačů obou legend, jejich účast budu brát jako jakousi kolektivní poctu, takže jejich trestuhodné nevyužití raději přejdu. Výsledný mdlý pocit z filmu ale přejít nemůžu!! A to jsem se vážně těšil.. (27.09.2013)

Příliš velké naděje jsem do tohoto filmu nevkládal, čekal jsem takové to uctivé, pro radost natočené, "nic proti ničemu" hašteření mezi hereckými legendami v kmetském věku. A ono to přesně takové je - ale ne celou dobu. Několikerá proměna Jiřiny Bohdalové a hlavně scéna castingu jsou z dost jiného soudku a dávají okusit její herecký um, který nemá s Televarieté nebo Chalupáři nic společného. Faktem ale je, že jsem při té několikagenerační sešlosti české herecké elity doufal v něco víc než takovouto nekomplikovanou záležitost. Víc jsem si rozuměl s Babím Létem, které šlo jinou cestou a nebylo tak idylické. Ačkoliv celkem vzato Vrásky Z Lásky taky nejsou žádná pohodička, té svojí nezpochybnitelné hřejivosti dosahují díky přístupu hlavních hrdinů k životu a překážkám, které jim staví do cesty. Co se týká předvídatelnosti, "vede" jednoznačně Strachův film, a i proto mu nemůžu dát osmdesátiprocentní absolutorium. Červenou zónu by ale rozhodně okupovat měl, protože kromě toho určitého deficitu originality mu nejde nic vytknout (obzvlášť zvuk stojí za to). Takže 70%. (04.01.2014)

Príbehy o vyrovnávaní sa so starobou a snahou niečo ešte dokázať, realizovať sú veľmi potrebné v spoločnosti, ktorá by starých najradšej izolovala v ústavoch. Námet obstojný, humor vydarený, no miestami zaváňa inscenačnými postupmi v duchu hesla: Prijateľnosť pre všetkých. Celok napriek tomu drží pokope, nedostavujú sa závažnejšie pokrútenia hlavou nad trápnosťou. Výhrada smeruje k takému typickému českému sociálnemu a zemepisnému ukotveniu: učiteľ a herečka rôznorako putujú krajinou. Dočkajú sa niekedy filmového spracovania staroby murári, dojičky kráv či predavači v supermarketoch? Snáď nie je vyárendovanie toho priestoru zabrané naveky vysokoškolákmi alebo vysokoškolsky vzdelanými potomkami dôchodcov, ktorí profesne po celý život (za peniaze) duchovne či umelecky povznášajú národ? (25.01.2015)

Film plný úcty ke staří a nebo ještě přesněji, radost z něj, vždyt, že zestárneme, neznamená, že máme přestat užívat si života, to přesně jsem si z filmu bral a užíval si nenuceně pozitivní energii, která z filmu vyzařuje. Pani Bohdalová vzpoměla jak to měla kdysi s uchem a zahrála jeden ze svých nejlepších výkonů a druhý z ušního páru pan Brzobohatý předved nádherný civilní herectví. Abych to tady režisérskýmu sympaťákovi z Edenu jen nechválil, přijde mě zbytečný prokládat dvě scény delším záběrem na krajinu, postava řiditelky domu pro seniory byla možná až moc kráva, když si vemu že tenhle film je pro stárnoucí lidi fakt naprosto dokonalá volba, tohle by je mohlo trošku a možná i zbytečně vylekat, ale to jsou jen drobnosti, protože film funguje velmi dobře a myslím si, že se na něj může koukat celá rodina, aniž by se členové jednotlivých věkových generací nudili. (12.05.2015)

Nečekaně dobré. Potěšila mě velká míra neprvoplánového humoru (až na několik málo vyjímek), absence laciného sentimentu a patosu (k čemuž by téma mohlo svádět) a poměrně inteligentní Epsteinův scénář. A prosil bych Českého lva pro Bohdalku, byla vynikající a zcela zastínila všechny ostatní. Zajímavá byla také pofilmová diskuze s Epsteinem a Strachem, díky níž jsem se utvrdil v tom, že tvůrci k filmu přistupovali nezištně a s pokorou. Jiří Strach je velký sympaťák a hodný člověk, ale to už o něm vím déle. Padlo tam také zamyšlení nad tím, proč film měl malou návštěvnost. A tady bych se s tvůrci shodl, že v dnešní době krátkozrakého a nesmyslného kultu mládí je těžké film o dvou starých lidech prodat a že úcta ke stáří je v naší společnosti obecně na dost nízké úrovni. Ten samý problém byl i u Michálková ´Babího léta´, který u nás v kinech prošuměl bez větší odezvy, zatímco ve Státech, kde se ke stáří nahlíží úplně jinak, film slavil úspěch. (22.07.2012)