Válečná generace

Tohle skutečně nebyla nejlepší volba pro chill-outovou neděli u televize. Usedala jsem k tomu příjemně naladěná a odcházela jsem emočně tak zdevastovaná, že jsem nemohla spát, haha. Pro mě tuto sérii nejvíc vystihuje slovo "civilní." Tvůrci si opravdu dali záležet, aby hlavní hrdinové byli tak nedokonale sympaticky lidský, jak to jen jde a velmi dobře se jim podařilo ukázat postupně na každém z nich, jak je válka psychicky změnila. Což já dost oceňuju u každé produkce, a i zde to vyšlo. Velmi hodnotná výpověď jako o válce celkově, a co dělá s "obyčejnými lidmi," tak jako pohled z německé strany. Vynikající herecké výkony hlavní pětice, z nichž mě nejvíc sebral Tom Schilling, se postaraly o tu pátou hvězdu. Nemůžu než doporučit. (10.09.2018)

Válka z pohledu běžného Němce. 1) Film představuje ne-nacistický pohled na válku očima běžných německých občanů, ne nepodobných těm dnešním, kteří ovlivněni propagandou nechávají sebou manipulovat. Těžko jim to zazlívat - alternativou byl aktivní odboj, koncentrační tábor nebo smrt. Toto pojetí v podstatě nevinných nacisty svedených lidí, kteří nic nevěděli ba ani netušili, je ovšem historicky neudržitelné._____ 2) Nacisté se neobjevili ze vzduchoprázdna. Hitler jen přesně vyjádřil dobové německé frustrace a problémy (tíživé a v podstatě nesplatitelné válečné reparace, všeobecný antisemitismus, rozčarování z nefunkční výmarské republiky, hospodářská krize a další). Během několika let nacismus tyto problémy vyřešil nebo se to alespoň tak zdálo. Zejména mládež, obvyklá oběť převratů v dějinách, šla za Hitlerem jako zmámená. Heute gehört uns Deutschland und morgen die ganze Welt. Tato atmosféra roku 1941 mi ve filmu chybí._____ 3) Jak vnímali nacismus jeho odpůrci a oběti, víme dobře ze stovek knih, filmů a dalších uměleckých počinů. Nečetná, ale přesto existující, jsou díla, která se zabývají osudy běžných občanů, kteří proti nacistům nebojovali ani se nebouřili, ale na druhé straně se ani nepodíleli na tvorbě režimu. Mezi tato díla patří i náš film. Mě by ale zajímal třetí případ: osudy pěti příslušníků SS, plně indoktrinovaných nacistickou ideologií, z nichž někteří postupně prohlédnou a pochopí, a jiní zemřou s Hitlerovým jménem na rtech. Nic takového jsem dosud neviděl._____ 4) Pěkně hráli 33letý Volker Bruch (starší bratr Wilhelm), přitažlivý 31letý Tom Schilling (mladší bratr Friedhelm) i atraktivní 25letý Ludwig Trepte (žid Viktor). (28.09.2016)

KONEČNE. Konečne som objavil vojnovú drámu s obdobia druhej svetovej vojny ktorá sleduje aj tú spoločnosťou odsúdenú "zlú" stranu a nie je nejako ponížená trápnou Nemeckou angličtinou, hraním sa s kontextami alebo čisto iba negatívnymi zobrazeniami a tak. Ide o krutú a chladnú realitu ktorá je nakrútená tak nesmierne autenticky, že sa mi ani nechce veriť, že ide o televíznu produkciu. Epizóda 1 Hneď na začiatku sme vtiahnutý do náročných bojov, autenticky zobrazených minimálne tak dobre ako v snímke Zachráňte vojaka Ryana. Beriem to ako také predstavenie, privravte sa , táto cesta do Moskvy nebude jednoduchá. Hneď na to je boj uťatý a dostávame sa do Berlína v roku 1941. Tam sledujeme päť priateľov, dvaja vojaci, žid, speváčka a sestrička, ktorých rozdelí vojna. Každého príbeh je jedinečný a niekedy sa prelínajú v zaujímavých sledoch. Opakujem sa ale niečo tak autentického som nevidel hádam nikdy.. Prvá epizóda mi vypálila svojou kvalitou mozog s hlavy.***** Epizóda 2 Príbeh, hlavne pri konci, sa už ťahal do trocha nereálneho poetického gulášu pri stretnutí zostávajúcich priateľov. Ale zase naopak scény s frontu boli ešte epickejšie ako v prvej časti. Nemcom došli sily a na zostávajúcich vojakoch bola frustrácia jasne badateľná. V poslednom dobíjaní zostali v jednotke už iba dvaja vojaci, potom nastal ústup... Je to sila 4,5* Epizóda 3 Od bojov sa už viac menej upustilo a skôr sa tu zakončujú psychologické pochody ľudí zničených vojnou. Malo to svoje neskutočne silné momenty ale aj tak mi prekážali mnohé nelogické činy postáv. To mi tu strácalo tú správnu realistickosť. Škoda, že boje v Berlíne neboli absolútne vyobrazené.. Dokonca ani príchod Rusov a Američanov. Zase ale na druhú stranu tu celkom delikátne vyobrazli Rusov ako bandu nevychovaných haj*lov ktorými, ako inak, boli. Koniec bol takisto skôr v tom symbolickom ponímaní ale nezdráham sa názoru, že to bola jedna s najlepších vojnových drám aké som kedy videl 4* za poslednú časť. (13.01.2015)

Ve skutečnosti není zase takovou novinkou podobně postavený příběh z německé strany. Můžeme jmenovat klasika E. M. Remarquea a jeho Čas žít, čas umírat, či další podobně vynikající knihu od Dietera Nolla Dobrodružství Wernera Holta. A našly by se i další. Výše uvedené přece jen představují absolutní literární špičku, na kterou scénář Unsere Mütter, Unsere Väter nedosahuje. Na to je v něm místy až příliš prvoplánovosti, neuvěřitelných náhod, drobných, avšak nepřehlédnutelných chyb historického a technického charakteru. Ale přesto. I přesto jsem právě teď (a to právě znamená asi v půl čtvrté ráno) dokoukal po celovečerním zátahu poslední díl jedné z nejlepších a nejhodnotnějších televizních záležitostí poslední doby. Němci, musím jim to přiznat, zase zaváleli, po dílech jako Der Untergang, Baader Meinhof Komplex a dalších přišli opět s něčím ze špičky. Ano, výtky mám a s řadou toho, co napsal Zeck, souhlasím. Ale na druhou stranu jde o zachycení proměny člověka v šílené době a prakticky všichni z pěti hrdinů, vlastně paradoxně až na poručíka Wilhelma Wintera, spáchali něco, co se dá označit za sviňárnu. A zajímavý je, že většinou to postava spáchala ne v době bezbřehého nadšení, ale naopak deziluze. Z deziluze lidé dle mého konají jak to nejlepší, tak to nejhorší, záleží v tu chvíli jen na nich. Nejvíc patrné je to u Friedhelmovy postavy. Skvěle zahrané a přes zmíněné chyby tak působivě natočené, že mé počáteční rozpaky a představa, jak postupně začnu v komentáři vyjmenovávat, že tamhle nemůže bejt vrak T-34/85, že hodnosti SS se neoslovovaly "pane", ale pouze hodností a tak dále, nakonec naprosto ustoupily do pozadí. Scéna, kdy Viktor přijde po válce na úřad a najde tam pracovat bývalého nacistu pod vedením amerického důstojníka byla takovou třešničkou, velmi mi připomněla starý český vtip "to jste si spletla dobu babičko." - "Dobu možná, ale vás určitě ne." Jen jsem si nemohl nevšimnout, jak negativně z filmu vycházejí příslušníci Armije Krajowe. To bylo možná přece jen moc, a to nejsem zrovna fanoušek Poláků. Na druhou stranu nelze si zastírat, že válka není nikdy černobílá. Tak, že bychom konečně my taky něco...? (07.06.2014)