Obsahy(1)
Statkář Dražický dostane od souseda Richarda Bora starou knihu, která ho zavede do tajemné Černé věže. Muž v ní nalezne alchymistickou laboratoř a mrtvolu neznámého muže. Ten má u sebe pergamen s návodem, podle kterého jej lze oživit. Dražický tak učiní a zjistí, že oživlý alchymista je jeho dávným předkem Ješkem Dražickým, který pracoval u dvora císaře Rudolfa II. Vítězství nad smrtí však přinese nečekané komplikace: probuzený návštěvník z dávných dob se totiž zamiluje do Dražického manželky Dagmar a chce ji získat pro sebe. O tu ostatně usiluje i soused Richard Bor... (Česká televize)
(více)Recenze (58)
Já nějak nevím. Jasně, hrají v tom naše první kinematografické hvězdy a Fanny, ale přece jen... Některé scény jsem nepobral, přišly mi divné střihy i skoky v ději (ano, já vím, chybějící scény, ale i tak, vadilo mi to i u scén zachovaných), kompozici kamery se kluci ještě učili, a také z přírody a hradů se dalo vytřískat daleko víc. Jednu chvíli prchá chlápek pěšmo, druhou na koni, a pak zas pěšky, aby vlezl nakonec na lodičku... Mám z toho zmatený dojem a i ta výprava a kostýmy mi přišly přehnané. Jako jó, je to klasika, ale zas nebudu pětihvězdičkovat jen z oucty. --- EDIT PO ZHLÉDNUTÍ DVD: Líbí se mi romantická výprava a exteriéry. Jinak to přehnané herectví pomocí velkých gest je dnes skutečně směšné a příběh, i když zde konečně poskládán, mi stále nijak zajímavý nepřijde - v ničem se nejde do hloubky a hlavním problémem místo alchymie a lektvarů je, že tři chlapi milují jednu babu a ta je z toho na nervy. A ten Bor tam chodí, jak ho napadne, a přitom tam nemá pro děj podstatnou linku, než aby přinesl knihu, miloval a pronášel řeči o tom, že jim to kdysi patřilo. ()
Moje první setkání s československým němým filmem nedopadlo příliš úspěšně. Zde je uvedená délka 62 minut, bohužel ta verze, co jsem viděl já (nahraná z ČT1) měla jen 42 minut, takže to na mě působilo celé tak trochu zmateně a zkratkovitě, i když pár povedených scén by se našlo. Celkově vzatu hodně slabé tři hvězdičky. ()
Vcelku povedená atmosféra, na svůj rok a původ vzniku i poměrně zajímavé zpracování - od flashbacků přes dvojexponované záběry. Především se mi však zalíbila pointa v pointě, která filmu dává nový rozměr. Jo, a zajímavost - hlavní hrdina se probere poté, co ve snu spadne do vody. Že by se Christopher Nolan inspiroval pro svůj Inception? (Myšleno samozřejmě v těžké nadsázce.) ()
Čím více se po roce 1918 rozrůstala domácí výroba filmů a čím větší se zdály být nároky diváků, kteří měli přirozenou možnost srovnávat domácí filmy se zahraniční konkurencí, tím více vyvstávala nutnost vybudovat vlastní, moderně vybavená studia. A protože různé prozatímní prostory těmto oprávněným zvýšeným nárokům přestávaly definitivně vyhovovat, vypravovali se čeští filmaři velice často za hranice, kde mohli natáčet i velké interiérové scény. Jejich cílem byly především berlínské ateliéry Am Zoo a Jofa v Johannistalu, stejně jako vídeňské studio Dreamland, už proto, že finanční náklady těchto ateliérů byly zvláště výhodné v době inflace, kdy se při výhodném směnném kurzu mohlo v Německu a Rakousku platit tamní znehodnocenou měnou. Zkušenosti získané z těchto opakovaných pracovních zájezdů do blízké ciziny přišly pak záhy vhod pro vybudování moderních ateliérů společnosti AB na Vinohradech, kdy nevyhnutelná nutnost natáčet v zahraničí rázem odpadla. Kolárův takřka hororový příběh, využívající k působivému efektu i tajemný návrat do rudolfinské doby, je jedním z nejvýraznějších a zároveň nejvyspělejších odkazů výše zmíněné filmové praxe, kdy zkušenosti získané v zahraničních ateliérech vytvářely nenahraditelný fond pro výrobu ryze českých témat, ovlivněných ale v dobrém slova smyslu světovými parametry. Nebývale kvalitní je výběr a vedení hereckého ansámblu, a to jak v případě Karla Lamače a Theodora Pištěka, tak u Anny Ondrákové, film od filmu krásnější a umělecky výraznější. Je tedy nanejvýše tragické, vydal-li se český němý film v následujících letech zcela jiným směrem, nevyužívajíc nic z toho, co tehdy pionýři v čele s Kolárem vytěžili svými pravidelnými návštěvami v zahraničních ateliérech. ( -Ponrepo 4/11/13- ) ()
Keďže ústredným prvkom príbehu je elixír života, čiže fiktívny vedecký vynález, je Příchozí z temnot v prvom rade science fiction. Spracovanie je skôr goticko romantické, čiastočne aj expresívne. Sledujeme dve príbehové roviny, jednu rámcovú z prítomnosti, a aby sme pochopili súvislosti a históriu, tak ďalšiu z minulosti. Záver je zbytočne urýchlený, ale je dosť možné, že v pôvodnej dlhšej verzii bol spracovaný umnejšie. Oboch mužov som si vizuálne trochu mýlil a dosť ťažko sa mi čítali medzititulky vo forme listov. ()
Galerie (8)
Photo © 48. MFF Karlovy Vary
Zajímavosti (7)
- Natáčanie filmu prebiehalo na hradoch Karlštejn a Český Šternberk. (dyfur)
- Filmy, ve kterých hrála Anny Ondráková dvojrole: Příchozí z temnot (1921), Velbloud uchem jehly (1926) a Falešná dvojčata (1934). (NinadeL)
- V roku 2013 bol film zreštaurovaný a doplnený o chýbajúcu štvrťhodinu. Do distribúcie sa tak prvýkrát po šesťdesiatich rokoch dostal v pôvodnej podobe, pretože od 50. rokov minulého storočia bol vďaka zámene filmových kotúčov uvádzaný neúplný a s prehádzaným poradím scén. (Raccoon.city)
Reklama