Ledová archa

Jedno z nejčistších převedení videoherní vyprávěcí struktury do filmu. Hrdinové postupují neustále vpřed, od boje holýma rukama se přes sečné zbraně a oheň propracují až ke zbraním střelným a k výbušninám. Každý vagón (mise) má výrazně odlišný design a jako odkaz k herní estetice můžeme chápat také POV záběry s noktovizory. Po každé akci přichází odměna v podobě dějotvorných informací o některé z postav a jejích motivacích (které se různí – děti, droga, pomsta –, díky čemu můžeme ze semknutého kolektivu zřetelně vydělit jednotlivce). ___ Přehlednost a plynulost vyprávění ale není dána pouze jeho rozsekáním do mnoha menších celků. Přestože je od začátku naprosto jasné, kam děj směřuje (ano, dopředu), různými náznaky, odbočkami a elipsami jsme neustále drženi v očekávání a překvapováni (například se můžeme nesprávně domýšlet, že lůze z konce vlaku chybí některé končetiny pro to, že jim byly „umrznuty“). ___ Přímočaré klestění cesty vpřed je kromě výtvarných kontrastů (barevný „šok“ v podobě školní třídy) oživováno nečekanými vpády jiných žánrů (brutální řež přerušena přivítáním nového roku, muzikálová vsuvka s dětmi) nebo nešablonovitým jednáním postav (ne všichni kladní hrdinové se vždy zachovají „lidsky“). Bong nám přitom nesděluje nic, co nepotřebujeme (nebo nebudeme potřebovat) vědět k pochopení protagonisty a na něj vázané hlavní dějové linie a každou zdánlivě nadbytečnou informaci, zprostředkovanou verbálně nebo vizuálně, dříve či později zužitkuje (zápalky, sněhová vločka, lední medvěd, dialogy jiných postav s Curtisem). ___ Rychlost, s jakou se střídají jednotlivé vagóny, odpovídá množství údajů, které musí být sděleny. V polovině filmu Curtis správně říká „Můžu jít rychleji“ a tempo se skutečně zrychluje (častěji je například stříháno do krajiny vně vlaku) a důležité postavy začínají umírat s větší kadencí. ___ Směr vyprávění sice slibuje vyústění do naivně revolučního sociálního dramatu, jakým bylo Elysium, ale ideologická pozice, kterou forma Curtisovi nakonec přisuzuje, není jednoznačná. (Ani nastíněné zřízení ostatně nemá jednoznačně fašistické znaky. Kromě eugenického přeměřování dětí nebo kapitalistického proměnění člověka v nahraditelnou součást výrobního mechanismu jsme také svědky budování kultu osobnosti nebo zavádění newspeaku typu „shoe = disorder“, které charakterizují libovolný totalitní režim.) Finále namísto jednoznačných odpovědí podobně jako konec Matrixu nastoluje řadu nových otázek a z prostoru čímsi až archaicky přímočaré jízdy (nelze nevzpomenout na staré grotesky, westerny a phantom rides) jsme stejně jako Curtis z blažené nevědomosti vrženi do naší postideologicky a postmoderně nečitelné reality. ___ Možná zacházím moc daleko, ale v podstatě jde o to, že Snowpiercer není další blbou akcí, ve které by podívaná byla nadřazena myšlence. Intelektuální a smyslová slast byly alespoň v mém případě v rovnováze. Apendix: Když budete dost pozorně sledovat učitelku (Alison Pill), v jednom ze záběrů za její hlavou uvidíte Ladův obrázek, easter egg českého výtvarníka Ondřeje Nekvasila. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Radko, JFL, Jordan, L_O_U_S, Thalassa (25.12.2014) (méně) (více)