Enderova hra

ENDEROVA HRA je tím nejlepším z filmografie Oscarem oceněného Gavina Hooda. Kvalitní adaptací, nečekaně temným i vážným sci-fi. Ideální pro děti ve věku hrdiny, protože letos pro ně nic vhodnějšího a vydařenější nebylo (PO ZÁNIKU ZEMĚ je o třídu až dvě slabší a inteligenci cílovky spíše podceňuje, plus jde o scientologickou agitku). Dospělí mají sice možnost sáhnout po kvalitnější starší alternativě (kterou představuje dosud nepřekonaná satira HVĚZDNÁ PĚCHOTA), ale byla by škoda, kdyby si nechali ujít Harrisona Forda a Bena Kingsleyho v podvratně ironickém castingu, který jde proti jejich zažitým hereckým šaržím. A čtenářům Cardovy knižní série není třeba nic doporučovat, protože v kině už nejspíš byli a jsou převážně spokojeni. Tomu, čím je tohle sci-fi výlučné v rámci svého žánru i současné mainstreamové produkce a jak nápaditě jsou používány postupy z jiného média, se zabývám v recenzi. (17.11.2013)

To, co v Enderově Hře (filmu) je, je hlavně díky výborně obsazeným a schopným hercům (čímž myslím i herečky a vědomě tak znevažuji jejich gender;)) víc než slušný divácký zážitek. Háček je v tom, že je tam toho proti Enderově Hře (knize) zatraceně málo, a i to málo je tak zhuštěné, že na jedné straně Ender vypadá jako příliš velký boss, a zároveň je simulace tažení proti Termiťanům otázka cca deseti minut, během nichž vidíme tři bitvy - ale zase takový boss, aby to zachránil voiceoverem o řadě těžších a těžších bitev, filmový Ender už není:) A pak je tu ještě ten zádrhelík jménem PG-13, díky němuž neuvidíte ani jednu jedinou kapku krve... Aby to nevyznělo příliš negativně - myslím si, že přesně takhle by měl vizuálně vypadat zfilmovaný Ender. A taky si myslím, že televizní minisérie nebo možná radši regulérní seriál, by mu svědčily o několik světelných let daleko lépe. Komunikace Termiťanů nemůže dávat smysl, pokud se aspoň trochu nevěnujete hláskám - a to Hood a jeho parta hošanů nedělají (stejně jako spoustu dalších věcí). Je pak jednoduché vyčíst Enderově Hře, že je nerealistická - a bude to pravda. Přežít se to dá asi do tří čtvrtin filmu, hlavně díky vynikající dynamice vztahů mezi postavami. Scény Endera s Petrou jsou téměř romantické, a působí naprosto přirozeně. Drsňáckému Bonzovi - což je mimochodem ten skřet Moises Arias z Hanny Montany:) - zase věříte, že by dokázal nakopat komukoliv o dvě hlavy většímu. A Fazolek je frajer všech frajerů:) Jenže pak už je Hra bohužel nerealistická skoro až směšně (kdybych měl vysvětlit proč, byl by to velký, velký spoiler nejen pro ty, kdo knihu nečetli). Ale můžeme být rádi, že se toho Hood a jeho banda chopili tak, že ctili ducha a vyznění knihy - což se jim daří i přesto, že Démosthéna a Lockea, i samotného mluvčího za mrtvé, film naprosto ignoruje. Jenom doufám, že nikdy nevznikne dvojka... 70% (12.11.2013)

Snaha o sdělení příliš mnoha věcí na příliš malém prostoru. Nabízela by se spíše třídílná minisérie po 90 minutách (pasáž na Zemi, základní výcvik, velitelský tábor), kde by byl vývoj hlavní postavy pozvolnější, propracovanější a tím uvěřitelnější a celkově by film nebyl natolik zkratkovitý. Každopádně první polovina je téměř bezchybná až na zminěný vývoj Enderovy postavy. Zlom, po kterém Enderova hra začíná upadat do průměru, nastává v momentě stanovení první deadline, kde konkrétnost útoku na Zemi odebírá vyprávění jakousi auru bezčasí, kterou jsem kvitoval s povděkem. Ačkoli se v rámci mainstreamu pro náctileté jedná o překvapivě inteligentní a komorní film, kde otevřený závěr vyzývá k sequelu, tak jednoznačný komerční neúspěch (film se při rozpočtu 110 milionů dolarů s tržbami 125 milionů sotva zaplatil) dalšímu dílu nejspíše zavřel dveře. (16.06.2015)

Čo ja viem. Vcelku zaujímavé a skôr palec hore, než dole, ale napriek tomu neviem, čo si o tom mám myslieť. Pôsobí to príliš "románovo". Musím ale povedať, že dobré výkony podávajú nielen deti a Nonso Anozie zo Zoo, ale i Kinglsey a Ford (teda herci, od ktorých už príliš dobré výkony divák preventívne neočakáva). Fajn bola i vizuálna stránka. Otvorený koniec nie. (26.01.2017)

Zase si trochu zaherezím. Enderova hra není špatná kniha, ale ani náhodou ji neřadím mezi vrcholná díla fantastiky. I když se mi líbí myšlenka hrdiny spasitele i ničitele zároveň, dle úhlu pohledu, tak si nemohu nevšimnout, že její svět patří mezi ty, jež se bez hlavního hrdiny nepohnou (navzdory mnoha postrkováním v pozadí). Navíc autor jakožto hluboce věřící příliš spoléhá na "dary", na to, co má Ender v sobě od začátku. Veškerý trénink (a zkušenosti) je tak de facto zbytečný (jak správně zmiňuje uživatel kkarx) resp. je jen od toho začít si věřit, ne od toho se něco učit. A já tohle pojetí vyvolených bez skutečného rozvoje a nacházení nového nemám rád. Znovu opakuju, pro mě to není špatná kniha, ale není má oblíbená a nepovažuju jí ani za kdovíjak geniální. No a film. Dějově celkem věrné, i když zjednodušené na kost. To zas tolik nevadí, ale cestou se (kromě Demosthena a dalších věcí) ztratil i zájem o výsledek "hry". Endera jsem viděl příliš málo v interakci s jinými postavami, s Valentinou, Petrou, sotva vidíme Fazolka a Petera, a tudíž jsem vlastně nemohl říct, jaký podle filmařů je (kromě toho, že je samozřejmě geniální a všechno). Na druhou stranu mělo to pěkné momenty, zejména hru s myslí, škoda, že jí bylo tak málo. Výrazní jsou také Ford a Kingsley. O technickém zpracování není třeba obšírně mluvit, stačí, že všechno vypadá jak má. Na víc než na tři to ale pro mne není. (17.09.2016)