Na hraně zítřka

No... Já bych ty čtyři hvězdy hrozně chtěl dát, bavil jsem se totiž víc než u Godzilly, X-Menů nebo Kapitána Ameriky, ale nemůžu, fakt ne! Je to až moc velká kopírka, prostá momentů a motivů, na které bych si vzpomněl hodinu po projekci. To vracení se v čase u mě fungovalo hlavně na začátku, kdy Cruise srandovně motal zelený mozky na základně, pak už jsem ale ten osudnej den moc restartovat nechtěl. 70% (28.05.2014)

Když se musí hodinu čekat na to, aby se film oprostil od omleté premisy a začal o něčem být, něco je v nepořádku. Tenhle film je zabitý svým sice atraktivním, ale okoukaným námětem, nad jehož rámec už nedokáže nic nabídnout. Je to pěkné naplnění toho, co jsem čekal, ale já nekoukám na filmy proto, aby plnily moje očekávání. To se můžu koukat do zdi, která umí totéž. (29.05.2014)

K snímku jsem přistupoval tak, že půjde o žánrově odlišnou verzi Na Hromnice o den více (a jemu podobných snímků)…kupodivu mi neoriginálnost myšlenky (která ve srovnání s takovým Zdrojovým kódem už nenabízí o moc víc) vůbec nevadila, ba naopak (až mě to samotného překvapilo). Nicméně k filmu samotnému. První hodina nabízí naprosto perfektní akční sci-fi s dokonale působivými efekty a triky, navíc okořeněné humorem, které jsem si užíval jako málokterý blockbuster. Pak však začnou přicházet i jeho obecně slabší stránky. Odstartuje to nástup romantiky, zhruba po té výše zmíněné hodině projekce, která by třeba člověka ani tak neiritovala (nepřehání se to s ní), kdyby neměla za následek výrazné zpomalení dosud výtečně svižného tempa. To se však ještě stále tak nějak dá přejít, protože to divákovi vynahrazuje následná deziluze, vystřízlivění hlavního hrdiny. Film poté znovu začne dostávat původní grády a důraz na akčnost, kterou jsem kvitoval, tedy snad jen s výjimkou mých „oblíbených“ podvodních hrátek, ve kterých se postavám „najednou“ změní plíce na žábry (ale kyslíková maska by asi prostě nebyla dost cool). A směrem ke konci už i dosud fungující akční scény začnou lehce upadat (nějak si užíváte člověka v multifunkčním nabušeném oblečku a jinak zas jako domláceného a maximálně zranitelného lidského červa v tenké a zcela obyčejné vestičce). Korunuje to bohužel závěr s více než úsměvnou časovou smyčkou, která jen tak mimochodem naprosto popře (či si vytvoří nové?) pravidla světa, ze kterého vyšla (protože americký hollywoodský film podobného ražení přece může být završen jediným možným koncem, že). Ve výsledku to tak vidím pouze na slušné 4*; pokud vám ty typické zde přítomné blockbusterovské neduhy nelezou tak moc krkem jako mně, pravděpodobně si i tu 1* ještě přihodíte. (20.09.2014)

Na hraně mezi akcí a komedií. Doug Liman v Mr. and Mrs. Smith ukázal, že spojit akci s humorem mu jde, tentokrát zašel ještě dále a vzniklo tak pro mě zatím největší překvapení letošní sezony. Skvěle nasnímaná jízda jednoho vojáčka po bojišti doplněná suchým humorem a sličnou Emily Blunt nenechává oddechnout ani minutu. Dvě hodinky u tohoto filmu utečou jak voda, protože hlavní postava neustále střídá varianty a dere se dopředu k jedinému cíli, který musí přijít. Ani bych neřešil, že tu mnoho prvků již někde bylo (někdo zmiňuje source code, já si vzpomněl spíše Na hromnice o den více:)). Tenhle mix totiž funguje a nebojím se říct, že bude fungovat i na více podívání, protože od akce až po humor je tu hromada zábavy. Zatím nejzábavnější blockbuster letošního roku. PS: kvůli Emily Blunt začnu cvičit jogu:) PPS: Eiffelovka v leže fajn nápad PPPS: ta miniscénka s Cruisem na pivě by mohl být dobrá reklama do televize:) (01.06.2014)

Nehodlám tu tahat z prdele slohovku nad něčím co vlastně nemělo chybu, na to už nemám trpělivost ani dostatek pseudo-intelektu. Jo, nedám 5*, protože tam chybělo WOW, bylo to zato ale jedno dlouhý "jooooo", který od začátku vědělo jak na mě a moji pozornost. Akce, spád, nevyzpytatelnost, sranda, star power. A přijde mi, že délka stopáže mohla být hodinu a půl stejně dobře jako třeba 3, whatever, ve smyčce jsem ztratil pojem o čase... Tak, teď chci zase jít a bojovat za tuhle zk*rvenou planetu. (03.06.2014)