Equalizer

,,CHCI VĚDĚT, KDO DOOPRAVDY JE!…" /// Robert McCall je vobyčejnej člověk. Přes den maká v OBI (což se hodí, když potřebuje třeba kladivo) a po večerech tak nějak mimochodem pomáhá lidem. Ale jak může pomoct holce, kterou pase ruská mafie? Jednoduše. Prostě jejich krví vymaluje restauraci… Antoine Fugua má zajímavej styl vyprávění. Asi nejlíp ho uplatnil v Training Day. V Pádu Bílého domu si zase zábavně akčně zadováděl. Tady se snaží vo obojí. Z pomalýho a poklidnýho tempa postupně přechází do efektní a zábavný béčkový podívaný. Pronáší se suchý hlášky, osoby maj strach, nedobrovolně umíraj… takže vlastně nic novýho pod sluncem. Navíc Marton Csokas je zatraceně dobrej padouch! Ve finále už ani Washington nezakrejvá, že to celý je ,,jen“ dobře naplánovaná hra, která má ukojit divákovi krvavý choutky a v pomstychtivý šou mezi regálama s nářadím předvádí, že smrt v OBI může mít hodně podob. Já se bavil. Navíc, teď, když mezi námi není Batman… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennej televizní seriál z 80tejch let neznám. 2.) Zjistím, že pustit si v noci bandu Rusáků do obchodu je blbost. 3.) Thx za titule ,,Hawaiana, jvps a M@rty“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (15.12.2014)

„I'm everyone - and no one. Everywhere - nowhere. Call me... Clockman.“ Komiksový hrdina se stopkami, co decentní pivní cejchou a kostýmem obsluhy hobby marketu maskuje své dovednosti (klidně bych se ho bez okolků zeptal, kde mají hmoždinky).. Fuqua, snad i inspirován stejnojmenným seriálem z 80.let, zvolil hlavně zpočátku rozvážnější, dalo by se říci až staromilské tempo a bylo to ku prospěchu věci. Polemika nad provařenými klišé, nadužíváním detailů či teatrálními zpomalovačkami může být na místě, jenže děduška Denzel je neskutečný válec, kterému tu klidnou sílu a noblesní nadhled bez problému věříte. Když si v restauraci porovnává s úhlavním nepřítelem délku přirození ve stylu Mannova Heat nebo když posunuje po stole skleněné lebky jako karty smrti, nedá vám to nesmát se pod vousy. Apropo, když už byl Equalizer na konci tak v ráži, mohl zaskočit za Vladimírem Vladimirovičem a udělat to tak, aby i na kanále Rossija 24 uvedli, že ve své kremelské koupelně uklouzl na mýdle.. (13.10.2014)

Denzel Washington ještě neřekl poslední slovo. Ze začátku sice velmi zdlouhavé dobrodružství postaršího prodavače a těžce se to k něčemu prokousává, ale jakmile se to rozjede a Denzel se dostane k nějakému útoku, je to fajn. Režisér Antoine Fuqua si dal záležet zejména na akci a spolu se skvělým soundtrackem se mu to neskutečně povedlo. Denzel je i v šedesáti neskutečně cool a zpomalovačky mu sedí. Možná bych film trošku zkrátil, ale jinak fajn...Za mě skvělých 70%...[24.9.2014_ČSFD projekce_Cinestar Černý most] (24.09.2014)

Pomalšie ale o to sústredenejšie, decentne gradujúce a luxusne si vychutnávajúce hlavného záporáka. Washington sa približuje postu áčkového Seagala a čoskoro sa mu nad hlavou rozsvieti svatožiara. Potešila ma vyváženosť suverenity medzi ním a Csokasom, dialógy, malá rola Billa Pullmana, krvavejší ráz než sme pri washingtonovkách zvyknutí, i záverečný Moby. Fuqua is back. (14.10.2014)

Od nynějška si dvakrát rozmyslím, než jako obvykle agresivně vypičuju bobra v Obi, i když mě pro třicítky vruty pošle do stavebnin na druhou stranu toho jejich posraného hangáru místo do spojovacího materiálu hned vedle pokladen. Podle tohoto se totiž může docela dobře stát, že ten tlustý, upocený a špatně proškolený kokot nebude jen nějaká běžná socka z pracáku, co ze zoufalství bouchá za minimální mzdu. Ne, on to totiž klidně může být penzionovaný elitní vrah z Bisky, co se kariérně našel jako permanentní zaměstnanec měsíce v oddělení řeziva, jenž ve volných chvílích čte přeceňované sračky od Hemingveje, rád dlouze existenciálně filosofuje a je sveřepým ochráncem slabších, utlačovaných, vdov, sirotků a ukrajinských štětek. Takový týpek, dokonale trénovaný ve střelbě hřebíky a zacházení s kompletním sortimentem mechanického ručního nářadí, by mě pak za hrubost klidně mohl na sto metrů ukřižovat až v zahradním nábytku, umlátit gumovým kladívkem nebo opíchat lištovými rohy na plovoucí podlahy. Ač se jednalo o hloupou, unylou, patetickou a mnohdy až směšnou hovadinu určenou pro totální debily, poučil jsem se a už raději nikdy Nataše jednu nepřimrdám před jakýmkoliv hobby marketem, abych náhodou neměl druhý den v patách podobně reálného „Zabijáka z Hornbachu“! (14.12.2014)