Equalizer

Pojďme nabouchat, co se do nich vejde. Klidně pomocí vrtáku, když už je po ruce. Denzel Washington, bývalý elitní agent, bere spravedlnost poté, co mu vystrojili pěkný pohřeb, ještě jednou do vlastních rukou. Má vytříbenou životosprávu, po nocích si čte, přes den pracuje v hobby marketu, pomáhá kolegovi s kondičkou, filosofuje nebo si povídá s mladičkou prostitutkou. Tedy jen do té doby, než jí do bezvědomí seřežou ruští pasáci. Mstitel bez masky s přesvědčivým fyzickým herectvím (bacha, Denzelovi táhne na šedesátku) je v první polovině fajn, dokonce moc fajn, jen je škoda, že se z režiséra Antoina Fuquy v druhé půlce stává až moc velký labužník. Jednoduše to přehání. Vizuálně našlapaná režie v úvodu táhne, pomalu budovaná atmosféra a dlouhé čekání na nějaký ten podříznutý krk jsou na oba palce nahoru. Záporáci jsou lahůdkoví. Pečlivý stratég Denzel diváka zajímá, syrové dění na plátně táhne. Jenže pak nechá vyhodit do povětří majetek ruského magnáta těsně za svým černým zadkem jen, aby to bylo efektní. Pak tu máme momenty, kdy si nechá přiložit bouchačku k hlavě jen, aby ukázal, jak se umí ohánět. V závěru si raději zahraje na kutila, než aby sáhl po nějakém samopalu, který vypadne z ruky rozsekanému grázlovi. Když začnou padat kapky vody, na zpomalovačky je zaděláno. Fuqua tak až moc tlačí na pilu a podkopává si to, co předtím půl druhé hodiny solidně budoval. Onen skutečný svět plný skutečných sviní je už tak méně k „uvěření“. A mimochodem v dětství zřejmě hodně ujížděl na MacGyverovi. I tak poctivé čtyři hvězdy!! (16.12.2014)

Buď to berete, nebo ne, o ničem jiném to není. "To" znamená, že Robert McCall má nervy z oceli a téměř božské schopnosti, takže je úplně jasné, jak to celé dopadne. Maximálně se může stát, že se některý ze sidekicků nedožije titulků, ale co už, takový je žánr;) "To" také znamená, že Marton Csokas je sociopatický démon s o něco méně božskými schopnostmi, a - jak jinak - s efektními vorskými kérkami, před kterými by měl respekt i Viggo Mortensen;) A ten zbytek je tak nějak celkem nedůležitá soustava rekvizit, aby se to celé mohlo nějak hýbat kupředu. Je to méně efektní a prostší, pokud jde o životní úroveň hrdinů a s ní spojené zasazení filmu, než takový John Wick, ale body count je v Equalizerovi taky slušný. Nejsem si jistý, jaký byl smysl natočení tohoto snímku, protože na to, aby rozjel nějakou sérii, podle mě nestačí - ale musím uznat, že Antoine Fuqua to má stále v paži, a že jsem nějakou dobu měl ekvalizér ve Winampu (ano, někdo to stále ještě používá) přebarvený načerno:) Je to zkrátka velmi slušná žánrovka, která nemá hektické tempo a kulometný střih, ale místo toho má skvělé "já vím, že ty víš, že já vím, že ty víš" dialogy. Takže i když jsem se nemohl zbavit dojmu, že se tu někdo snaží navodit dojem, že je to tak trochu jako Leon, pozitiva převažují. A kdybych si měl vybrat, jestli radši znovu tohle nebo Muže V Ohni, tak vyhraje Equalizer. Ale těsně, takže i tady 70%. (18.03.2018)

„I'm everyone - and no one. Everywhere - nowhere. Call me... Clockman.“ Komiksový hrdina se stopkami, co decentní pivní cejchou a kostýmem obsluhy hobby marketu maskuje své dovednosti (klidně bych se ho bez okolků zeptal, kde mají hmoždinky).. Fuqua, snad i inspirován stejnojmenným seriálem z 80.let, zvolil hlavně zpočátku rozvážnější, dalo by se říci až staromilské tempo a bylo to ku prospěchu věci. Polemika nad provařenými klišé, nadužíváním detailů či teatrálními zpomalovačkami může být na místě, jenže děduška Denzel je neskutečný válec, kterému tu klidnou sílu a noblesní nadhled bez problému věříte. Když si v restauraci porovnává s úhlavním nepřítelem délku přirození ve stylu Mannova Heat nebo když posunuje po stole skleněné lebky jako karty smrti, nedá vám to nesmát se pod vousy. Apropo, když už byl Equalizer na konci tak v ráži, mohl zaskočit za Vladimírem Vladimirovičem a udělat to tak, aby i na kanále Rossija 24 uvedli, že ve své kremelské koupelně uklouzl na mýdle.. (13.10.2014)

Zhlédnuto v kině. Upřímně? Když jsem na tomhle filmu byl v kině s kámošem, tak jsme oba po skončení byli spokojeni, dokonce jsme se shodli, že vhodnější název pro tenhle film by byl "Denzel Washington kráčí ve slow motion a vypadá přitom cool", ale že ani to nám nevadilo. Zkrátka spokojenost. Jenže teď, když tenhle film hodnotím pár týdnů tomu, už si nemůžu vybavit nějakou silnější scénu, nebo lepší hlášku. Tohle ale není problém Denzela, nýbrž režiséra, protože čím víc se snažím vzpomenout na nějaké konkrétní scény, tím víc si uvědomuju, že tenhle film je neskutečně rutinní práce. Když jsem si pak prošel režisérovu filmografii, tak mi přišlo, jako by se od snímku Training Day hledal (světlou výjimku tvoří film Olympus Has Fallen) a já jako fanoušek akčního žánru můžu doufat, že se brzy najde a naservíruje nám nějakou tu akci s pořádným příběhem, jak bylo jeho zvykem. 60 %. (27.11.2014)

Fuqua není Tony Scott. Vizuál film neutáhle a tedy nezbývá, než se unudit k smrti v záplavě nalajnovaných klišé a pak si jít koupit New Balance (naštěstí se product placement po úvodním náporu trochu uklidní). Předpřestřelkové zoomy jsou jak poukazování na šestý smysl Stevena Seagala (Steven Seagal: Lawman), finále mě málem donutilo odejít (Macaulay Culkin hadr, bitka ve tmě - wtf). Plytká a absolutně předvídatelná sračka s průměrnou akcí a bez špetky invence, navíc se zdá, že Fuqua není schopen natočit přehlednou bitku a utápí se v Bayovském záchvatu (a detailech). A hlavní hrdina je kokot. Někdo (Csokas) měl Fuquovi vysvětlit, že se Equalizer nesmí brát vážně. Očividně se tak nestalo a jediným kladem jsou závěreční Joy Division. (25.09.2014)