Assassin’s Creed

Konečně jsem viděl svojí videoherní modlu na plátně a bohužel musím uznat, že s tou trilogií to tak horké nebude. Debut se Star Wars je ryzí sebevražda a otvírák nám to jen potvrdil. Jedním dechem ale musím dodat, že je to obrovská škoda, protože přesně takhle si představuju film podle videohry. Přímo se vybízí srovnání s Warcraftem, který zůstal taktéž za očekáváním co se týče návštěvnosti, ale měl jsem radost, že tyhle značky konečně kopou první ligu a nesbíraj míče jako Hitmani nebo Need for Speed. Už od začátku jsem kvitoval, že si film pojede vlastní cestou, přímo neadaptuje žádný díl a španělská inkvizice je navíc úplně super období. U kormidla je stejná trojice jako ve velice solidním Mackbethovi, kde Justin Kurzel dokázal, že si naprosto libuje v barevným dokreslování jednotlivých scén i zde jsou všechny scény z 15. století naprosto perfektní po všech stránkách, až na to, že se zvěsti potvrdily a opravdu jich není většina. Malebné prostředí maltské Valletty nádherně koresponduje s líbivě krouživou kamerou a dechberoucí choreografií naprosto všech soubojů a parkouru, na což jsem se poměrně rychle naladil. S tímto se ale pojí současnost, která zároveň je a není problém. Michael "Fassy" Fassbender bravurně zvládá obě role a je třeba dodat, že i ve hrách jsem současnost bral jako plnohodnotné rozvíjení příběhu a bylo to vlastně to jediné, co působilo alespoň částečně originálně, ovšem zde jí je přecijen trošku moc. Tím pádem mně i jako fanouška Prince z Persie, na kterém disneyovci před 6 lety naprosto shořeli, zaráží, že když už Ubi vynaložil tolik prostředků s novým produkčním filmovým studiem, že zároveň jednak nepřipravil několik twistů (vážně by byl takový problém, aby naprosto totožně vypadající Jeremy Irons hrál Warrena Vidica?) a jednak se nepřiblížil struktuře příběhu ve hře a načež i krom povinného cliffhangeru, jehož vyústění se možná nikdy nedočkáme, téměř zabil cestování do minulosti a mířil jen na ten templářskej chrám v Londýně. Nuže celkově pro mě velice milé překvapení od oblíbeného režiséra přičemž jsem dostal co jsem čekal, až na to, že ani letos hry v kinech nikde pokladny nezboří. A je to škoda. PS : AC má naprosto vynikající soundtrack, již tradičně. 8/10...[30.12.2016_Kino Šumava_Klatovy] (31.12.2016)

Justin Kurzel našel onen bájný kompromis mezi vyprávěním vlastní vize a dostatečně silným pochlebováním fanouškům her. V současné lince je na prvním místě stále hra o jablko, která je ale šikovně a potřebně minimalizována na základní funkce a obrysy. Nemá totiž cenu si nic nalhávat, právě tenhle artefakt má v předloze kolem sebe linku nejprve zajímavou, poté tolerovanou a nakonec bohužel až natahovanou. Potlačení nadpřirozených vedlejších motivů je proto jedině dobře a dává prostor Callumovi, aby se z něj stal hrdina z masa a kostí (o čemž si jeho herní předobraz Desmond mohl dlouhou dobu nechat jen zdát). Fassbender navíc funguje stejně dobře jako rozervaná oběť osudu, tak i jako nepřemožitelný Aguilar, který mě v akčních scénách nutí zadržovat dech a zatínat svaly. Nejvíc si ale vážím toho, že mě jako hráče (do světa Absterga a spol. jsem se úspěšně ponořil celkem šestkrát a Eziova trilogie nebo Black Flag patří zatraceně vysoko) nenechává jen odškrtávat povinné příběhové nebo žánrové trademarky, ale naopak při čekání na skok důvěry mě šponuje až neuvěřitelně. Výhrady tak mám jen k logickým chybám, což mě mrzí o to víc, že se v nich snažím pokud možno nikdy nepitvat. Absence všeho kromě obušků je ale pro ochranku skutečně otravně okatý handicap a chvílemi ruší, stejně jako nejasnost toho, kam až sahají genetické možnosti Callumových vzpomínek, které zase zamlží nejemocionálnější scénu celého filmu. I přes tyhle hrboly si ale hašašíni doskákali k pozici mojí nejoblíbenější herní adaptace a propadák v pokladnách kin mě bude ještě dlouho mrzet. (13.01.2017)

Umělecky ambiciózní, vizuálně podmanivé, místy dravé, jindy prkenné. Ačkoliv je to v akčních scénách poměrně osobité, emocionálně mě to nechalo chladným. Všechny ty nápadité rvačky a skákání po střechách sice vypadá fajn, ale pak se to celé zastaví, děj se přesune do současnosti a najednou se pracuje s tak trochu jiným příběhem. Především utahaným. Naneštěstí se to navíc bere moc vážně a na některých hercích vnímáme možná náznak pochybností, že si příště rozmyslí, k čemu se upíší. Australan Justin Kurzel není špatný režisér, dostal dost peněz a několik nebojácných kaskadérů, takže místy dokáže strhnout akcí. Na zbytku ovšem musí ještě zapracovat. (19.12.2017)

Warcraft na druhou. Předně je naprosto očividné, že o tom filmu hodně přemýšlelo hodně lidí. Je výsledkem usilovné a upřímné snahy, pracuje s promyšlenými koncepty reflektujícími videoherní podstatu a je vidět, že to není nahodilý blockbuster z nějaké továrny, ale dílo vznikající s péčí. Ale je to taky šílená pitomost, na rozdíl od Warcraftu navíc ukrutně nudná. A je to opravdu smutné. Chtěl bych ten film mít rád, chtěl bych ho alespoň respektovat, ale nejde to. To, jak se tu všichni berou vážně, jak mluví výhradně formou plakátových hesel, je daleko za hranicí směšnosti. Stěžejní postava Marion Cottilard je podivně vymletá a i ten Fassbender zcela postrádá osobnost. Navíc mám dojem, že v Hollywoodu zdražili elektřinu nebo co, protože hned v závěsu za Rougue One přichází další film, který na osvětlení šetří natolik, že v některých dialogových scénách není lidem ani vidět do obličeje. Assassin's Creed je svým způsobem fascinující film, o kterém půjdou skvěle psát studie, ale koukat se na to za boha nedá. (21.12.2016)

Zajímavý, umělecky ambiciózní pokus. Vizuálně podobně "černobílé" a artově vyšisované jako cokoliv od Nolana, nebo třeba Spectre. Scénář je ale břečkoidní a pohřbívá osobitost a sebevědomý směr, kterým se tvůrci ubírali. Parkour je fajn, Španělsko 15. století také, avšak cokoliv v přítomnosti bída. A v tomto případě se obávám, že na rozdíl od Warcraftu tady nebudou nadšení z filmové adaptace ani sami hráči tak slavné hry. (07.01.2017)