Bílá spona

No jo, asi tato detektivka byla na objednávku, neboť se muselo ukázat, jak strašně "škodila" naší republice bývalá šlechta. To, že jsme jim my vzali obrovský majetek, to se jaksi ponechalo stranou. Ale že si někdo chtěl vzít zpět, co mu kdysi patřilo, tak to byl průser. Neříkám, že to je správné : krádež zůstává krádeží a to na obou stranách zainteresovaných. (23.09.2007)

Film Bílá spona je lidově naprogramovanou kriminálkou. Martin Frič se sice pokouší o nadhled, ale ta svobodomyslnost je svázána předem daným pravidlem. Nesoustředí se na akt zločinu, byť rozprostírá mysteriózní napětí, místo toho dostává přednost pochybná socialisticky niterná nespokojenost. Nakonec všichni pachatelé organizované trestné činnosti mají pro své skutky ideologicky vhodné třídní podmínky. A přestože lze najít i zajímavé artefakty doby, je na filmu nejlepší hudební doprovod a také struktura obrazu. Hlavní postavou kriminálního filmu je Jiří Janda (zajímavý Jan Pohan), poručík Veřejné Bezpečnosti. Nespokojenost s vnitřním nenaplněním se projevuje pracovní frustrací a nedůvěřivým dohledem nad životem mladšího bratra. Hledání osobního štěstí je střípkem k vyřešení zločinů. Vzorovým hrdinou je Chládek (příjemný Čestmír Řanda st.), kapitán Veřejné Bezpečnosti a trpělivý Jandův vedoucí kriminálky. Před projevy mocenské síly dává přesnost laskavosti. Výraznou postavou je Pavel Janda (příjemný Václav Tomšovský), mladší bratr policejního poručíka. Mládí touží po plnohodnotném zapojení do života, i v jeho krásách, ale nejdříve musí překonat bratrovu vnitřní krizi v tom jeho trpkém pocitu nedocenění. Hlavní ženskou postavou je Marie Horáková (zajímavá Jarmila Smejkalová), koketní vedoucí jednoho oddělení obchodního domu Astra. Poručíkova osamělost zde zavětřila naději. Z dalších rolí: vyrovnanější a soustředěnější Jandův kolega a poručík Veřejné Bezpečnosti Karel Burda (Milan Holubář), starostlivě smírčí matka bratrů Jandová (Pavla Maršálková), mladá prodavačka v Astře a Pavlova první milenka Vlasta Ziková (Blažena Kramešová), sebevědomý ředitel obchodního domu Astra Stejskal (Bohumil Švarc st.), nešťastník osudu, řidič Jan Nekola (Radoslav Brzobohatý), zvědavá domovnice Bláhová (Ilona Kubásková), či bývalý manžel, bývalý starožitník a vykuk Jan Horák (Oldřich Nový). Bílá spona je filmem zkušeného režiséra a docela zdařile se sváří, a zdá se, že dokáže mnoho z atmosférického prostředí nabídnout. Ale skutečnost je plytká, byť po formální stránce jde o slušnou filmařinu se socialisticky uvědomělým duchem. (03.07.2020)

Z poměrně mizerného scénáře s několika logickými lapsy (tím největším je, že si Horák pamatuje číslo vozu, hned za ním se ocitá veliký otazník nad tím, proč hlavní padouch nekulhá ihned po nehodě, ale vzpomene si na zraněnou nohu až později) dokázal Frič natočit příjemně civilní kriminálku. Jediná filmová hlavní role Čestmíra Řandy vůbec nedopadla špatně. Jeho kapitán je sympatický vyšetřovatel, který nemá rád zbrklé úsudky, nepostrádá logické myšlení a autoritu si získává spíše laskavostí, než komisností. Chládek je dobře propracovaná postava, ostatní vedle něj působí značně černobíle, snad až na pokus o osudovou ženu Horákovou Jarmily Smejkalové. K velkým pozitivům patří výborná hudba a mladičký Radek Brzobohatý v jedné ze svých prvních filmových rolí. (04.07.2022)

V socialismu nám ještě nějaký ten zločin zůstal, ale i když se občas pohádáme, jsme jako bratři (někteří doslova), pomáháme si v práci, řešíme rodinné problémy a mezi nimi i nějaký ten zločin. Zajímavé, ostatní si stěžují na absenci napětí, sleduji teď staré detektivky a tahle se mi, i přes výše uvedené okamžiky spíše legračního charakteru, zdála zatím nejsnesitelnější. 50%. (01.10.2020)

Československý kriminální film zabývající se krádeží zboží v textilním podniku a vraždou člověka zapleteného do tohoto činu, jehož představoval v malé roli R. Brzobohatý. Vyšetřování se ujal klidný a přátelský kapitán Chládek (Č. Řanda), pod jehož velením se případem zabýval vzpurný a vznětlivý mladý poručík Janda (J. Pohan), který se dokonce neuváženě zabýval myšlenkou opustit na vlastní žádost řady policie, když vyšlo najevo, že do případu je zapleten i jeho čerstvě dospělý bratr V. Tomšovský. Ten však, místo aby přiznal, že strávil s partnerkou noc v zavražděného bytě, raději na sobě nechal podezření v tak těžkém zločinu. Na přísného J. Pohana znenadání začala dělat oči účetní onoho vykradeného podniku (J. Smejkalová), a to jen proto, aby se pokusila odvést pozornost a zamaskovat skutečnou podstatu události, totiž fingovanou loupež neboli zpronevěru socialistického majetku. Totožnost poměrně velké skupiny pachatelů, do níž patřily kromě J. Smejkalové a jejího bývalého manžela O. Nového i vedoucí postižené prodejny usměvavý a klidný B. Švarc a jeho asistent L. Kostelka, byla nakonec odhalena díky fotografii, jež byla nalezena v bytě zavražděného. Byla na ní spolu s obětí i neznámá žena s neobvyklou bílou sponou ve vlasech, přesně takovou, jakou nosila i paní účetní. Poněkud mě zaráželo, že nebyla zcela jasně vysvětlena smrt řidiče Brzobohatého, ale i tak se domnívám, že šlo o poměrně slušný civilní kriminální film. Jeho autor, legendární M. Frič, natočil zcela jistě mnoho lepších snímků, avšak na druhou stranu v jeho tvorbě se nenacházejí propadáky, neboť tento režisér prostě uměl točit a i z mála dokázal udělat minimálně průměrný film. (26.04.2019)