Úsvit planety opic

Nejlepší možné pokračování, jaké Zrození Planety opic mohlo dostat. Výměny režiséra bych si nejspíš nevšiml (Reeves má stejně jako Wyatt spoustu nápadů, tu a tam pobaví nějakým delším záběrem, atmosféra dokonalá), zato Michael Giacchino složil ještě lepší hudbu než Patrick Doyle... A změnil se především Caesar. Zestárl, zmoudřel a všechno je to na něm perfektně znát už v prvním záběru. Jako postava je výborně propracovaný, správný hrdina jak má být, a členové jeho rodiny jsou na tom zrovna tak. Zkrátka je vidět, že scenáristé si na opicích dali záležet stejně jako (nebo více než) na lidech a povedlo se. Opět mě nadchli i trikaři, film má spád, myšlenku, postupně graduje, závěr je bombastický. Jsem zvědav, čeho se dočkáme příště. Nejvíce by mě filmaři potěšili, kdyby se třetí díl odehrával zase až po nějakých deseti zimách, přímo nenavazoval a pokud možno se bez lidí obešel úplně. Ale to je jen takové troufalé přání. (18.07.2014)

Hlavní problém druhého filmu tkví zaprvé v tom, že kladné postavy jsou bez výjimky kladné (Malcolm, Cézar), záporné postavy jsou bez výjimky záporné (Carver, Koba) – a o těch potenciálně rozporuplných se dozvíme minimum a zůstávají vlečeny okolnostmi (Cézarův syn, šéf města Dreyfus). Zadruhé se vytrácí rozdílnost lidského a opičího pohledu: opice přestaly být opicemi, jsou totiž antropomorfizované do té míry, že ač je o nich některými hovořeno jako o zvířatech, v očích diváků jsou ekvivalenty lidí a dominantní nositelé kvazihamletovského konfliktu. O významové bohatosti pak nemohu mluvit už jen proto, že výchozí názorové pozice se nemění, ba zůstávají tvrdošíjně zachovávány - a tak se od filmu postaveného na subtilním vývoji postav a proměnách dějového těžiště přešlo k filmu postavenému na nalajnované zápletce vyvíjející se skokově od jednoho uzlu k druhému. Případní zájemci se mohou více dočíst zde. (22.07.2014)

Chvilku jsem se obával nějakého toho mezidruhového páření, prostě další předělávky Posrahontas, nakonec se však zaplaťstrana nejebalo. FIlm to je velice akční, psychologický, dramatický a thrillerický, nejeden třináctiletý opožděnec určitě mrkal na drát! Nám ostatním, co již víme, kde nechal tesař víru, nezbývá, než jen tak spokojeně přikusovat tepelně upravené kusy mrtvých prasat, případně působením mikrovln explodovavší zrna rostliny z čeledi lipnicovité, usmívat se nad naivní zápletkou a užívat si trikovou část. Plus Džugašviliho laškování. Fight Koba contra Caesar - z toho musí historikové vlhnout až za ušima. (27.12.2014)

Ape not kill ape. Ohromující dojem ze Zrození zůstává nepřekonaný, ale pokračování nedělá opičákům žádnou ostudu, naopak. To jen svět Úsvitu, ve kterém jsou hrdinové i chybující na obou stranách barikády, působí velmi skutečně a natolik uvěřitelně, že místo akčně-dramatického diváckého zážitku nabízí spíše skličující podívanou. I v té je ale spousta prostoru pro skvěle zvládnuté vypjaté okamžiky, které si pro sebe znovu nepřekvapivě krade majestátní Caesar. Pomalu ztrácím jistotu, kolik dílů může tato sága ustát, ale pokud se opravdu pojede dál pod Reevesovým vedením, vytratí se obavy velmi rychle. (24.07.2014)

Inteligentní blockbuster. Moc dobrá hudba Michaela Giacchina, která sice občas padá do žánrového klišé, ale minimálně na začátku mě dostala svými až "ligetiovskými" postupy, čímž poněkud navázala na podobně provokativní soundtrack z původní Planety opic z roku 1968. Středobodem tohoto snímku, jejž posouvá Úsvit výše, je postava Caesara. Výborně zpracovaný charakter, který je morálně pevný, emocionálně působivý a přesto si s ním nikdy nemůžete být zcela jistí. Moc se mi líbilo, že autoři netlačí na pilu ve smyslu "divák musí fandit opicím" případně "divák musí fandit lidem". Každý si víceméně může zvolit svůj postoj a v obou táborech jsou ti špatní i ti dobří. Pokud mám snímek srovnat s těmi, který vlastně remakuje, a sice něco mezi Dobytím a Bitvou o Planetu opic z roku 1973, je tento remake jednoznačně lepší a věrohodnější zpracování téže látky, což je v konkurenci všech ostatních novodobých remaků, prequelů a sequelů obrovská výjimka. A zaujalo mě to rozhodně i více, než jednička. Trochu se však bojím dalšího dílu, aby se nestal jen pouhou samoúčelnou řežbou, to by se mi asi tolik nezamlouvalo. (16.07.2014)