ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Italské snímky mě začínají čím dál tím více bavit, proto jsem si ACAB musel hned pustit. Asi jsem čekal něco více, ale po technické stránce perfektní řemeslná práce. Ono očekávat nějakou nadstavbu by bylo možná až příliš. Normální lidé asi nemají nějakou jasnou předtuchu, jak to chodí po vyhrocených zápasech, kde se snaží oba tábory fanoušků na sebe vlítnout. No a film nám přibližuje ty zúčastněné, kteří mají za úkol stát mezi nimi a samotné davy uklidňovat. Jestli pořádkové jednotky v Itálii mají fakticky takovou ubohou výzbroj, tak mi je jich docela líto. Ono obušky jsou v pohodě do té chvíle, než protivníci vytasí různé nože či nedejbože střelné zbraně. To se toho pak moc nezmůže. Po stránce herecké velice podařené, jednotlivé osudy všech čtyř hlavních hrdinů dokázaly docela strhnout. Dojde i na vypjatější situace, kde se násilím nešetří, přesto nemůžu jít s hodnocením výše. Film se podařil, ale podle mě ani neměl šanci nějak zazářit. Za mě dávám 65 % (20.10.2018)

VSICHNI POLICAJTI JSOU ZMRDI! zajimava pisnicka kterou si s chuti zanotuji i prislusnici policejniho oddilu letos druhej film o policajtech co jsem videl spolu s Patrolou a neda mi to nesrovnat je i kdyz nevim jestli je to uplne objektivni srovnavani je to preci jenom o necem trochu jinem ale tema je podobne tak proc ne tenhle film totiz ve mne zanechal o dost hlubsi dojem takze si to shrnem tam kde propagandisticka a vyumelkovana Patrola ztraci dech tim ze cajty lici jako dokonaly a bezchybny prototypy hrdinu 21 stoleti kteri vzdy udelaji to spravne rozhodnuti ziskava ACAB body tim ze na to jde jinak proste zprima bez zbytecnyho okecavani a mnohem realisticteji a objektivneji ukazuje ze Italskej tezkoodenec sice tvrdy chleba ma to urcite (fotbalovy chuligani neonacisti a k tomu druhej extrem v podobe zlocinych pristehovalcu) ale sami ti policajti nejsou zrovna vzorem slusnosti z nicim se moc neserou a pro ranu pendrekem si nejdou daleko hrdinove jsou tu celkem sympaticti tvrdi chlapi se svymy problemy kteri vsak nejsou dokonaly a obcas vyvolavaji i sve osobni demony pravda na to aby udelal film nejakou hlubsi sondu je to porad dost povrchni a nedodelany takze ve finale takovej snimek co neurazi ani nenadchne kazdopadne jak sem napsal na zacatku muze mne sice nekdo obvinit ze srovnavani nesrovnatelneho ale ja si nemuzu pomoct tvrda realita nestranost a vetsi se ztotozneni z hlavnimy hrdiny a jejich osobni rovina tu proste funguje o dost lip proto mam jasno tohle je slusnej film Patrola nema narok (29.11.2012)

V Taliansku si už tiež uvedomujú, ako im tam ten multikulturalizmus krásne zlyhal, tak si aspoň natočili film, kde talianski cigáni bijú rumunských a albánskych cigánov. Každopádne má svoj prínos, je odrazom aktuálneho stavu, ktorý sa zdá bezvýchodiskový a mám pocit, že môže skončiť len občianskou, ak nie svetovou vojnou. Z tej thrillerovej stránky je film priemerný, myšlienkou je nadpriemerný. (16.03.2017)

Otloukání dutých hlav při čutálistických seancích či likvidace cigánských ležení je krásná, záslužná a naplňující práce! Musíte být sice tak trochu vypatlané hovado jako "oni", ale žádný řidič hovnocucu z nebe nespadl, že? Každopádně bylo milé vidět, že klerofašistická policie nezná předsudky a pěkně bez rozdílů čistí oba konce spektra. Ať už jste Vandas nebo Stojka, škoda každé rány tonfou, která padne vedle. A na příští CzechTek bych určitě přizval nějaké ty posily z Itálie. Čím více těch milých, mladých lidí, co se v životě nedotkli drog a nikdy nedělají bordel "uklouzne v koupelně", tím lépe! (29.06.2012)

Příjemné překvapení, až nečekaně promyšlené. Konečně film, kde je pravda o multikulturalismu a zdegenerovaném politickém systému. Těžko hledat v současnosti větší protipól k Intouchables. Správné bylo zařadit i případ Gabriela Sandriho. 75%. PS: Byla sobota odpoledne 11. listopadu 2007, na dálničním odpočívadle poblíž toskánského Arezza, se potkala skupina fanoušků Juventusu a Lazia Řím. Během dopoledne si pro šestadvacetiletého mladíka přišla smrt. Průběh, jenž předcházel úmrtí Gabriela podle vyšetřovací komise vypadal nejpravděpodobněji takto: Při setkání na dálničním odpočívadle došlo na ostré výměny názorů a konflikt mezi oběmi "fans". Byli značně hlasití, čehož si všiml náhodný policista a dav se snažil rozehnat varovným výstřelem do vzduchu. Strážník se následně pokusil dohonit partu fanoušků Lazia, prchající do auta. Při rozjezdu z odpočívadla však zanechal běhu a z namiřené zbraně, kterou po varovném výstřelu nezajistil, nechtěně vyslal nábojnici mířící do zadního sedadla auta. Kulka zasáhla Gabriela Sandriho do krku. Během okamžiku na místě umírá. Spekuluje se, zda zásažení do krku Gabriela "nepomohl " odraz náboje, jenž se mohl otřít o plot. Gabriel Sandri se živil jako DJ, pocházel a bydlel v hlavním městě Itálie. Pro širokou veřejnost byl jeho nedobrovolný odchod z tohoto světa velkou ranou. Jakmile se informace o zastřelení fanouška policistou rozkřikly, začli ve velkých italských městech nepokoje. Tifosy napadly policejní stanice, kolem Olympijského stadionu v Římě. V Bergamu se málem nedohrálo střetnutí, nejdrsnější jádro fanoušků demolovalo skleněnou zeď, pod tribunou, aby na případ, který se u Arezza stal brali protagonisté utkání Atalanta-Milán ohled a zápas odložily. Stalo se tak pouze v případě Inter-Lazio, kam Gabriel Sandri měl namířeno a Parma-Juventus. Italští tifosy vyhrožovali válkou mezi nimi a policií. Carabinieri musely proti těmto chuligánům používat donucovací prostředky nejtěžšího rázu, aby potlačily ničení ve městech. Došlo k vysokým škodám na majetcích. Před policejními stanicemi se schromažďovalo velké počty "ultras" a provolávali hesla jako: "assasini,assasini " (vrazi) a podobně. Radikálním fanouškům v celé zemi vadilo, že na rozdíl od února, kdy byl po střetech zabit policista, vedení soutěže v tomto případě nezrušilo celé ligové kolo. (zdroj: www.sslazio.cz) (10.07.2012)