Reklama

Reklama

Hobit

(festivalový název)
  • angličtina The Hobbit
Animovaný / Krátkometrážní / Rodinný / Fantasy
Československo / USA, 1966, 10 min

Předloha:

J.R.R. Tolkien (kniha)

Scénář:

Gene Deitch

Hudba:

Václav Lídl

Obsahy(1)

Netradiční zpracování Hobita představí Gandalfa, Bilba i draka. Jen je vše trochu jinak, než by se čekalo. V příběhu chybí trpaslíci, ale naopak přebývá princezna Mika, do které se Billbo zamiluje. Nasazením prstenu se nestane nikdo neviditelným a trol se na slunci změní ve strom místo ve skálu. (mr.filo)

Recenze (59)

ricky4 

všechny recenze uživatele

Jsem velký fanoušek Středozemě, ale toto za moc nestojí. Je sice fakt, že mohu být trochu kritický po shlédnutí skvělých filmů od Jacksona, ale prostě toto je trochu moc... Nejde o délku filmu- ale prostě o to, že je celý děj brutálně upraven. Pár "drobných" odchylek: bylo tam více trpaslíků; nebyla tam princezna; úvod+stať+závěr totálně jinak. V té době to mohlo být fajn, ale dneska fakt nic moc. Když jsem se nad tím zamyslel, tak kromě zvláštní večerníkovské hudby jsme svědky akorát pro někoho hezkých a pro někoho ošklivých Bornových ilustrací- na kterých se vlastně postavy vůbec nepohybují... Jsem z toho rozpačitý, čekal jsem trochu víc... Ale těch 25% za snahu a to, že aspoň někdo měl za komunistů toto dílo v oblibě a odvahu zfilmovat to. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Nejprve nutno říct, že nejde o animaci jako takovou, ale rozpohybované statické obrázky tím, že se s nimi kroutí, nebo se různě barevně nasvěcují. Ale postavičky samy se nehýbou. Nutno říct, že fantazii měl Born skvělou a místa se mu povedla, stejně tak Gandalf. Jen nerozumím těm změnám, kde se tam vzala princezna, kde je Thorinova družina, proč skřeti nezkamení, ale stanou se z nich stromy, kam zmizela pavoučice, kde je Žihadlo, proč Glum vypadá jak usměvavá selka na pouti nebo kam zmizel Bard Lučištník? A ten konec! Bilbo se nevrátí do Dna pytle, ale žije s princeznou ve zlatém městě? Wtf? Přijde mi to celé narychlo poskládané, a i když mají Bornovy obrázky své kouzlo a atmosféru, samy ty podivnosti nevytrhnou. Ale jinak jo, Češi zas v něčem byli první, heč Peteře. ()

Reklama

JamesSi 

všechny recenze uživatele

Wou. Naprosté naprosté naprosté selhání při adaptaci (Nejsou tu trpaslíci, ale random princezna). Hlavní zápletky a myšlenky knihy jsou přeskočeny, důležité detaily naprosto změněny. Narozdíl od adaptace P. Jacksona trpí tenhle kraťas naprosto jinými problémy jako například - nepochopitelný příběh, animace neexistuje a jsou to jen ilustrace, divný scénář a hrozná adaptace knihy. To, o co se autoři snažili se jim vůbec nepovedlo, ale přesto je film divně koukatelný jen pro tu šílenou mišmašovou naivitu. "Then don't even gooooo at aaaaal" shouted Bilbo. Trochu se bojím, že Gene Deitch a Adolf Born na něčem v šedesátých letech jeli. ()

salahadin 

všechny recenze uživatele

Ale proč ne, mohl bych alespoň říci, že komerční a neumělecký Jackson byl deklasován nekomerčním a uměleckým Bornem. Ale to bych nebetyčně lhal. Ať už si o Jacksonově přístupu k Hobitovi myslím cokoli, pořád stvořil smyslově nejsugestivnější verzi Středozemě a je úplně jedno, jestli pro peníze nebo pro jinou marnost. Postavičky v tomto krátkofilmu totiž vůbec, ale vůbec nepasují do fantastického světa, který se vylíhl v jednom geniálním britském mozku. ()

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Nějak nevím, co na tohle říct, abych nebyla sprostá. Příšerná slátanina, ale jako opravdu příšerná, věřte mi, to nechcete vidět, ovšem, pokud uděláte stejnou chybu jako já, budete na to vejrat jak vyvalený vrány a vydávat i zhruba takové zvuky. Ani nedokážu pořádně odůvodnit, proč tomu dávám jednu hvězdu a ne zasloužený odpad. Asi to bude to pravidlo, že pohádce nedám odpad nikdy, nebo že je dneska pátek, nebo .... ()

Galerie (1)

Zajímavosti (11)

  • Vypravěčem děje je Američan Herb Lass, který v tu dobu pracoval jako hlasatel anglických přenosů pro Československý rozhlas v Praze. (mr.filo)
  • Film byl v podstatě vyprodukován jen jako zástěrka při obchodu s filmovými právy, aby mohl producent William L. Snyder vydělat na obchodu s licencí k „Pánovi prstenů“. Původně byla totiž práva k Tolkienovu dílu Snyderovi prodána za velmi nízkou cenu s tím, že nákladat s právy mohl však pouze do konce června roku 1966. Součástí smlouvy byla ale klauzule, která by jeho práva na námět prodloužila v případě, že by natočil do konce června roku 1966 barevný film o Hobitovi. Poté, co Tolkienův příběh nabral na známosti, proto Snyder možnost, kterou klauzule ukládala, využil, a to právě prostřednictvím tohoto filmu společně s českým ilustrátorem Bornem. Snyder práva prodal se slušným ziskem 100 000 dolarů. (mr.filo)
  • Snímek byl promítán pouze jednou, a to 31. června 1966 v New Yorku ve čtvrti Midtown Manhattan. (mr.filo)

Reklama

Reklama