30 minut po půlnoci

Byl jsem na ten oskarový špektákl velmi zvědavý, ale pořád se mi do toho nechtělo, obával jsem se předkládaného amerického entuziasmu, sáhodlouhých rozprav do duší zlotřilým jihadistům a nyní jsem zjistil, že mé obavy byly správné. K tomu všemu mi ještě bylo dopřáno nezajímavých emočních scén nudné agentky, nevěrohodného vyšetřovatele/mučitele, stupidních vztahů v kanceláři, triviální vyšetřování záznamů výslechů apod. Hodina v prdeli a nic jsem se nedozvěděl. Jen, že Abú Abdaláh znamená táta, který honí kurýra. Je ale dost možné, že titulkář byl na houbičkách, když to překládal. Táhlo se to jako tejden před vejplatou, akce prakticky žádná, spousta keců k ničemu, kvantum lží a nesmyslů. Vztah k jakékoliv postavě jsem si neudělal, celou dobu film zpochybňoval a tedy se i bavil nad tím, jak je to vše zkreslené a jak tomu akademici sedli na falafel. Tohle mohlo dostat Oskara snad jen za výpravu. Na druhou stranu, úplně pitomé jako filmy se Seagalem to není a člověk se aspoň podívá, jak si Američané představují válku. No... jako Hurvínek, přátelé, jako Hurvínek. Takže, dvě hvězdy za snahu, jakés takés finále a radost z natáčení pí Bigelowé. (04.07.2014)

Třicet tmavých nul je typická Oscarovka! Námět takový, že by se z toho hvezdotřpytný prapor zapíchnutý v ropném barelu mohl samou hrdostí utřepotat, protože hrdinný strejda Sam potřel to nejzlejší zlo, které ovšem sám vyrobil a nechal kultivovat. Kdyby na to někdo soudný, třeba krejčí, vzal nůžky a udělal z toho čtyřicetiminutový kraťas, mohl to být docela príma pilot k seriálu, který by pro nezájem diváků dále nepokračoval. Ale Osral je Osral, tudíž třicet minut slušné akce na dvě hodiny nudného žvanění kancelářských hemoroiďáků je až až! A tak se plynule dostávám k nominaci na nejlepší herečku. Bravo, bravo! V hlavní roli je tam totiž cosi, k vůli čemu každý chycený tenorista okamžitě vyžvanil úplně všechno, jen aby se to k němu nepřibližovalo, přičemž si předtím nechal drtit koule a topit se mokrým hadrem na držce a ani necek! Její výkon je prostě dokonalý. S konstantním výrazem "mámzašitoukundunoaco" se potácí celým filmem, až má jeden pocit, jestli Romero zase nezačal režírovat. Dokonce si myslím, že byla tak statická, až po těch dvou a půl hodinách ještě více zrezla. No fujtajxl, nominace jako vyšitá! Domnívám se, že honění Usámy může být daleko větší zábava, tak mě teď omluvte a uvidíme se za takových deset minut... (17.01.2013)

,,JSEM SI PRAKTICKY JISTÝ, ŽE SE TAM NACHÁZÍ DŮLEŽITÝ CÍL, ALE NEJSEM SI JISTÝ, ŽE JE TO…..“ /// Na začátku bylo 11. září (jestli nevíš, klikni jinam…). Na konci 2. květen 2011 (jestli víš nebo chceš vědět víc, zůstaň…). Pátračka po jménech, sázka na nelidský získávání informací (dělám si prdel, takovej je život… jen se mně zdá, že na to, jakej má prostor, tomu na rozdíl od S. L. Jacksona něco chybí…). Ale nějak to skládání indicií, míst pobytu, shánění důkazů pro prezidenta atd, atd, prostě začít muselo. Možná, že je to spíš kousek pro fandy politickejch filmů. Všechny ty postupy CIA, ,,čmouďáčtí“ hrdinové a zrádci, posedlost jménem Abu Ahmed Alkuedi Saddam Tekur, je spíš špionážním drámem, než akčníma orgiema. Taková PARÁDNÍ filmová výpověď, vedoucí k jednomu zabití (no, dvěma, třema ….) plná dialogů, ale která v závěrečný půlhodince dokáže strhnout i akcičkou. Uvěřitelnou a prej (?) téměř autentickou. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chcu naštudovat nějaký muslimský triky. 2.) Chcu si připomenout pár výbuchů. Teroristickejch. 3.) Thx za titule ,,ACIN“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (07.03.2013)

Na začátku jsem se trošku ztrácel, protože já fakt všechny ty Ahmedy, šejky absolutně neznám. Má znalost Al kajdy se omezuje na Usamu bina a pak toho s dlouhým fousem a toho s krátkým fousem. Přišlo mě to, jako kdyby si tvůrci mysleli, že jsem vystudoval vysokou al kajdskou a podle toho jeli. Naštěstí tohle je zejména zpočátku a navíc ani zdaleka hlavní osa příběhu a jak se ve filmu začne víc usámovat, tak se nepřehlednost rázem mění v přehlednost. Co mě naopak od počátku dostalo, jak Kathryn umí pracovat s psychologií postav. Nemá cenu rozebírat hlavní postavy, to každej vidí jak se Jess zatne a jde si za svým, každej vidí na jejím kolegovi, že tahle práce je takový svintsvo, že prostě zákonitě očerní každou duši, mimochodem nádherná scéna u opiček. Ale třeba když si vezmu tu speciální jednotku co jde na rande s Usamou, v podstatě se jí nevěnuje větší pozornost a přece jsem měl pocit, že tohle jsou fakt drsný hoši, aniž by se jim cpali do huby drsný hlášky či drsný scény, to je prostě naprosto výborný a typický příklad toho že Kathryn svou práci umí na výbornou. Ostatně závěrečných cca 30 minut jsem sledoval v totalním tranzu, hlavně proto jak to všechno bylo mistrovsky natočený, fakt už tam někde nahoře na platýnku chybělo jen "live" . (27.02.2013)

Kathryn Bigelow podobně jako v Smrt čeká všude podniká realistickou, snad až dokumentární exkurzi do válečného prostředí, přičemž se nám ji snaží přiblížit skrz emocionálně zabarvenou optiku jednotlivce. Co však v předchozím opusu fungovalo, nyní působí poněkud úmorně. Film neustále osciluje mezi dějově nepříliš vzrušujícím (polodokumentárním) politicky laděným tlacháním a zmiňovaným emocionálně zabarveným thrillerem. Speciální agentka Maya, byť skvěle zahraná Jessicou Chastain, nepředstavuje až tak sympatický charakter jako Rennerův seržant William. Informace jsou nám podávány střídavě z různých období, prostřednictvím postav i médií, zmapování kauzy je tedy všestranné, ale méně divácky zábavné... 7/10 (26.01.2013)