Pot a krev

Traja priatelia sa rozhodnú navždy zmeniť svoje nespravodlivo ohodnotené životy. Už ich viac nebaví poctivá práca za ktorú nedostávajú adekvátnu odmenu v podobe nadštandardného života či krásnych žien. Plán je jednoduchý - únos milionára. Jediným a najväčším plusom tejto nudy je herecké obsadenie. Neviem totižto kde sa podela všetka tá údajná zábava, ktorú tento snímok údajne ponúka, ale humor mi prišiel trápny a primitívny rovnako ako celý príbeh. (15.08.2013)

Cool vizuál ještě jaro nedělá!! Bicáky, tricáky, titěrné plavečky, jdeme na to!! Je přetransformerováno, utrousil zřejmě Michael Bay se svým megalomanským týmem a pustil se na první pohled do skromnějšího projektu. Osobně u mě Bayova do té doby „skvostná“ tvorba přestala existovat právě po prvních Transformerech. Dvojici pokračování jsem doslova protrpěl, a další efektní výbuchy a zpomalovačky mě nutili přidat plyn u ovladače. Pot a krev mělo být odlehčenou kriminální komedií. Není!! Bay nám předkládá tragikomickou gangsterku, kterak si parta kulturistů plní svůj americký sen. Zápletka je mělká jak voda ve studních po červencových vedrech. U těch pitomých blockbusterů ještě leccos odpustíme, tady se ovšem chvíli loví v temnějších (vážnějších) vodách, pak se zase sklouzává k absurdní komedii. Což o to, fungovalo to jinde, proč ne tady? Protože BAY. Je to hlavně o přístupu k látce jako takové. Měl od začátku hloupý příběh a od začátku k němu přistupoval se svým samolibým stylem – všechno pere na maximum, a i když se to příliš nehodí, přidá přesto další rychlostní stupeň. Chybí mu cit balancovat mezi několika žánry, eskaluje absurdní momenty, přepaluje už přepálené. Nedokážu si představit, co by režisér udělal třeba s takovými komornějšími kousky jako Město, Drive nebo Nelítostný souboj, které se stylové akce nebály? Je třeba rozlišovat styl a přeplácanost. Bayův běžný záběr začíná projetím nějakého úzkého otvoru, efektní zpomalovačkou, obtočením se po místnosti, aby se pak mohl dostat k postavě, která to zanedlouho schytá. I pitomá diskotéka je o tom, že by člověk hned chtěl naklusat k jedné z tyčí se striptérkou a doufat, že mu bodyguard dovolí dopít aspoň jednu matonku. Prostě všeho je nějak nezdravě moc. Před kamerou navíc pobíhají vesměs duševně vyšinutí idioti, kteří na jednu slušnou hlášku vytrousí čtyři laciné vtípky z Kameňákova. Ve výsledku spokojený nejsem. A nebyla ani ta hrstka lidí, která se mnou seděla v kině. Po těch třech robotích fantasmagoriích je to asi krok dopředu, jen zdaleka nechytne každého!! (11.08.2013)

Všechny potenciální odrazové můstky k něčemu chytřejšímu a satiričtějšímu zabíjí fakt, že na režijní sesli sedí Michael Bay. Tvůrce s mentalitou, vkusem a etickým rozhledem desetiletého školáka. Pain and Gain je ztělesněním toho, co se mi na filmech hnusí. Zesympatičťování ubohých záporných postav, zlíbezňování násilí, cílení na první signální, primitivní humor. Argument, že je film ve skutečnosti kritickou výpovědí o hloupých, primitivních a povrchních postavách, je jen lacinou výmluvou, kterou si lidé sami před sebou mohou obhájit smutný fakt, že jim veškerá ta tupá tělesnost, fóry na účet tlustých lidí / gayů / přistěhovalců, glorifikace násilí atd. přijdou opravdu cool. Stejně jako Bayovi. (12.08.2013)

"Když na pojistce najdou moč, budou myslet, že je inkontinentální." Nechodím se sedmkrát týdně modlit do posilovny, nepočítám si procenta svýho tělesnýho tuku a dosud jsem nenašel souvislost mezi obvodem svýho bicepsu a svým IQ. S týpky, kteří tohle všechno bez problémů zvládají, mi však bylo hodně fajn. Fittness tupouni byli zkrátka právem hrdí na svou genialitu a jejich zkratka na cestě za splněním americkýho snu mne docela dost bavila. Takže ruším misi a jdu si pořádně zapumpovat, aby mi to lépe myslelo. (26.12.2013)

Dokonalá freak show duševně postižených členů tělesné sekty zvané "fitness", kteří své (ne)přednosti neváhají ukazovat po celou stopáž. Vážně mě ta uměle vybudovaná komedie na reálně hrůzných základech několika vražd a únosů bavila od první do poslední minuty. I napodruhé! Ta absurdní sonda do duté hlavy hovada Daniela Luga, jehož světonázory a činy určovaly reklamy v televizi, nikoliv psychopatická porucha osobnosti, mě fascinovala. Stačí nízké IQ, ambice a špatné pochopení neexistujícího návodu na zbohatnutí a svět se může otřást v základech. Stejně tak mě fascinovalo jak režisérský diletant Bay dokázal precizně nastínit retardaci všech zúčastněných naprosto nevídaně vtipným způsobem, kdy manipulátora od totální ovce dělí jen jeden bod IQ a přesto je zcela zjevné, kdo je kdo. Ovšem, ve jménu svých vybuchujících kanystrů, na kterých si postavil kariéru, kadence jakou vrhal jednotlivé zběsilé scény mě po hodině mírně utavila, přesto tento film považuji za jeho nejlepší. V poslední řadě je také nutné zmínit skvělou hudbu, ať původní, či přebranou, skvěle kořenila děj a jednotlivé vrcholné scény. 95% (24.04.2016)