Lásky čas

Není nad setkání s přáteli po letech, aneb když jsem si přečetl sedm let starý komentář od Nathalie, skoro se mi nechtělo psát můj vlastní:) Lásky Čas je ukázkou jisté ruky pana Curtise, ale když pominu jak mu hapruje to cestování časem (mělo to přece jít jen dozadu, ne?), mám svoje výhrady proti "poselství" filmu, respektive některým jeho aspektům. Na druhou stranu, mám velkou slabost pro Billa Nighyho, pro Rachel McAdams (ačkoliv když zvládla fejkovat chemii s Ryanem Goslingem po celý Zápisník Jedné Lásky, jak jsem se před pár dny dočetl, co je jisté?:D), a pro Domhnalla Gleesona (když tedy nehraje padoucha ve Star Wars...:)), takže se mi skoro daří skočit na návnadu silných rodinných hodnot a nevnímat to, jak je oslabuje možnost kdykoliv se vrátit a opravit nejen jakoukoliv chybu, ale i starou dobrou zlomyslnost;), a jak je hrdinovo závěrečné poznání banální. Naproti tomu rodičovství fungovalo úžasně - ale nemá to co dělat s mým vlastním otcovstvím. Chcete důkaz? Správně bych měl být stoprocentně dokonalý vzorek cílové skupiny, protože shodou okolností dnes, v den, kdy jsem Lásky Čas viděl, by měl můj děda narozeniny, za necelé dva týdny to bude dva roky, co zemřel, a - tomu už se skoro nedá uvěřit - moje nejsilnější vzpomínka na něj je, jak mě učil házet žabky. Přesto moje výhrady trvají. Ale jinak... i v ostatních rolích parádní obsazení, parádní humor (od vztahového přes Gleesonovy trapasy až po Hollanderův cynismus), úžasná hudba (jen tu verzi How Long Will I Love You od Ellie Goulding by měli zakázat...), a jak by řekla jistá decentní dáma, "doják jak kráva":D Kasaštyk to byl řádný, ale už jsem zkrátka měl pocit, že je to víc řemeslo než něco nadčasového (yes, pun intended;)). Kdybych viděl méně filmů podobného ražení, a méně toho zažil, možná bych pěl ódy na to, jak mi Lásky Čas změnil život, jako to dělají mnozí lidé na Youtube u "té správné verze" How Long Will I Love You. Takhle váhám mezi 70 a 80%. Ale když si vybavím perličku jako že v situaci, kdy hrdina potřebuje napravit následky svého dobrého skutku v podobě neseznámení se se ženou svého života, a v podkresu začne hrát The Cure (neboli lék:)), bude to 80%. (27.09.2020)

Jsem si vědom toho, že na světě existuje mnoho a mnoho formálně kvalitnějších a pro vývoj celého média také důležitějších filmů, ale já na ně zvysoka kašlu - About Time je příběh o vnímání a prožívání okolního světa, který dává křídla a energii zítra zase vstát a užívat si každé (ne)obyčejné minuty. Vyprávění, které mě na dvě hodiny zcela pohltilo a ukázalo mi nové rozměry, kterých mohou nabýt pocity spojené se slovy jako láska, štěstí nebo přátelství. Umělecké dílo s nejkrásnějším a nejkrásněji převedeným poselstvím ... Gleeson je ten nejsympatičtější filmový romantik, Rachel je nejúžasnější a nejnádhernější romantikův sen a Richard Curtis je člověk, kterého nepopsatelně obdivuji a uznávám. Jeden z filmů, který mi pravou lásku dokáže nahradit. ___ Objektivně bych tomu mohl vytknout pár logických nesrovnalostí a absenci nosného konfliktu v druhé polovině, avšak subjektivně se jedná snad o můj nejoblíbenější a pocitově nejvlivnější filmový zážitek společně se Shawshankem - a tyhle emoce a dojmy upřednostňuji všemi deseti... (05.01.2014)

Co na tom, že mně v Richardově další filmové pochoutce občas připadalo, že jsem některé momenty viděla už v jiných filmech? Co na tom, že mně tam přidal pár lžiček patosu a klišé? Já osobně jsem si přes tohle všechno na téhle pohádce pro dospělé vysloveně pochutnala. Neznám nikoho, kdo by si občas nepřál mít nějakou skříň a nebo komůrku, kam by si mohl jít zatnout ty své pěsti a občas vrátit čas. Leda tak nějaký zarytý cynik nebo totální flegmatik. V mnoha situacích jsem se přímo viděla a dokonce slyšela, byly to má slova a moje myšlenky. Je to film, který se dotknul mé duše, který vyvolal úsměv na mých rtech, rozesmutnil, donutil k zamyšlení a skončil skvělým a nezapomenutelným pravdivým shrnutím. Pak se mně šel schovat do jednoho ze zákoutí mého srdce a tam zůstane na hodně dlouhou dobu. (03.01.2014)

Je pravdou, že po dobu sledování budete mít pachuť hořkých vzpomínek na kdysi zábavnou Lásku nebeskou i vám přijde, že režisér opakuje osvědčené motivy. Místy se člověk docela ale pobaví i zasměje. Ostatně, každý, kdo chová náklonost k jemným britským komediím, musí. Pak tu ale máme sci-fi prvek, který je samozřejmě dokonale špatně, ale to nevadí, je to jen cestička k neobvykle pojatému příběhu, který by jinak byl nudný jako nedělní ráno na pracáku. Bohužel, celou dobu jsem čekal nějaké záludnosti, klacky pod nohy "hrdinům", čachry s časoprostorem a ono tak nějak pořád nic, prostě to doklouzalo do normálního konce jako dojede auto na volnoběch do cíle. Pomalu a ztěžka. Ale ten Londýn, milá Ráchel a vlastně docela legrační Nighy, udělali pro romantický večer své. Čtyři, ať za noci nežeru led. (02.08.2014)

Jak málo stáčí, aby člověk odcházel z kina šťastnej a ani pořádně nevěděl proč. Humor, láska, originalita ( super konec ), výborný herecký výkony (Rachel definitivně miluju ), ale hlavně obrovský pozitivní náboj, kterým film střílí do každýho diváka v kině. "Vem si jeden den ve svým životě, nejdřív ho prožij běžně jako vždy a pak ten samej den prožij ještě jednou a všímej si každýho detailu....", absolutně nejlepší scéna celýho výbornýho filmu. Lidi, fakt zvědněte prdel a zkuste tenhle biják dát , myslím si, že v týhle době něco podobnýho všichni moc potřebujeme. (04.11.2013)