On a jeho sestra

Vlasta Burian podruhé v uniformě, tentokrát pošťáka. Jednoduchý příběh plný groteskních situací a zmatků, ve kterém Vlasta přenechal centrum diváckého zájmu mladičké Anně Ondrákové, která se tu v komediální ztřeštěnosti opravdu doslova vyřádila. Vlasta však samozřejmě nezůstal pozadu a předváděl svoji vlastní komiku, kde dominuje hlavně jeho mluva. Krátce dokonce i předvedl své umění imitace hudebních nástrojů. A o co dějově jde? O divadlo. Nazkoušet hru a zahrát. Avšak nafrněná divadelní hvězda odmítne hrát hlavní roli, což pošťák Brabec využije k protlačení své sestry, pro kterou je to sen, čímž se začnou dít věci. Snímek po humorné stránce obsahuje snad všech. Od klasické grotesky přes bláznivou komedii až k obyčejným dialogovým vtípkům. A vše takto dohromady funguje dodnes. Někteří diváci mohou být zklamáni, neboť Anna Ondráková Vlastu Buriana svým výkonem skutečně zastiňuje, ale to na věci nic nemění. Snímek pobaví, což také bylo účelem. (26.06.2020)

Povedená taškařice stojí na výkonu Vlasty Buriana, který ve zvukovém filmu znásobil své možnosti komika. Odhlédneme-li od roku vzniku filmu, pak musíme hodnotit čtyřmi hvězdičkami, třebaže zvláště závěr filmu utrpěl některými slabšími místy, zvláště kolem stávky herců po přestávce. Anny Ondráková se ke své roli dokonale hodila stejně jako Olga Augustová v roli operetní divy. (31.01.2019)

Do třetice všeho dobrého se setkala Anny s Vlastou, po třech letech se vrátila na skok do českého filmu, debutovala jako zpěvačka dvěma hity Ach, kdo rty má jako ty... a Růžové psaníčko a poprvé si zkusila také dvoujazyčnou koprodukci. Koprodukce ji bavily ještě v roce 1937, kdy se rozloučila s Lamačem, mužem své kariéry č. 1. Tehdy ovšem, v 31. roce začala svůj vlastní žánr zvukových filmů, ve kterých sama vystupuje na první pohled až v druhé roli, ale opak je pravdou. Tento model po té ladila až do roku 1936 a po roce 1950 dala souhlas k otočení tohoto mustru, aby se jedinkráte přehrála do role "té starší". On a jeho sestra je fantastická komedie pro milovníky backstage muzikálů a přelomu zvukového filmu. Účast Otto Rubíka a Olgy Augustové je pak už jen třešničkou na už tak výborném projektu, ze kterého je možné se tolik naučit o spolupráci česko-německého filmu. Otto Rubík je navíc ideálnější milec, nežli André Pilot, za to Olga Augustová je s Berthe Ostyn na remízu. (14.02.2009)

Cosi snad ještě méně než anekdota. Zpřeházený katalog gest, grimas, vtipů, písniček a frází by se snadněji mohl stát parodií žánru i doby či posloužit jako odstrašující příklad lidové prvorepublikové zábavy než se proměnit v živé komediální dílo z divadelního či poštovního prostředí. Na druhou stranu lze snímek ovšem chápat jako subverzivní kritiku popřevratové krize mravů na poštovních úřadech. Několikrát se mi vybavilo, jak si třeba Sigismund Bouška stěžoval Otokaru Březinovi: „[…] pošta za republiky je hrůzně nepořádná! Nemáme nikde pořádek, všude je anarchie a chaos. Poštu dostanu až večer (za Rakouska dvakrát denně a přesně), a to třeba noviny až za 3 dny…“. (22.05.2014)

Na Ondrákovou jsem byl zvědav, ale že se mi před očima zjeví taková hvězda jsem fakt nečekal. S Burianem vytvořili dvojici klaunů, snad jediný opravdový tandem, který Burianovi kdy sedl (se ženskou). Film, přestože byl v podstatě o ničem, obdivuhodně "šlapal" kupředu a bavil i v místech, kdy by jiný nudil. A Burian? Zde je to ten opravdový "král komiků", ovšem vedle Ondrákové, která je prostě úžasná. Film jsem zařadil do archivu...90% (08.06.2012)