Reklama

Reklama

Zvuky temna

  • Itálie Sette note in nero (více)

Obsahy(1)

Žena inspirovaná svou jasnovideckou vizí rozbíjí ve svém domě stěnu, aby zjistila, že vize byla pravdivá a nachází za stěnou mrtvolu. Následně se se svým psychiatrem snaží objevit pravdu. Kdo je ta mrtvola zazděná u nich v domě a kdo ji tam dal? (Chatterer)

Recenze (82)

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Velmi slušný mysteriózní thriller, s lehkou, ale opravdu lehkou příměsí gialla, dokazující, že i v rámci horrorového žánru dokázal být mistr pestrý a zvládal více než jen jeho klasické gore. Jednoduchý, ale velmi záživný příběh o ženě stižené viděním, kterému velmi pomáhá doba a kulisy, v nichž byl natočen. Sedmdesátky prostě podobným příběhům přály a poskytovaly jim patřičnou atmosféru. Hlavní hrdinka v podání Jennifer O'Neill velmi sympatická, v roli její švagrové pravděpodobně (samozřejmě to je nadsázka, ale ta podoba je až obdivuhodná) starší sestra Claudie Shiffer. Je to tajemné, napínavé, snad pevná součást pětice nejlepších mistrových filmů. ()

giallo 

všechny recenze uživatele

Fulci symbolicky začíná tam, kde giallo žánr zanechal naposledy (Non si sevizia un paperino) a s grácií tedy opakuje pád ze skály. Pak už ale rozvíjí zcela nový giallo příběh, který velice vkusně obohaceju o mysteriozní prvky. Maestrovi se tak povedla vytvořit velice vydatná a hustá atmosféra (Frizzi válí), která mi připomínala pozdější The Beyond (já vím, bylo to hlavně díky Frizzimu). Pochvalu si také zaslouží konzistentí scénář a na Fulciho poměry i velice bohatá výprava, díky které nevypadá každý druhý interiér jako z papundeklu. Celkově shrnuto: Jedno z nepovedenějších Luciových děl. Nakonec si neopomenu zmínit, že Sette note in nero mi přišelo velice zlomové. Myšleno v tom slova smyslu, že dělí Fulciho kariéru na dvě půlky. Zde se totiž poprvé objevují režisérovi obvyklé pozdější trade marky (detailní záběry do očí, výrazná Frizziho hudba, Salvatiho kamera a samozřejmě také trochu toho gore). Nic méně stejně považuji za nejlepší režisérovo dílo Non si sevizia un paperino, které tyto trade marky nemá a přesto nebo právě proto je jasně nejlepší. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Ono to napínavé je, ale jen do určité chvíle, protože pak víme, co víme, a vlastně jen trpně čekáme na konec, kdy se projeví to, co víme, že víme. Navíc mi tam vadilo pár logických nesrovnalostí a mohlo to mít i temnější atmosféru - dalo se z toho vydojit daleko víc. Škoda, že to nenatočil Luigi Bazzoni. A to závěrečné vysvětlování bylo až moc překotné a zamotané, takže jsem si to musel pustit víckrát, abych aspoň zhruba pochopil, oč šlo. ()

Flipnic 

všechny recenze uživatele

Rozhodně se jedná o naprosto precizně ztvárněný Fulciho počin, herecký výkon hlavní hrdinky, kamera, střih, výtvarná stránka a ústřední hudební motiv jsou naprostou perlou a pastvou pro oči. Nic proti "mistrovi", ale chvílemi se mi ani nechtělo věřit, že to točil celé Fulci ... Každopádně se jedná spíše o kriminálku, málo vražd, velmi pokulhávající scénář, atmosféra mne kromě závěru nijak zvlášť nedostala. Závěr je pak docela perličkou, to je paráda. Film hodnotím podle toho, jak se mi líbil a jak na mne svojí větší částí působil. Technicky se jedná o naprostou špičku a pro příznivce italské kinematografie jistě také. Mě tam prostě chyběla ta "vyhřezlá střeva a usekané hlavy", asi jsem již trochu deformován ... Každopádně vražd a napětí mohlo být prostě víc a první hodina více srozumitelná, aby divák vlastně pochopil, co po nás mistr vlastně chce a co nám předkládá. Jinak ale doporučuju všema deseti ... ()

fcreading 

všechny recenze uživatele

Zvuky temna skutočne slúžia ako predohra k druhej polovici Fulciho kariéry a prekvapujú nedostatkom krvi a vnútorností. Film síce nejaké to gore ztratil, ale napätie a občasná atmosféra kvalitu vyzdvihuje smerom hore k Fulciovej neskoršej filmografii. Tento film nemusí byť Fulciho najlepší pokus o Giallo. Napriek tomu film neodpisujem a radím ho ktomu najlepšiemu, co majster hororu za tie roky keď ešte žil stvoril 80 percent. ()

Galerie (13)

Zajímavosti (2)

  • Scéna z úvodu, při které se padající ženě tříští obličej o útes, je shodná s se scénou, kterou Fulci použil již v Non si sevizia un paperino (1972). (baronGrga)

Reklama

Reklama