Tajemství krve

Z plejády životopisných filmů, které se staly průvodním jevem socrealistické epizody našeho filmu se jedná rozhodně o nejživotnější snímek. Janský má v sobě jiskru života, zatímco u ostatních filmů se velké postavy podobaly spíše z hrobu vytaženým a nabalzamovaným mrtvolám. Navíc se snímek zdárně vyhýbá ideologickým klišé (lékař není zároven bojovníkem za práva lidu, jeho hlavním nepřítelem není buržoazie, ale lidská závist a zakořeněná nedůvěra) a fakta tak zkresluje o poznání méně. Přesto však je snímek stále akademický, naplnuje jen obvyklé schéma zázračně nadaného člověka, který bojuje s mnoha překážkami a vítězí (i když zde bohužel až po smrti), zatímco jeho rodinný život je jen plochou, někdy až zbytečnou ilustrací. Některé postavy jsou ryze schematické, jediný, kdo může hlouběji zaujmout je přísný a náladový lékař v podání Zdenka Stěpánka, jenž jako první pochopí cenu Janského objevu, najevo to však dává velmi originálním způsobem. Navíc filmu ani nesedlo natočení v barvě, lépe by se k němu hodil obraz ve škálách šedé - Stallich svou věrností agfě dokonale pohřbil svůj talent, který zde jen náznakově probleskuje (atmosfericky výrazná scéna z válečného lazaretu). O čtyřech hvězdičkách se dá v tomto případě uvažovat jen v kontextu doby, kdy šlo o vymykající se dílo (Frič vychází z tohoto období více než se ctí, dokázal v něm překonat schematičnost v okupačním "thrilleru" Past a najít vnitřní patos a podstatu socialistického boje v Zocelení, natočit Císařova pekaře a Pekařova císaře - film jakoby z jiného světa, snad jen ty jeho agitační komedie nemusely spatřit světlo světa), z odstupem času však z filmu sálá chlad a přílišná jednoznačnost. (26.09.2011)

Odivuji práci našeho doktora Janského, proto jsem moc ráda, že na motivy jeho života a vědeckého bádání vznikl film, na kterém se podílelo tolik vynikajícíh tvůrců. Na výsledku je to pochopitelně znát, moc mě potěšil a bylo by určitě velmi dobré, kdyby byl film dostupnější a častěji dáván v české televizi, at nás může být potěšeno více. (03.02.2019)

[3,5*]     Je veľmi zvláštne, že tak dobrý film od Martina Friča, s celou plejádou skvelých hercov (aj keď mnohí len s malou rolou) má na ČSFD iba 898 hodnotení (!). "Tajemství krve" je veľmi pútavo nakrútený životopisný film o významnom českom lekárovi a vedcovi, s bezchybným Vladimírom Rážom v hlavnej role. Oceňujem, že sa filmu vyhla politická propaganda, čo je na dobu nakrúcania dosť neobvyklé. Iste, pár naivnejších scén by sa našlo (neprirodzení detskí herci), ale je to všetko v únosnej miere a dajú sa nad tým privrieť oči. (10.10.2021)

"Náš život byl stejně krásný, vždy v něm o něco šlo." Film Martina Friče o jednom z těch mužů, kteří svým objevem "předběhli dobu", jistě krásný je. Je přitom i postaven na dosti přesném popisu skutečného života Jana Janského, objevitele základní teorie o rozdělení krve do čtyř skupin a člověk se tak může toho o dané osobnosti hodně dozvědět. Třeba to, že prvním impulsem pro daný zásadní objev byla snaha Janského potvrdit si (nakonec zcela mylnou) hypotézu o vztahu krve a duševního zdraví dotyčného. Že byl Janský de facto psycholog jsem tedy neměl ani potuchy. Co mě tedy vůbec nepřekvapilo, byly všechny ty složité peripetie, které na Janského v souvislosti s jeho objevem čekaly. Mimořádně nadaní lidé nemívají často "na růžích ustláno" a Janský je toho názorným příkladem. Vladimír Ráž tuto postavu ztvárnil výborně a řada dalších hereckých osobností (z nichž bych vypíchl Zdeňka Štěpánka v zajímavě se vyvíjející postavě profesora Kuffnera) mu v tomto hezky sekundují. (31.08.2020)

Významný český spisovatel historických románů Vladimír Neff se proslavil zejména knižní sérii Sňatky z rozumu o podnikatelských rodech 19. století. Mezi jeho opomíjené záslužné kousky patří i román Tajemství krve, který spolu se stejnojmenní filmovou adaptací představil českému publiku do té doby téměř neznámou osobnost prof. MUDr. Jana Jánského (1873–1921), objevitele základních poznatků kolem rozdělení krve do čtyř skupin. Film nabízí možnost dozvědět se něco víc o tomhle českém průkopníkovi v medicíně prostřednictvím napínavého příběhu plných zvratů podle skutečných událostí. Autenticky navíc zobrazuje těžkou dlouholetou dřinu vědců na pozadí objevování důležité věci v medicíně, které jenom málokdy skončí včas a s uspokojivým výsledkem. Úspěch, slávu a bohatství v příběhu o známém vědci ale rozhodně nečekejte. Příběhu vládne vhodně tísnívá atmosféra kolem touhy zachraňovat lidské životy i přes velký risk a neblahé podmínky v chudé psychiatrické klinice a válečných kasárnach. Oceňuju i různé historické kuriozitky, jako zde třeba archaické laboratórní vybavení nebo zapisování na plakát černým štětcem místo fixy.                                                                                      Vladimír Ráž získal v doktoru Janském jednu ze svých stěžejních filmových rolích, postavu se zajímavým osudem a plnou psychologickým proměn, ke kvalitě filmu rozhodně přispělo i obsazení řady dalších hereckých hvězd (Štěpánek, Beneš, Deyl, Hrušínský, Lukavský, Petrovická,...), mezi kterými bych zvlášť zmínil mladého a stále začínajícího Vlastimila Brodského v roli Janského kolegy dr.Kozdery. Spolu se Zemanovou Cestou do pravěku (1955) je tento Fričův životopisní snímek zřejmě nejlepším z období Československého státního filmu 1948–1956 a překvapivě bez jakýchkoliv stop tehdy všude přítomné ideologie. Cíl podat vzdělávání prostřednictvím filmu nemůže vzhledem k obsahu uškodit ani současným divákům. (95%)                                                                                                                                                                                        (deníček - Z československého filmu 50.let: Dramatické příběhy ze současnosti a moderných dějin)                              Tematicky podobné filmy v domácí produkci: Mykoin PH 510 (1963), Louis Pasteur (TV 1977) (29.08.2017)