Babovřesky

Zdeněk Troška to má v hlavě nejspíš totálně vy.. (modří už vědí - nebo spíše příznivci Lukáše Langmajera), jak jinak si vysvětlit tu jeho spásnou myšlenku natočit první díl trilogie jen a pouze okolo různých úšklebků a posměšků nad poněkud nesvatým jménem nového faráře. Možná by to celé byla obrovská švanda, kdyby to dal do kupy nějaký uhrovatý puberťák pro pobavení podobně postižených na místní ZDŠ, jenže Troškovi je letos 60. Ne, to není senilita .. tenhle fousatej lamač mužskejch srdcí je z Puntanely a basta! (01.07.2013)

Jak je jistě známo, někteří příslušníci EMO stylu trpí sebepoškozováním. Podřezávají si žíly, máchají si prdele v louhu a nebo si jednoduše testují odolnost genitálií ve svěráku. Podobná situace je i zde, kdy se někteří filmoví fanoušci pustí do projekce Hovnovřesků. Já díky bohu žádným sebemrskačstvím netrpím, ani nemám potřebu se jakkoliv duševně ponižovat a urážet. Proto mne ani hlaveň lupary opřená o můj spánek nedonutí podívat se na tento těžce nemocný hnus nevídaných rozměrů. Díky za nabídku Zdeněčku, ale fakt ne. To se radši zabalím do nacistický vlajky a půjdu se projít na Václavák. (11.06.2017)

Po mnohých letech jsem se podívala na Troškovinu, abych zjistila, že, i když tvrdí opak, pořád neumí točit komedie. Humor je násilný a školácký, často i rasistický a prostě zlý. Příběh nedává smysl a navíc Troška vykrádá sám sebe. Časté citace jeho Slunce, sena …byly protivné. Je to institucializované buranství, na kterém je nejhorší, že v jeho filmech není zdrojem posměchu, ale něčím, na co bychom měli být hrdí. (06.09.2016)

Moje jediný štěstí bylo, že jsem seděla vedle zábradlí, takže jsem se na něj mohla celou dobu projekce věšet. Jinak jsem si přečetla všechny pozitivní komentáře a nerozumím té základní situaci, ve které je Troška reprezentantem příjemné malé letní komedie, u které si běžný český divák rád odpočine - vzhledem k tomu, kolik je tu vyloženě nečeských vsuvek, formálních postupů a nápadů zcela v konstrastu s touhle základní hypotézou. Jsou tu dva falešné konce, z nichž jeden vypadá jako Nahota na prodej, stornován je metodou filmu Klik - život na dálkové ovládání, pokračuje to nezastíranou parafrází na tzv. americký konec z jakéhosi fiktivního muzikálu. Parodie na jeptišku je vypůjčená z francouzské série o Četnících. Linie strašidelného domu kolísá mezi detektivkou Agathy Christie, Vřískotem s Scary Movie, přičemž ikonická maska z Vřískotu se tu skutečně objevuje. A to nemluvím o poslední kapce, o plížení drbny Boženy Němcové ve stylu Sellersova Růžového pantera. Čili pokud toto všechno zamícháme do "typicky českých kulis a narážek", vychází nám z toho pěkný blivajz. Extrémně rušivá je pak umělost a vyprázdněnost celého Babovřeského prostoru, protože i ve Slunce, senu bývali ty Hoštice plné různých lidiček dotvářející kolorit vesnice a tady nepotkáváme během celého filmu nikoho jiného, než ty postavy, které mají jasně určené role ve scénkách, jakoby tomu bylo v Kameňácích. Ve stylu Kameňáků se pak nese i soundtrack, ve kterém nám úsměv na tváři (případně jinou grimasu) vykouzlí zejména Hanička Zagorová a její Ahoj, léto nebo Krystalky a jejich hitovka Tenhle kluk. A na toto se Lucka Plekancová snaží tančit v šatech po stoleté Trudě čili v něčem, co by mělo připomínat meziválečný haute couture. Na každý pád už teď se hrozím pokračování, protože nedořešených "dějových" linií nám zůstalo požehnaně. #finaleplzen (25.04.2013)

Nacpat tolik komické, srandovní legrace, která zaručeně pobaví každého silnoduchého jedince s Qi pod 70 do jedné dvouhodinové videosekvence, záludně se skrývající pod označením „film“, vyžaduje jistý kumšt i dávku odvahy. Já ale začínám Zdendu podezřívat, že rozjel svůj ďábelský sociální exkrement. Sondu, kterou se snaží důkladně prozkoumat divácké anály s cílem zjistit, jak hluboko ještě může zajít, aniž by návštěvníci kin namísto bujarého požírání popkornu hromadně a zcela dobrovolně odevzdávali občianske preukazy zřízencům jejich lokálního promítacího ústavu. Jako správného vlastence mě samozřejmě vysoká společenská účast na tomto projektu těší. Jsem rád, že Zdenda dostal příležitost i finanční podporu pro výzkum v následujících dvou etapách. Věřím, že to se svojí zarputilou buldočí povahou a velkou mírou sebereflexe dotáhne velmi daleko a jeho další dílo nebude úspěchem, ale přímo mylníkem českého výzkumu! (09.03.2014)