Zlá krev

Jak píše xxmartinxx, Jako dvacetiminutová práce studenta FAMU na téma "jak mě ovlivnil JLG" by to bylo skvělé. S tím musím souhlasit. Jenže to nemá 20 minut, ale skoro dvě hodiny a s každou další minutou navíc se víc projevuje samoúčelnost celého filmu. Já začal Caraxe z tohohle podezírat už u Holy Motors, kde jsem ten lartpourlartistický dojem z toho krapet měl, ale zase mi to částečně vykompenzovaly různé myšlenky v tom (tedy dokud to nedošlo do té fáze, kdy už to nemělo moc co říct). Doufal jsem v něco takového i u Zlé krve, ale bohužel to byl jenom samoúčelný lartpourlartistický experiment, který se strašně snaží každou scénou odkazovat na Godardův styl, ale víc v tom skutečně není. Tedy jo, v závěru máme carpe diem. A tím to hasne, něco navíc si v tom ale člověk může vymyslet vždycky, aby sám sebe obelhal v tom, že to vlastně bylo dost prázdné. Ale zase to nemyslím nějak útočně, třeba to časem uvidím znova, bude mi to připadat geniální a pak se tu budu stydět za to, co jsem tu psal. To je ale zatím ve hvězdách. V tuhle chvíli mi ten film neměl moc co dát a ačkoli jednotlivé scény vypadají velmi zajímavě a dobře, jako celek to bylo ubíjející a nudit jsem se u toho začal docela rychle. A ani zajímavá zápletka tu neměla moc co zachránit, když tu o ni vlastně ani nešlo a povedené na ní je snad nakonec jen to, že má něco jako závěr. Popravdě mě to bavilo skoro úplně stejně (tady byl aspoň zajímavější vizuál) jako U konce s dechem - takže nebavilo. 2* (15.01.2022)

Nikdy, vo svojej doterajšej existencii som nepochopil, ako vnímať snímky ako je tento. Potrebujem iný prístup k realite ( drogy, alkohol )? Alebo iné vnímanie sveta ( geeks )? Jedno je isté, diela ako MAUVAIS SANG sú pre mňa ťažkotonážne bomby, ktoré buď rovno zhodím zo stola, alebo ich príjmem. Podivuhodný príbeh, netradičné formálne poňatie. A zistil som, že keďže sa geekom nikdy nestanem... (21.06.2016)

úplne geniálne herecké výkony a pôvabné poetikou nabité scény sú najsilnejšími prvkami cez detaily rozprávaného príbehu jedného z trojice neobarokových francúzov, ktorí svojim postmoderným pohľadom na svet začali novú cestu filmárčiny. až primitívne jednoduchá mainstreamová zápletka thrillerového charakteru je servírovaná netradične, cez odkazy a citácie, cez reminiscencie a mozaiku paradoxov a geniálne napísaných scénok (18.09.2006)

Sešel se Blier, Godard, Gondry a Jeunet. Uspořádali velkolepý mejdan a opili se takřka do bezvědomí. Když se ráno probudili, zjistili, že na stole plném prázdných lahví a cigaretových nedopalků leží scénář k tomuto filmu. A jelikož ani jeden z nich nebyl sto ho natočit, našli blázna většího něž jsou všichni čtyři dohromady, podstrčili mu své delirózní dílo a doufali, že on to natočí. A pán, jehož jméno je přesmyčka, je nezklamal. I vzniklo dílo s maximálním důrazem na svoji obrazovou stránku, s odzbrojující kompozicí a monumentální hudbou. (21.09.2014)

Ono je celkom zrejmé, že chce  Carax odkazovať na raného Godarda, predovšetkým na U konce s dechem, Made in USA a Partu pro sebe. Darí sa mu to viacmenej úspešne (Godard nikdy nebol nenapodobniteľný, ani najlepší, bol iba prvý). Ten film dokáže byť neskutočne cool v jednotlivostiach, a rovnako ako Godard sa podráža vlastnou neochotou byť vážny. Za pekné ženy a kultové scény dávam 4*, rovnako ako u Godarda, a rovnako som sa nudil. A rovnako mi tie  zostanú v pamäti. (14.09.2021)