Oko dravce

|| Scenár: John Glenn & Trevis, Adam Wright, Dan McDermott, Hillary Seitz | Hudba: Brian Tyler | Produkcia: Steven Spielberg, Alex Kurtzman, Robert Orci, Pat Crowley, Ed McDonnell | Distribúcia: DreamWorks Pictures | Štúdio: DreamWorks | Rozpočet: 80 miliónov $ | Tržba: 178,966,569 $ || (03.09.2011)

Je to našlapaný, peláší to jak splašený nadopovaný kůň za nejkrásnější klisnou, jedno překvápko střídá další, opravdu netušíte kudy se děj bude nadále ubírat, jenomže... Množství nelogičností a ptákovin ke konci stoupá neuvěřitelně, rozmluvy o synkovi a bráchovi většinou otravují a brzdí tempo (vystříhat, hned bychom se dostali někam k velice příjemným 90 minutám), stopáž je přepálená, konec natahovaný a vůbec, nejsem nespokojený, ale čekal jsem podstatně víc. Podruhé do kina i přesto vyrazim, protože jsem se bavil perfektně od začátku do konce. Jenom mám trošinku problém s vyprcháním z hlavy, protože už si po nějakých dvou hodinách vybavuju úplný kulový. 3*+ (29.09.2008)

Hitchcock a Kubrick na speedu, kterým chybí sofistikovanost, ale zato mají koule. D.J. Caruso po nepřiznané vykradačce OKNA DO DVORA v DISTURBII přichází s variací na NA SEVER SEVEROZÁPADNÍ LINKOU v OKU DRAVCE (scéna na poli za bílého dne!) a přimíchává k tomu 2001: VESMÍRNOU ODYSSEU, protože pochopil, že už nestačí být "jen" hi-tech, ale je nutné být sci-fi. Nemám totiž za to, že film je s přibývající stopáží čím dál béčkovější a hloupější, ale že akce je v duchu akčních filmů čím dál tím přepálenější až do úplného závěru (čím by byla první M:I bez za vlasy přitažené scény v tunelu či SMRTONOSTNÁ PAST bez seskoku z budovy na hasičské hadici?). A akci D.J. Caruso umí, a tak pokud máte vytrénovaný zrak, v dvousekundové změti obrazů se budete perfektně orientovat díky nájezdům a odjezdům a fyzicky pocítíte tříštící se kov aut (což je dáno hlavně díky rytmicky rušícím jednosekundovým prostřihům, posílením zvukových efektů a "mediaventureovskou" rytmizující hudbou, která dělá hodně). Jenže zatímco u Hitchcocka jsme se postupně dozvídali, že "ti zlí" jsou "ti navrchu (ve vládě)", tady to víme hned a závěrečné utvoření páru působí sice decentně, ale hrozně zastydle a zpátečnicky (žádný vlak zajíždějící do tunelu se nekoná). Napětí a pocit paranoie byl permanentní, ale nadšení mi kazil fakt, že jsem napřed a že se jedná o popcornovou jednohubku, která ustála sentimentální dialogy díky výbornému Shiaovi a která není tak vypravěčsky vysoustružená, protože se vrací zpět a dialogovky retardují temporytmus vyprávění. (04.10.2008)

Má to super za vlasy přitažené akční scény (útěk s pomocí jeřábu a následná autohonička, vražda spadenými elektrickými dráty nebo bezpilotní letoun v tunelu), líbilo se mi, že záporák je půlku filmu jen hlasem v telefonu (podobně jako ve Smrtonosné pasti 3) a byl jsem spokojený i s pointou. A vůbec nemám potřebu se šťárat v údajných nelogičnostech. Ale fest to kazí absence sympatičtějších postav a výraznějšího režijního rukopisu. (04.10.2008)

Hlavně fofrem, fofrem, ať u toho proboha nikoho nenapadne přemýšlet... Tohle si bezpochyby říkal DJ Caruso, když mixoval tenhle svůj set - a kupodivu mu to i celkem vyšlo. Zasmát jsem se dokázal jen na pár místech, jako třeba když se nahackované dráty vysokého napětí roztrhly a efektně usmažily maníka, který se v té scéně objevil, jen aby mohl být efektně usmažen;) Ve zbytku mi to přišlo dostatečně cool a od hlavního záporáka chytře vymyšlené, abych se pobavil tím správným způsobem. A myšlence umělé inteligence korigované americkou Ústavou (která skutečně má vznešené ideje a už Asimov nás naučil, že stroje to chápou daleko lépe než my a nekurví se postupem času a rostoucím počtem svých "nezbytných" kompromisů) tleskám, z nějakého důvodu mi to bylo sympatické. Dost možná to byl kontrast takové malé podivnosti se zhovadilostí überbratra, jeho zhola bezúčelných ale zato všemocných zlatých koulí a úvodní dvojčecí premisy:) Bohužel DJ nemá ten správný beat, kromě těch vtipných a "designových" si nepamatuju jedinou scénu ani záběr, prostě nemít hledajícího a nacházejícího se Shiu aka Jerryho Shawa, může se tenhle jeho Nepřítel Státu Evo 6 jít zahrabat. Váhám mezi šedesáti a sedmdesáti procenty, ale vzpomínka na sprint policajta chodbou do sněmovní síně mě přece jen vede k té vyšší hodnotě. Takže 70%. (06.09.2011)