Amatér

Amatér je film o zásobovači z malého městečka, který si za dva měsíční platy koupí 8mm kameru, aby mohl natáčet svojí právě narozenou dceru Irenu. Následně je ale svým nadřízeným přemluven, aby natočil film pro svůj podnik, a právě tento snímek odstartuje jeho cestu za úspěchem. Hrdinu filmu Filipa Mosze ale jeho nově objevená vášeň tak pohltí, že se začne vzdalovat své manželce i dítěti. Přestože film je primárně právě o morálních hodnotách a o vyrovnávání se s úspěchem, jedná se o filmově vysoce reflexivní dílo. K této reflexi dochází na mnoha úrovních. V první řadě samozřejmě objektem, který uvede do pohybu všechny následující události, je kamera a na ni natočený film. Ve filmu se objevuje proces natáčení, pořizování rozhovorů, promítání i sledování televize. Hlavní hrdina chodí do kina, čte filmové časopisy a nechává se inspirovat. V jedné části filmu například zmiňuje scénu, ve které žena hází po muži věci, ale v záběru je vidět pouze on, jak kolem něj lítají házené předměty. O několik minut později vidíme jednu z hádek manželů snímanou právě tímto způsobem. Ve filmu se dokonce objevuje film Ochranné zbarvení i jeho režisér Zanussi.___Velice zajímavé je také pozorovat, jak se Kieslowski stylem přibližuje stylu natáčení hlavního hrdiny. Rámování nebývá vyrovnané, záběry jsou někdy roztřesené a také dalšími prvky připomínají amatérsky pořízené záběry. V mizanscéně převládají šedivé barvy, což také hlavnímu hrdinovi také vytýká ředitel podniku. (20.02.2012)

Amatér skvěle graduje, takže nakonec jsem zvažoval i o nejvyšším hodnocení. Nicméně ve mně zvítězila počáteční rezervovanost. Maličko mi vadilo, že je vždy snad až moc jasné, co ten film říká, a vše to plyne až moc přirozeně a lehce. Naprostý minimalismus má jistě něco do sebe, ale námět umožňoval i originálnější přístup. Přes tyhle výtky jde jistě o vynikající film, se kterým je dobová československá kinematografie nesrovnatelná. (03.10.2013)

Polská "vlna morálního neklidu" přinesla řadu nových impulsů podobně jako ruská kinematografie gorbačevovské přestavby. Krize komunistických režimů po srpnových událostech v Československu se dále prohloubila a vznikl tak prostor, ale i potřeba pro ještě vyhrocenější kritickou sebereflexi než po Chruščovově projevu na XX. sjezdu KSSS. Kamera a její pohled z tohoto hlediska jaksi spontánně přerůstají do zrcadla společenské kritiky, která od kritických záznamů všedního dne dospívá až k nižším a postupně i jádrovým nomenklaturám všeho druhu. Filmový amatér-panegyrik se svou nesmlouvavou důsledností mění v až takřkadisidenta. Strohý dokumentární záběr se mění ve vlastně rafinovanou poetiku a iluze, že se nejedná o uměleckou reflexi, ale o skutečný příběh, se stává takřka dokonalou. Účinek filmu to jen dále zesiluje a umocňuje. Jerzy Stuhr osvědčil své nevšední kvality i v jiných filmech (např. SEXMISE). Pokud bychom v naší kinematografii hledali srovnatelné paralely, musíme jít dále do minulosti, ke kinematografii vlny šedesátých let (Kožíkova ČERNÁ OVCE, UCHO, BÍLÁ PANÍ, STARCI NA CHMELU). Normalizaci v našem slova smyslu Polsko nepoznalo ani po událostech ledna 1981. A nepoznalo ani srovnatelnou emigraci řady tvůrčích individualit (Forman, Passer, Blažek ad.) v českém a československém rozsahu a dosahu. To ovšem nesnižuje kvality tohoto Kieszlowského filmu a jeho průkazně nadčasovou hodnotu. (20.10.2007)

Jerzy Stuhr mi strašně připomínal Oldřich Vlacha - typově, gesty, herecky. Amatér se mi líbí od Kieslowského asi nejvíc. (25.6.2014) Amatér znamená milovník, všeobecně se používá jako označení člověka, který dělá něco jiného, než je jeho kvalifikace, ale přesný význam slova jde mnohem dál. Znamená dělat něco s vášní. Filip Mosz je obyčejný muž, který miluje svou ženu a těší se na své první dítě. Paradoxem je, že kameru pořizuje, aby zachytil svoje rodinné štěstí, pak ho ale film pohltí natolik, že se stává vášní a začíná konkurovat s jeho rodinou, on nakonec ztrácí to, co chtěl kamerou zachytit. Vsuvka s režisérem Zanussim se stává jádrem pudla - vysloví hlavní myšlenku, proč a jak točit film. Podle komise může amatér točit co chce a jak chce. Skutečně? (19.11.2022) (25.06.2014)

Skutečně hutné drama - jak to Kieślowski umí. A tímhle filmem jsem zároveň dokoukal jeho celovečerní tvorbu. Amatér je o mladém muži, co se právě stal otcem a pořídil si kameru, aby mohl natočit chvíle se svojí manželkou a jejich novorozeným dítětem. To postupně přeroste ve velký koníček hlavního hrdiny, problém je v tom, že jeho manželka to moc neschvaluje. To přesně je ústřední téma filmu - rozpor mezi rodinou a zálibou pro natáčení filmů. Tohle téma je zde perfektně rozebrané, ale není jediné, objevuje se tu i jistá cenzura ze strany "těch vyšších" a sám hlavní hrdina se prostřednictvím natáčení vlastně hledá sebe samotného. Především to je dost slušně vystavené drama se sympatickými postavami, z nichž ani jedna podána jako "ta vyloženě dobrá" nebo "ta vyloženě špatná", naopak, všechny jsou životné. A proto že vše tak skvěle funguje, má závěr neskutečnou sílu. Po filmařské stránce je ten film taky perfektní, stejně jako po té herecké, ale to už je u Kieślowského klasika. Spíš jsem nadšený z toho, jak z jednoduchého tématu dokázal udělat film skoro na dvě hodiny, přičemž zde snad není jediná scéna, která by byla vatou. Hlavně mi to dokazuje, jak skvělý režisér je, protože Amatér se mu fakt povedl. Kromě pár drobných výtek (které jsou ale natolik malicherné, že nevidím smysl v tom je vypisovat) nemám co tomu vyčítat. Jestli je to ale nejlepší Kieślowského film, to uvidím časem. Rozhodně k tomu ale nemá daleko. 5* (28.11.2020)